2019: Chléb jenom z Agrofertu
Je možné diskutovat o tom, zda je třeba zachovat právo nakoupit zboží, které prokazatelně nepochází z Agrofertu. V každém případě však toto právo pro sto tisíc obyvatel jihočeské metropole před svátky zachováno nebylo.
Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.
Je možné diskutovat o tom, zda je třeba zachovat právo nakoupit zboží, které prokazatelně nepochází z Agrofertu. V každém případě však toto právo pro sto tisíc obyvatel jihočeské metropole před svátky zachováno nebylo.
Pro některé události existuje minimální pravděpodobnost, že se mohou stát. Dala by se mezi ně zařadit tsunami, která stejně jako na Vánoce před čtrnácti lety spláchla region turistických středisek do Indického oceánu. Proč by se měla právě tato událost opakovat? Přesto se znovu stala.
Je přirozené vyčítat vládě, že na vrcholu prosperity připravuje deficitní rozpočet. Pokud ovšem jde o vládní koalici v čele s populistickou stranou ANO, pak to je, jako když se člověk rozčiluje, že voda teče z kopce. Když si Češi dovolili luxus zvolit populistu do čela státu, pak musí počítat i s tím, že nakonec zaplatí vysoký účet.
Vánoce opět budou rekordní. Dárky a zásoby na svátky se podle obchodníků nakupují už od října a předem je jisté, že tržby maloobchodu překročí za poslední čtvrtletí 300 miliard. Dalších víc než padesát miliard Češi utratí v restauracích a příjmy okolo 130 miliard očekávají obchodníci s automobily. Hranice půl bilionu bude pokořena, užijeme si o čtvrtinu víc než při prvních bohatých Vánocích v roce 2015. Požadavky na konzum připomínáme příběh rybářovy ženy z pohádky bratří Grimmů.
V zemi, kde se o větších veřejných investicích už přestalo i mluvit, nemá plán Zlínského kraje obdobu. Poblíž krajské metropole vyroste Nová Baťova nemocnice, postavená podle nejmodernějších parametrů. Monoblok obsahující nejdůležitější zdravotnické specializace a pokoje s maximálně dvěma lůžky hodlá vybudovat nejvýraznější místní politik, lidovecký hejtman Jiří Čunek. „Chceme měnit hranice standardu zdravotní péče a být zakladatelem změny v celé České republice,“ ohlašuje hejtman v dokumentu, který má přesvědčit krajské zastupitele, aby investici za šest miliard schválili. Už v tom je problém. Pro kraj střední velikosti je šest miliard astronomická částka a přitom nemocnici rozměrů, jaké navrhuje Čunek, nelze za takové peníze postavit.
Koaliční politici se postavili jako jeden muž či jedna žena za ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO), kterou policie podezírá z manipulací se zakázkami ve státní agentuře Czech Tourism, a dokonce u ní provedla domovní prohlídku. Tím potvrdili, že kauzy Andreje Babiše nejsou výjimečným případem, ale že nastává čas tolerance pro všechny podezřelé ministry.
Tak už také BIS lže o Číně a Rusku, odhalil prezident Miloš Zeman v televizních rozhovorech. Na první pohled nedává smysl, aby prezident zpochybňoval kontrarozvědku svého státu. Ovšem pokud chtěl sešikovat své stoupence, pak zvolil správnou strategii.
Ještě do Vánoc se ukáže, jestli současná parlamentní většina hodlá posunout stát směrem k autoritářskému systému, který utlačuje menšiny. Na mimořádné schůzi ve čtvrtek budou komunisté prosazovat svůj proticírkevní zákon, následující úterý je prvním bodem programu další vládní zásah proti živnostníkům.
Sympatie k Číně a jejímu režimu český prezident nepředstírá. Miloš Zeman se v říši středu cítí jako doma a létá tam, kdykoli se naskytne příležitost. V základě má být snaha o podporu českého exportu, důležitější však může být, že si ho Čína váží. Počátkem listopadu vystoupil na veletrhu v Šanghaji hned po čínském vůdci Si Ťin-pchingovi, premiéři Dmitrij Medveděv a Viktor Orbán přišli na řadu až po něm. „Cítím se tu jako přítel,“ pochvaloval si podle agenturních zpráv. Tím deklaroval přátelství mladé středoevropské demokracie
Až tomu člověk nemůže věřit. Po aféře s Andrejem Babišem juniorem zjistil STEM, že ANO má nejvyšší podporu v historii, téměř 36 procent, což dává skoro absolutní většinu ve sněmovně. Možná člověk nechce věřit, protože nemá Babiše seniora rád. Anebo je na průzkumu něco nedůvěryhodného.
