Tuzemské zdravotnictví nevzkvétá. To je všeobecně známo už vzhledem k tomu, že se loni přestal prodlužovat očekávaný věk dožití. Proto se cení každý podnět, co by šlo ve zdravotnictví zlepšit, a nedávno takový podnět přišel v podobě rozhodnutí Ústavního soudu. Záhy však reagoval ministr Adam Vojtěch a z jeho reakce vyplývá, že příležitost využít nehodlá. Minimálně se obnaží podstatný důvod, proč se Češi musí spokojit s horší péčí než lidé na západě Evropy a proč to tak bude vždycky.

Verdiktem z poloviny září přinesli ústavní soudci do zdravotnického systému zábavný prvek. Na žádost skupiny senátorů se zaměřili na to, jak se volí členové správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, tedy lidé dohlížející každoročně na rozdělování nějakých 120 miliard korun. Podle zákona volí členy zmíněných rad pojištěnci a zaměstnavatelé. Dává to smysl, zaměstnanci platí zdravotní pojištění měsíčně 13 a půl procenta hrubé mzdy, z toho část prostřednictvím zaměstnavatelů. Ovšem smysl už nedává, jak taková volba probíhá. Kandidáty podle zákona navrhují tzv. reprezentativní sdružení zaměstnavatelů a zaměstnanců, tedy šéfové firem společně s odborovými bossy. Zároveň existuje ministerská vyhláška, podle níž stejní pohlaváři z kandidátů vyberou budoucí radní. Přitom sama pojišťovna rozhoduje, kteří podnikatelé či odboráři jsou těmi reprezentativními, což v praxi znamená, že ti, kteří mají na vedení pojišťovny kontakty.

Ústavní soudci tedy zmíněná pravidla zrušili a tím nastává neobvyklá situace. Pokud se něco nestane, budou od září 2019 volit vedení pojišťoven statisíce pojištěnců přímou volbou. Nebylo by to v rámci Evropy nic podivného, orgány pojišťoven volí klienti například v Německu. Dokonce by bylo možné dotáhnout demokratickou myšlenku ještě dál a nechat občany, aby volili své zástupce do největší Všeobecné zdravotní pojišťovny, kde dosud dominují zástupci vlády. Ústavní soud přímou volbu všech pojištěnců do správních a dozorčích rad nežádá, protože pojišťovny nepovažuje za samosprávné instituce, přesto požadují takový model výběru správních a dozorčích rad, při kterém by měli všichni pojištěnci stejné slovo.

Do září tedy musí ministerstvo najít správný postup při volbě vedení pojišťoven. Sami zástupci pojišťoven se už nechali slyšet, že to nepůjde, protože volby jsou příliš složité a drahé. Není divu, že se brání. Ani tak nejde o to, že dnes mohou bez dozoru zvýhodňovat spřízněné podnikatele. V současné situaci jde o ohromné byrokratické komplexy, které rozdělují stamiliardy jen podle takových pravidel, které si samy určí. Právě tento nepřehledný komplex se dostal do podezření, že zbytečnou byrokracií, kterou na přání ministerstva nadále komplikuje, brzdí rozvoj zdravotnictví, když nedokáže včas dodat peníze na potřebnou léčbu. Výdaje na zdravotnictví vzhledem k HDP nerostou už osm let, a přesto přebytky na účtech pojišťoven překročily koncem října 40 miliard. Těžko předpokládat, že by kdokoli z pojištěnců souhlasil s tím, že jeho pojistné končí na účtech k volnému použití státních úřadů.

Proti Ústavnímu soudu

Ani ministerstvu není myšlenka zdravotnické samosprávy úplně vlastní. Na stránkách Seznam Zprávy už ministerská mluvčí naznačila cestu, jak dosáhnout rovnoprávnosti pojištěnců. Na volbu správních dozorčích rad ztratí jakýkoli, byť i jen hodně zprostředkovaný vliv úplně všichni. Rozhodovat bude tzv. zakladatel, tedy firma či instituce, která před čtvrtstoletím byla při zakládání pojišťovny a dosud nezanikla. Teoreticky to budou velké hutě, velké banky, OKD, Škoda Mladá Boleslav, armáda a ministerstvo vnitra. „Smyslem tohoto záměru je určení následného směřování pojišťovny dle požadavků zakladatele,“ vysvětlila mluvčí Gabriela Štěpanyová. Jinými slovy, o miliardách budou s nulovou odpovědností k pacientům rozhodovat stále stejné zájmové skupiny, které rozhodovaly dosud. To je v rozporu se závěrem Ústavního soudu, který upozorňuje, že není jasné, jak zakladatelské firmy zastupují pojištěnce, kteří v nich nikdy nepracovali. Reakce ministra Vojtěcha zřejmě není prvním krokem k divoké privatizaci zdravotnictví, ale jako potvrzení byrokratické strnulosti bude fungovat.