I když hnutí ANO slibovalo omezit obstrukce během projednávání o státní rozpočtu, jejich poslanci natahovali jednání skoro na celý den. Současná opozice totiž strhávala navržený rozpočet vládou Petra Fialy (ODS), který komentovala ze všech možných stran. Největším kritikem se stal expremiér Andrej Babiš, podle kterého byl rozpočet „domatlaný“. Kritikou nešetřil ani prezident Miloš Zeman, podle kterého měla vláda škrtat daňové výjimky a rozpočet tak mohl být přebytkový. Za to sklidil negativní komentáře od vládních představitelů a poslanců.

Ve velký boj a slovní přestřelku se zvrhlo projednávání státního rozpočtu, se kterým přišel ministr financí Zbyněk Stanjura. Ten proškrtal původně navržený rozpočet jeho předchůdkyní Alenou Schillerovou. Rozpočet nakonec poslanci v prvním čtení schválili před desátou hodinou večer 103 hlasy.

Stanjura sklízel kritiku od opozice zejména za úspory ve výši 77 miliard. Koalice totiž už dříve avizovala, že původně navržený Babišův rozpočet se schodkem 376,6 miliardy odmítá. Vláda navrhla schodek ve výši 280 miliard a označila rozpočet za protiinflační.

To se však nelíbilo i prezidentu Miloši Zemanovi, který před jednáním o rozpočtu vystoupil ve sněmovně. „Návrh rozpočtu, který nyní začínáme projednávat, je označován za protiinflační. Chtěl bych vám sdělit, že ho pokládám za proinflační. Návrh rozpočtu, který vám je předložen, je pokládán za prorůstový. Chtěl bych vám sdělit, že prorůstový není,“ uvedl na začátku Zeman.

Konkrétně také zmínil škrty, které ministerstvo financí provedlo. Jedná se například o odmítnutí původně plánovaného zvýšení výdajů na státní pojištěnce, které tvoří největší úsporu v rozpočtu. „Další tupý rozpočtový škrt jsou investice. Ano, vy se radujete, že investice jsou pořád zhruba deset procent celkových výdajů. Podle mého názoru, investice jsou investicemi do budoucnosti, a jestliže ignorujete budoucnost a preferujete přítomnost, dopadnete špatně,“ kritizoval Zeman.

Po jeho projevu se poslanci opozičních stran střídali u řečnického pultu, kde cupovali jednu kapitolu za druhou. S ostrou kritikou vystoupil také premiér Andrej Babiš, podle kterého rozpočet není protiinflační. „Žádné úspory jste neudělali, to jsou všechno škrty, to jsou brutální škrty. A já nechápu, kde je ten protiinflační rozpočet. Já vlastně chápu,“ uvedl Babiš.

Podle analytiků je však navržený rozpočet daleko protiinflační než tomu bylo u návrhu bývalé vlády Andreje Babiše. Do ekonomiky se totiž dostává daleko méně peněz. To potvrzuje i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, podle kterého stát nebude pumpovat desítky miliard do oběhu. „To nutně neznamená, že rozpočet nebude inflační, bude však jistě méně inflační, než byl ten Babišův,“ uvedl Kovanda.

Ten také upozorňuje, že pokud by se splnil Zemanův plán zrušit všechny daňové výjimky, tak by se také zvedly daně a snížily důchody. Pro nejchudší obyvatele navíc znamenají znatelné ulehčení pro jejich rozpočty. „Pro ně zvýšení slev představuje vzhledem k celkovým příjmům razantnější přilepšení než pro bohatší. Zrušení například slev na dítě tedy sice zefektivní daňový systém, ale znatelně zhorší sociální situaci nízkopříjmových vrstev. To je třeba vždy dodat, když se hovoří o rušení výjimek,“ uvedl Kovanda.

Ministr financí Zbyněk Stanjura potvrdil, že Zemanův návrh se zavádět nebude. Zůstane tak v planosti základní sleva na poplatníka, kterou využívá na 5 milionů lidí. „Kdybychom ji fakt chtěli zrušit, tak bychom každému z těch 5 miliónů lidí plošně bez ohledu na výši příjmů zvýšili daň o 30 tisíc korun, a to tato vláda opravdu nechce, nenavrhne, neprosadí, protože by to byl chybný krok,“ uvedl Stanjura. Zároveň také dodal, že odmítá zrušit i výjimku v podobě nedanění důchodů.