Se zvyšováním cen se počítalo, ovšem tak prudký nárůst překvapil všechny experty. Řeč je o cenách výrobců, kterým se zvyšují ceny od zemědělství až po průmysl. I když to na první pohled nemusí být patrné, tak vysoké ceny výrobců musí znervóznit řadu spotřebitelů, kterým se výsledná cena promítne v potravinách či jiných nákupních položkách. Masivní zdražování také potvrzuje, že inflace se letos bude držet okolo dvouciferné hodnoty a zdražování spotřebitelského zboží jen tak nepřestane.

S prudkým zdražováním se podniky musí vyrovnávat již řadu měsíců. Poslední čísla jim však k optimismu příliš nepřidávají. Data z ledna totiž uvádějí, že se zdražovalo nejrychleji za poslední desítky let. Podle Českého statistického úřadu se například ceny zemědělských výrobců zvýšily meziměsíčně o 4,4 procenta a meziročně o 21,4 procenta. Ceny průmyslových výrobců vzrostly meziměsíčně o 6,9 procenta a meziročně o 19,4 procenta. Ceny stavebních prací se meziročně zvýšily o 8,3 procenta.

Ceny výrobců v průmyslu trhaly rekordy. V meziměsíčním srovnání je totiž nárůst o skoro sedm procent nejrychlejším zdražování od února 1991. Konkrétně došlo ke vzrůstu cen v odvětví elektřiny, plynu a páry o 32,7 procenta či ceny těžby a dobývání o 9 procent.

Meziročně odvětví elektřiny, plynu a páry vzrostlo o 40,6 procenta a elektřiny, přenous, rozvodu a obchodu s elektřinou o 50,7 procenta. Rostly však také ceny chemických látek a výrobků (52,8 procenta), dřeva, papíru a tisku (26 procent) nebo kovů a kovodělných výrobků (25,3 procenta).

Vyšší ceny hlásí také zemědělství, kde meziměsíčně vzrostly ceny brambor o 15,9 procenta, olejnin o 4,6 procenta či obilovin o 3,3 procenta. Na druhé straně došlo k poklesu ovoce o 11,8 procenta. Meziroční srovnání však ukazuje, jak za poslední rok došlo k znatelnému navýšení, které se pak promítají do cen potravin. Zvýšení cen olejnin totiž skočilo o 45,1 procenta, obiloviny o 33,9 procenta a brambor o 18,2 procenta.

České zvyšování cen však není nijak výjimečné od ostatních států Evropské unie. Zatím čísla z prosince ukazují, že ceny v EU rostly o 26,2 procenta meziročně. Český statistický úřad uvádí, že největší zdražení čekalo Irsko s nárůstem o 99,2 procenta. Následuje Dánsko s 58,9 procenta a Rumunsko s 42,3 procenty.

Zdražování výrobců bude mít ale negativní dopad zejména na koncové spotřebitele. Ti totiž vyšší ceny materiálů a produktů uvidí se zpožděním několika měsíců na zboží. Podle analytiků tak nadále hrozí, že inflace bude stále vysoká a nepovede jen tak k jejímu snížení. „Vlna zdražování rozhodně nekončí. Naopak ještě může nabrat na síle. Naznačují to ceny výrobců, které v lednu dramaticky narostly. Lidé se musí připravit na další skokový růst cen potravin, průmyslových výrobků i stavební produkce,“ řekl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda uvádí, že analytici s takovým nárůstem nepočítali. Ti to totiž počítali s tím, že meziměsíční nárůst bude jen o 1,3 procenta a meziroční zdražování jen o 13,2 procenta. „Z čísel je patrné, že inflační tlaky v české ekonomice nepolevují. Takto enormně vysoký nárůst cen ve výrobní sféře znatelně poznamená vývoj cen ve sféře spotřebitelské. Lednová čísla tak signalizují, že výraznější spotřebitelská inflace bude trvat déle, než se dosud čekalo. Čili zmírňování spotřebitelské inflace po dosažení pravděpodobně více než desetiprocentního maxima v meziročním vyjádření v měsíci únoru bude pozvolnější,“ uvedl Kovanda.