Na první pohled jde jen o analýzu právníků Evropské komise ke střetu zájmů českého premiéra. Ve skutečnosti jde také o důležité svědectví o stavu tuzemských médií. Kdyby se bruselské analýzy nechopily evropské deníky, premiérův střet zájmů by se v tuzemsku veřejně neřešil.
Od posledních parlamentních voleb zasáhla politiku první významnější změna. Nápadný posun tektonických ker způsobila nejen aféra Babiš mladší, ale také dozvuky voleb v obcích. Může to být předzvěst nevídaného politického zemětřesení.
Otrava krve postihla devět pacientů z nemocnice ve Frýdlantu. Podle poslední publikované hypotézy se nakazili při anestezii před operací. Přesná příčina se dosud hledá, není však pochyb, že jde o dosud nevídané selhání veřejného zdravotnictví jako takového a státu především.
Část lesa je vykácená, na zbytku stromů šedne jehličí. Na kopci brzy nezbude žádný porost. Nejde o krajinu v Nízkém Jeseníku, kde kůrovec hospodaří už několik let, ale o pahorkatinu na Havlíčkobrodsku. Vysočina je dnes dalším regionem, kde dřevokazný brouk způsobil kalamitu. Postupně se přidávají další, vedle Beskyd také hraniční oblasti s Rakouskem a Bavorskem nebo Příbramsko. Lesníci propadají vizím nastupující katastrofy. Namísto lesů zůstanou ve většině republiky holé svahy, případně porosty mrtvých stromů. Pozemky už nebude možné znovu zalesnit, protože se ztratí podzemní voda a půda podlehne erozi. Odnesou to především smrky, které tvoří víc než čtyřicet procent zdejších porostů, odumírají ovšem také borovice nebo jasany.
Tuzemské zdravotnictví nevzkvétá. To je všeobecně známo už vzhledem k tomu, že se loni přestal prodlužovat očekávaný věk dožití. Proto se cení každý podnět, co by šlo ve zdravotnictví zlepšit, a nedávno takový podnět přišel v podobě rozhodnutí Ústavního soudu. Záhy však reagoval ministr Adam Vojtěch a z jeho reakce vyplývá, že příležitost využít nehodlá. Minimálně se obnaží podstatný důvod, proč se Češi musí spokojit s horší péčí než lidé na západě Evropy a proč to tak bude vždycky.
Spotřebitelský optimismus zřetelně poklesl. Přes sliby o dalším zvýšení platů se vyhlídky domácností zhoršily varováním, že ceny energií porostou nejvíc za posledních deset let. Lepší už to nebude, uvědomují si mnozí.
Andreje Babiše chce za premiéra devadesát poslanců a dalších osmnáct ho ve funkci dokáže minimálně strpět. Takový je výsledek pátečního hlasování o nedůvěře menšinové vládě ANO a ČSSD. Zřejmě ještě důležitější jsou výsledky průzkumu, podle kterého Babišovi věří 37 procent voličů. Pocházejí převážně z jeho vlastního hnutí, jsou tam i příznivci komunistů a v menší míře také sociálních demokratů a SPD, informovala agentura TNS Kantar. Znamená to, že nejméně třetina občanů Andreji Babišovi věří, ať udělá, co udělá, a nic na tom nezměnil ani další skandál napojený na Čapí hnízdo, tedy dosud nevysvětlený případ zavlečení Babišova syna na Krym.
Roku 2050 se Praha stává desátým největším městem Evropy. V metropoli a nejbližším okolí žije tři a půl milionu lidí, značná část se přistěhovala z východní Evropy. Nejde jen o Slováky, kteří Prahu dodnes považují za své hlavní město, anebo Ukrajince, pro které je kulturní metropolí, podobně jako pro Srby Vídeň. Praha si uchovala charakter slovanské vzájemnosti, o který se zasloužil nezapomenutelný prezident Miloš Zeman.
Sociální demokraté zvolili řešení Piláta Pontského. Ruce si umyli nad sporem, jestli trestně stíhaný premiér neohrožuje další trvání právního státu. Není to naše aféra, je to problém Andreje Babiše, komentovali Čapí hnízdo i podezření, že premiér zasahuje do vyšetřování. Poslanci ČSSD tedy nebudou hlasovat proti návrhu na nedůvěru vládě, aby to nevypadalo, že ve sporu Babiše podporují. Nebudou však hlasovat ani pro návrh, protože by tím svrhli vládu, která nemá alternativu. Pokud silnější vládní partner ANO nevidí jinou variantu na místě premiéra než Babiše, pak je nutné se s tím smířit. Poslanci ČSSD dají stanovisko své strany najevo tím, že při pátečním hlasování o nedůvěře odejdou ze sálu.
Vypadá to, že Poslanecká sněmovna nemá na vybranou. Premiéra Babiše a jeho ministry může nechat ve funkcích, anebo odhlasovat nedůvěru a pak počkat, až ho prezident Miloš Zeman pověří sestavit novou vládu. Zkušenost uplynulých tří let přesto ukazuje omezené možnosti, které sněmovně zbývají, když chce ochránit demokracii a právní stát před trestně stíhaným premiérem.
