Nejistá situace na Ukrajině, inflace a také panika na burzách. To jsou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy příčiny, proč raketově roste cena pohonných hmot. Na burzách však v posledních dnech došlo k pádu cen ropy, přesto se zatím řidiči setkávají s vysokými cenami. V rozhovoru pro Echo24 Kovanda říká, že v současné době není důvod držet ceny nafty a benzinu tak vysoko.
Evropské embargo na dovoz ruské ropy a plynu je stále ve hře. K tomuto kroku se rozhodly USA s Británií v úterý. Chtějí tak potrestat Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. EU však s touto sankcí váhá a znovu počítá, zda by se jí to vyplatilo. To je příklad Německa, které by odstřihnutí od plynu a ropy ekonomicky poškodilo. Česká republika by nemusela embargo na ruské dodávky tolik pocítit. Ruská ropa se dá nahradit z celosvětových dodávek a na plynu není v tuzemské energetice závislá většina elektráren.
Rozhodnutí vlády Petra Fialy zrušit přimíchávání biosložek dopravcům příliš nepomůže. Kabinet současného premiéra odmítl cenu pohonných hmot zastropovat nebo snížit daň z přidané hodnoty. Místo toho tím končí jeden z obchodů někdejšího premiéra a současného poslance hnutí ANO Andreje Babiše se státem. V holdingu Agrofert totiž působí lovosická firma Preol, která je největším výrobcem biopaliv v České republice. Zrušení přimíchávání biopaliv se někdejší opozice snažila několikrát prosadit.
Lidem se dál zřetelněji prodraží vybudování domku či rekonstrukce stávajících bytů. Cena stavebních materiálů totiž roste strmě nahoru a některé komodity vzrostly i o desítky procent. Kromě lidí však bude mít zdražování dopad i na města a obce, které mají nasmlouvané rekonstrukce či výstavby. Firmy navíc trápí nedostatek pracovníků, který je navíc umocněn odlivem zahraničních dělníků zpět domů. To se týká čerstvě i Ukrajinců, kteří dostávají povolovací rozkazy kvůli ruské invazi.
I když je Česká republika soběstačná v produkci obilovin, dopadnou na spotřebitele jejich vysoké ceny. Kvůli válce na Ukrajině totiž rostou evropské i světové ceny pšenice. V řádech měsíců to bude mít dopad i na české spotřebitele, kteří si budou muset připlatit za pečivo a ostatní výrobky. Kromě rostoucí ceny obilovin také trápí zemědělce vysoké ceny pohonných hmot, které v České republice překonaly hranici 40 korun za litr.
Ceny benzinu i nafty nezadržitelně rostou. Patrné to je na všech pumpách, které mají v dosahu všichni řidiči v České republice. Během týdne byla prolomena rekordní hranice 40 korun za litr a zdražování jen tak nekončí. Důvodem je vysoká cena ropy na celosvětové burze. Svůj podíl na tom má také oslabená česká koruna, která tak reaguje na nestabilní situaci během ruské invaze na Ukrajinu. Podle analytiků se tak řidiči mají připravit na to, že hranice 50 korun za litr by mohla být v nejbližší době pokořena.
Původně to měl být tvrdý nástroj, jak potrestat Rusko za vojenský vpád na Ukrajinu. Ve výsledku však odstřihnutí bank od mezinárodního platebního systému SWIFT dopadlo jen na sedm z nich. Spojení největší Sberbanky s mezinárodním obchodem navíc zůstalo zachováno a spolu s ní i pro banku, která je spoluvlastněná ruským plynovým gigantem Gazprom.
Největší automobilka v České republice Škoda Auto se setkává v posledních dvou letech s problémy. Závod totiž nově musí omezovat výrobu kvůli chybějícím dílům, jejichž dodávky narušil ozbrojený konflikt na Ukrajině. Právě tam se nacházejí subdodavatelé, kteří dodávají automobilce část komponentů. Kvůli válce také přerušil výrobu škodovek partner Škody Auto na Ukrajině. Ruský trh je pro automobilku druhý největší.
Spojené státy a Evropská komise připravují po několika dnech váhání tvrdé sankce, které by mohly skutečně velmi poškodit ruské hospodářství. Uvažují totiž nad tím, že by se použil bezprecedentní zásah v podobě sankcí na rezervy ruské centrální banky. Podle ekonomů se jedná o zdrcující zásah, který by byl daleko větší než odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT. Rusko se přitom na invazi na Ukrajinu předem připravilo a vytvořilo velké devizové rezervy.
Nejednotnost států EU v tvrdosti sankcí nahává ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Státy se totiž nedokáží shodnout, zda se má využít jeden z nejtvrdších protiúderů vůči Rusku, tedy odstřihnutí od mezinárodního platebního systému SWIFT. Pro jeho vypnutí se přimlouvají zejména státy východní Evropy včetně ČR. Zdrženlivě se k tomuto kroku stavěl Kypr nebo Spojené státy. Německo bylo původně proti, v pátek však ministr financí (FDP) Christian Lindner naznačil, že země by se mohla přidat k ostatním.
