Spojené státy a Evropská komise připravují po několika dnech váhání tvrdé sankce, které by mohly skutečně velmi poškodit ruské hospodářství. Uvažují totiž nad tím, že by se použil bezprecedentní zásah v podobě sankcí na rezervy ruské centrální banky. Podle ekonomů se jedná o zdrcující zásah, který by byl daleko větší než odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT. Rusko se přitom na invazi na Ukrajinu předem připravilo a vytvořilo velké devizové rezervy. Po tomto kroku by však byly k ničemu a mohlo by dojít i ke krachu ruské měny rublu.

Ruský útok na Ukrajinu se setkává od ostatních států světa s nepochopením a také s odsuzujícími reakcemi. Státy Evropské unie tak například sáhly k sankcím na jednotlivé vybrané ruské osoby. Podobně reagovala například i Velká Británie nebo Kanada. Spojené státy a i nyní Evropská komise také připravují sankční balík, který by však mohl na Rusko dopadnout nejtvrději.

V sobotu to potvrdila předsedkyně Ursula von der Leyenová, která státům Evropské unie navrhuje vyřadit určitý počet ruských bank z globálního systému SWIFT, který je klíčový pro mezinárodní finanční transakce.

Potvrzují to ekonomové, podle kterých zvažované sankcionování rezerv ruské centrální banky by mělo zdrcující efekt. „Rusko má rezervy za 643 miliard dolarů. Zmrazení podstatné části těchto prostředků by Rusku fatálně znesnadnilo intervenovat na podporu rublu. Ruská měna se mohutně propadala už v minulém týdnu, po zahájení invaze na Ukrajinu,“ uvedl hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda.

Rubl se již ve čtvrtek v první den invaze propadl na rekordní minimum. Poté došlo k zotavení a posilovaly také ruské akcie. Rubl však podpořila intervence ruské centrální banky, která byla první od roku 2014. Tehdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Podle expertů by centrální banka měla podniknout další kroky, protože i Rusko se potýká s vysokou inflací okolo devíti procent.

Pokud by ale prošel sankční balík Spojených států, tak by centrální banka byla velmi tvrdě oslabena. Rusko se totiž na invazi ekonomicky připravilo a vytvořilo si dostatečně vysoké devizové rezervy. Kromě toho má země i velké finanční částky ve stáním fondu. O ty však může velmi rychle přijít.

Kovanda totiž uvádí, že by Spojené státy prakticky znemožnily ruské centrální bance nakládat s velkou částí těchto devizových prostředků a následně by došlo ke kolapsu rublu. „Ruské centrální bance by se totiž najednou dramaticky snížil objem využitelných devizových rezerv. Měla by tudíž mnohem méně prostředků na obranu rublu. Intervence na obranu měny probíhají tak, že centrální banka prodává své devizové rezervy, za které nakupuje svoji, domácí měnu – v tomto případě rubl. Stahování domácí měny z trhu tlumí její propad, případně zajišťuje její zhodnocování, protože ji činí vzácnější,“ uvedl Kovanda.

Následovala by tak situace, že by centrální banka neměla dostatek deviz, a rubl by zkolaboval. Krach měny by měl následek i v omezeném nákupu zboží mimo Rusko, například nákupy zbraní, munice či techniky. „Rusko by pak muselo například znárodnit úspory svého obyvatelstva, ale i to by mělo jen dočasný efekt, navíc by se taková „měnová reforma“ řadovým Rusům samozřejmě zajídala a ruský režim by ztratil podporu podstatné části veřejnosti,“ dodal Kovanda.

S ním souhlasí i hlavní ekonom platební společnosti Roger Dominik Stroukal. Ten pro ČT24 uvedl, že by tento krok měl daleko větší dopady než odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT. „Jestliže se někde zablokují aktiva, je to problém pro danou banku, v tomto případě pro celou řadu ruských bank. V podstatě se nedostanou k témto aktivům a bude pro ně obtížné shánět peníze někde jinde. A to platí i pro půjčky. Americké sankce jsou pro ruské banky likvidační. A to hlavně pro dvě největších z nich,“ uvedl Stroukal.

Kromě tohoto kroku jsou zřejmě ostatní státy ochotné odstřihnout Rusko od mezinárodního platebního systému SWIFT. Po váhání se k této sankci přidala i Itálie, Maďarsko nebo Kypr.

Systém funguje k odesílání a přijímání plateb v cizí měně po celém světě. Využívá se ve více než 200 zemích a používá ho více než 11 tisíc finančních institucí. Peníze se přes něj odesílají zejména v mezinárodním obchodě. Za jakékoliv produkty nakoupené v zahraničí tak státy dostávají peníze, které jsou posílány přes tento systém. Pokud by se lídři evropských zemí či světoví státníci rozhodli, že systém bude pro Rusko vypnut, tak celé zemi hrozí zdrcující problémy.

Za ruské komodity by totiž neměl kdo a jak zaplatit. „Co se týče dopadů na Rusko, tak by byly skutečně zničující. Rusko by se dostalo na pokraj bankrotu a v zásadě by nemohlo prodávat svůj státní dluh. Tím by se výrazně omezila možnost financování ruského státu. Vypadá to, že s touto variantou počítají, protože se na ní Rusko připravilo a vytvořilo devizové rezervy. Nicméně tyto rezervy by se časem vyčerpaly a nedostatek financí by se projevil na nutnosti dramatických úspor. Ty by následně dopadly na obyvatelstvo, včetně nutnosti snižovat důchody a celkově by se stát musel zbavit spousty výdajů, které v současné době provádí,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Fialy Štěpán Křeček.