Protestů proti premiéru Babišovi se účastnily desítky tisíc lidí, přesto většina Čechů jeho vládu podporuje nebo aspoň snáší. Mají k tomu stejný důvod, jako byl ten, který je v roce 1989 motivoval ke svržení komunistického režimu.
Českem obchází strašidlo. Není to strašidlo komunismu, prý však bude mít stejně ničivé dopady na společnost. Hrozí totiž, že Evropská unie zastropuje zemědělské dotace a na velké firmy se nedostane. To podle ministra zemědělství Miroslava Tomana poškodí „naprostou většinu českých zemědělských firem“, které jsou historicky větší, než je zvykem v Unii. Utrpěli by nakonec všichni Češi, protože by přišli o potraviny z tuzemské produkce. Bez dotací se potraviny vyrábět nevyplatí, varoval senátor Jan Veleba. Zemědělství ovšem „pojede dál, jenom té řepky bude víc“. Zničí se tím krajina, jenže na něčem je třeba vydělat.
ANO v komunálních volbách neuspělo tak, jak se čekalo, a také namísto suverénního návratu ODS si v řadě měst lépe vedli regionální politici. Potrestali voliči kandidující strany za to, jak se chovaly ve vládě a sněmovně? V Salonu Týdeníku Echo na tuto otázku odpovídal ředitel výzkumné agentury STEM Jan Hartl a prorektor vysoké školy CEVRO Institut Ladislav Mrklas, spolu s nimi také poslanec a dvojka na pražské kandidátce ANO Patrik Nacher a staronový starosta čtvrtého pražského obvodu Petr Štěpánek, který je zároveň celostátním předsedou Zelených.
V zemích, kde se problémy řeší únosem rodinných příslušníků vysoce postavených osob, logicky vzniká podezření, že se dostaly pod vládu mafií.
Polistopadová demokracie nemá mnoho traumat, patří k nim ovšem neschopnost rozjet velkou investici. Velké elektrárny se stavěly před rokem 1989 a také Temelín vyrostl na základě tehdejších projektů. Poslední velkou dálnicí, jejíž stavba netrvala desítky let, byla D5 z Prahy do Rozvadova, rovněž zahájená ještě před Listopadem. Potřebovali bychom Pražský okruh jako centrální svorník dálniční sítě, ale ten zřejmě nebude postaven nikdy, nezbytná čtvrtá linka metra v hlavním městě je rovněž v nedohlednu. Nebude knihovna typu Chobotnice, nevznikne koncertní síň jen vzdáleně srovnatelná s Labskou operou v Hamburku.
Po domluvě o osmi koalicích v krajských městech pomohli občanští demokraté Babišovu ANO na pět pražských radnic. Existuje při uzavírání koalic s oligarchou ještě nějaké tabu?
Atomová elektrárna je jedním z mála pozitivních symbolů, které spojují tento národ. Jsme hrdí na své průmyslové schopnosti – a co je může prezentovat lépe než tak složitá stavba? Proto se jen těžko dokážeme podívat do očí kruté pravdě, že atomové energii z českých zdrojů odzvonilo.
Václav bere dvacet tisíc hrubého a dosud se mu nemocenská v prvních čtrnácti dnech ani trochu nevyplatila. Když pracuje, odvede státu ze své hrubé mzdy daň z příjmu spolu s pojistným a zůstane mu za polovinu měsíce 7800 korun. Pokud onemocní a je odkázán na náhradu mzdy od podniku, má nárok na 3500 korun. Teď se ho zastali vládní poslanci, kteří zrušili pravidlo, že se za první tři dny nemoci náhrada neplatí, a bude mít nárok na 5000 korun.
Nejde jen o to, že kulhá nabídka pohostinských služeb, ale uzavřel se veřejný prostor, kde byli Češi dlouhá staletí zvyklí pěstovat své sousedské vztahy. Po nástupu oligarchy do čela státu se poměry mění nepozorovaně, ovšem na hospodách se to už dá popsat.
Hlavní vládní strana ANO slibuje, že vrátí Česko do světového klubu nejbohatších. „Jsme průmyslová velmoc, takže máme na co navázat a posouváme se určitě tím směrem na vrchol Evropy,“ řekl předseda Andrej Babiš u příležitosti stého výročí Československa. Stejný cíl vytyčila hlavní opoziční strana ODS. „První republika patřila do skupiny desíti nejrozvinutějších zemí světa. Pojďme vrátit ČR do top 10, mezi deset nejlepších zemí,“ řekl její šéf Petr Fiala. To nelze vykládat jinak než jako návrat starého dobrého nacionalismu.