Se zvyšováním cen se počítalo, ovšem tak prudký nárůst překvapil všechny experty. Řeč je o cenách výrobců, kterým se zvyšují ceny od zemědělství až po průmysl. I když to na první pohled nemusí být patrné, tak vysoké ceny výrobců musí znervóznit řadu spotřebitelů, kterým se výsledná cena promítne v potravinách či jiných nákupních položkách. Masivní zdražování také potvrzuje, že inflace se letos bude držet okolo dvouciferné hodnoty a zdražování spotřebitelského zboží jen tak nepřestane.
Silná koruna napomáhá krotit vysokou inflaci, která se blíží k dvouciferným hodnotám. K jejímu posilování znatelně pomáhají vyšší základní úrokové sazby centrální banky, která tím bojuje s vysokým růstem spotřebitelských cen. Na něm vydělávají zejména dovozci, kteří nakupují v zahraničí levněji nebo také dovolenkáři v zahraničí. Koruna by však mohla podle některých hlasů v nejbližší době oslabit. Velmi totiž bude záležet na utahování měnové politiky Fedu, které by znamenalo následné oslabení koruny vůči dolaru i euru.
I když hnutí ANO slibovalo omezit obstrukce během projednávání o státní rozpočtu, jejich poslanci natahovali jednání skoro na celý den. Současná opozice totiž strhávala navržený rozpočet vládou Petra Fialy (ODS), který komentovala ze všech možných stran. Největším kritikem se stal expremiér Andrej Babiš, podle kterého byl rozpočet „domatlaný“. Kritikou nešetřil ani prezident Miloš Zeman, podle kterého měla vláda škrtat daňové výjimky a rozpočet tak mohl být přebytkový. Za to sklidil negativní komentáře od vládních představitelů a poslanců.
Státní rozpočet po letech obrovských výdajů čeká osekání. Ocenila to předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, která zároveň kritizovala dřívější vedení státní kasy. Expremiér Andrej Babiš se údajně s kritikou nesmířil a na rozpočtovém výboru bouchl dveřmi.
Vyhrocené vztahy při jednání sněmovny mezi stranami a k tomu i radikalizace části veřejnosti. Tak politici vidí současné projednávání pandemického zákona, které se stále protahuje. Na vině jsou jak vládní, tak i opoziční strany. Koalice Spolu a Pirátů se STAN totiž nenabídly hnutí SPD post místopředsedy sněmovny a od té doby dochází právě z hnutí Tomia Okamury k neustálým obstrukcím.
Domácnosti i firmy se v poslední roce zadlužily nejrychleji za poslední dekádu. V minulosti tomu nahrávaly levné peníze, kvůli kterým bylo velmi snadné získat hypotéku. V minulém roce tak banky trhaly rekordy s poskytováním půjček na bydlení, které narostly oproti roku 2020 o 69 procent. V současné době však centrální banka tvrdě utahuje měnovou politiku a základní úroková sazba se tak může dostat až k 5 procentům. To je nepříjemná zpráva právě pro dlužníky, kterým se bude velmi prodražovat život.
Kromě plošných škrtů chce vláda Petra Fialy (ODS) také přidávat. Peníze navíc plánuje rozdat jen ve vybraných kapitolách. Drtivá většina resortů se musela uskromnit a šetřit své výdaje, přesto přidáno dostane ministerstvo práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a také Úřad vlády. Zatímco v sociálním resortu jde o mimořádné výdaje na důchody kvůli vyšším cenám, tak u Strakovky se jedná o navýšení pro nově zřízené posty ministrů. Škrty se také netýkaly parlamentních institucí ani Kanceláře prezidenta republiky.
Pokud se ceny energií udrží v takové výši jako nyní, může to znamenat konec pro tradiční výrobu skla v České republice. Shodně to říkají malé i velké sklárny, které po koronavirové krizi čelí vysokým cenám plynu, elektřiny a také surovin. Pro některé sklárny zdražení energií znamená náklady navíc v řádu milionů měsíčně. Velký podnik Crystalex však má meziroční nárůst jen za plyn a elektřinu ve výši 200 milionů korun.
Nižším schodkem po Babišově vládě plní kabinet Petra Fialy slib, přesto k další větším škrtům bude muset v budoucnu dojít. V současné situaci totiž pomáhá ministru financí Zbyňku Stanjurovi vysoká inflace, která by se dle odhadů měla držet v průměru po celý letošní rok ve výši 8,5 procenta.
Výhodné nákupy v Polsku se některým lidem značně prodraží. Poláci totiž vytáhli do boje s inflací s metodou, kdy chtějí dočasně snížit DPH na benzin, naftu či základní potraviny. V tu chvíli se příhraničním domácnostem otevřela výhodná možnost, jak ušetřit na nákupech v zahraničí v rámci stovek korun. Někteří Češi ale berou benzínky útokem a celníci už mají i případy, kdy v kufru jednotlivci převáželi celé sudy a barely.
Měla to být snadná a rychlá pomoc, která by zachránila podniky během příchodu koronaviru. Místo toho se však rozjela plejáda programů, které byly plošné a trvaly delší dobu. Řeč je o státní pomoci firmám a podnikatelům, která plynula v době vlády Andreje Babiše do těžce zkoušených podniků. Kvůli plošné pomoci však podporu dosáhly i takové společnosti, které byly v problémech již před koronavirem.
Pokud si zákazníci nezvyknou na vyšší ceny skleněných produktů v obchodech, bude to znamenat konec skláren v Čechách. V současné době totiž bojují skláři s vysokými cenami energií a také surovin. Situace je pro některé tak neúnosná, že raději volí zavření podniků než se snažit udržet své podnikání při životě.
Stát je za své protiprávní zavírání a omezování zodpovědný, přesto se nemusí bát hromadných žalob od poškozených podnikatelů. Myslí si to odborné svazy, které sdružují podnikatele v hotelnictví či gastronomii. Podnikatelé v těchto oborech ale naopak mají v drtivé většině za to, že byli omezeni protiprávně a mají tak nárok na náhradu škody. Odrazuje je ale délka soudního řízení a vysoké náklady s tím spojené.
Hostinští by si po nástupu nové vlády mohli v budoucnu oddychnout. Kabinet Petra Fialy se totiž chce zaměřit na osekávání daňových výjimek, jejichž konec by mohl státu ušetřit nemalé množství peněz. Analytici oslovení deníkem Echo24 říkají, že horkým kandidátem na zrušení je například třetí sazba DPH, která se u veřejnosti nechvalně proslavila během působení ministryně financí Aleny Schillerové (ANO).
Současné opoziční obstrukce se mohou nazvat dílčím rozkladem akceschopnosti parlamentu. Jednací řád Poslanecké sněmovny totiž odpovídá první polovině devadesátých let a na nynější dobu nemá ani obranné mechanismy. Pro Echo24 to v rozhovoru řekl ústavní právník a vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela. Reaguje tak na dlouhé projevy opozičníků, které mnohdy nejsou k věci, ale pouze za účelem co nejvíce natáhnout jednání.
Dražší hypotéky a úvěry, vyšší inflace atakující deset procent a slabší růst ekonomiky, než se předpokládalo. S těmito nástrahami se budou muset lidé, domácnosti i stát potýkat v letošním roce. Předpokládá to centrální banka, která však dává naději, že přísná pravidla zvyšujících se základních sazeb povede ke konci roku ke zkrocení inflace. Nevýhodou však je, že lidem se budou tento rok razantněji znehodnocovat úspory na spořících účtech.
I když už nedochází k plošným uzávěrám celých podnikatelských sektorů kvůli koronaviru, tak se stále nedaří obnovit ekonomiku jako před příchodem čínského viru. Na vině je také i orientace České republiky jako nejprůmyslovější země v Evropě. I proto se českému státu nechvalně přezdívá montovna. I kvůli silné závislosti ekonomiky na průmyslu bude obnova růstu po koronavirové krizi trvat delší dobu než u některých ostatních států. Očekává se tak, že na úroveň před pandemií dosáhne Česká republika až letos.
Vláda Petra Fialy si zatím neví rady, jak ušetřit. Pravicová ODS se totiž v minulosti postavila pro zrušení superhrubé mzdy a s tím související snížení daně z příjmu. To se dotklo téměř 4 milionů zaměstnanců, kterým tak po výplatě zůstaly peníze navíc. To však stále rozděluje ekonomy. Jedni souhlasí s tím, aby lidé měli nižší daně a zbylo jim tím pádem více peněz v peněženkách. Druzí však varují před tím, že na snižovaní daně z příjmu nebyla během koronaviru vhodná doba a vybrané peníze jednak chybí v rozpočtu a na druhé straně se podílí na vysoké inflaci.
Ceny bytů a domů trápí nejenom Českou republiku, ale také řadu dalších států v Evropě. Češi v posledních letech zažívají každoroční zdražování nemovitostí, přičemž zájem o další byty stále neklesá. Naopak na trhu je velký nedostatek jak nových, tak i přeprodávaných bytů. Není to jen ovšem tuzemský problém a data Eurostatu ukazují, že některé státy jsou na tom hůře. Naopak objevují se i země, kde bydlení je zrovna levnější. To je příklad Řecka nebo Itálie.
Ačkoliv podzimní komunální volby ještě nemají uvedené datum, tak už nyní probíhají různé útoky jednotlivých politických stran. Volby se budou týkat také Prahy, kde nyní vládne koalice Spojených sil pro Prahu, Prahy Sobě a Pirátů. Právě pirátský primátor Zdeněk Hřib je v poslední době na sociálních sítích s kritikou velmi aktivní a strefuje se zejména do opoziční ODS. Ta na kritiku nereaguje a sama zatím vybírá, kdo bude lídrem koaliční kandidátky.
