Silná koruna napomáhá krotit vysokou inflaci, která se blíží k dvouciferným hodnotám. K jejímu posilování znatelně pomáhají vyšší základní úrokové sazby centrální banky, která tím bojuje s vysokým růstem spotřebitelských cen. Na něm vydělávají zejména dovozci, kteří nakupují v zahraničí levněji nebo také dovolenkáři v zahraničí. Koruna by však mohla podle některých hlasů v nejbližší době oslabit. Velmi totiž bude záležet na utahování měnové politiky Fedu, které by znamenalo následné oslabení koruny vůči dolaru i euru.

Koruna posiluje od konce loňského listopadu. Vůči euru dokonce dosáhla na začátku února nejsilnější úrovně za posledních 10 let. Další posilování zarazil zřejmě hrozící konflikt na Ukrajině. V současné době se tak pohybuje okolo 24,50 korun za euro a k dolaru 21,66 korun. Dosud koruna zpevňovala zejména po konci obav z nových mutací koronaviru či navyšování sazeb centrální banky, která je šokově zvedala.

K posilování přispívají také odhady, že růst sazeb v letošním roce bude pokračovat a dosáhne hranice pěti procent. „Vyšší úrokové sazby totiž zvyšují atraktivitu koruny v očích zahraničních investorů. Carry trade je tak nyní z pohledu zahraničního investora extrémně atraktivní, například přes 1letý forward (25,9 Kč za euro) dosahuje výnos téměř 5 procent za rok,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Silná koruna přispívá také k zmírnění inflace, která se ukazuje, že byla z větší části domácího původu. Lednová čísla totiž ukazují, že kromě drahých energií rostou ceny také u zboží a služeb, které jsou třetí nejvyšší v Evropě. Za minulý měsíc tak zrychlila inflace o 9,9 procenta a bez silné koruny by vystoupala do dvouciferných hodnot.

„Centrální banka počítá s tím, že její vyjádření nebo kroky ovlivňují kurz koruny, a skrze koruny dosahuje svého cíle a je to tak jeden z kanálů měnové politiky. Úrokový kanál nyní působí protiinflačně. Je pravda, že se slabší korunou bychom měli inflaci daleko vyšší,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom platební společnosti Roger Dominik Stroukal.

Ten také připomíná, že kroky centrální banky mohou ovlivňovat kurz koruny. Přesto by se na něj neměla zaměřovat. „Česká národní banka má jediný cíl a kurz jí vůbec nemusí zajímat,“ dodal Stroukal.

Česká národní banka počítá s tím, že letos bude kurz koruny vůči euru v průměru 24,1 korun a v roce 2023 23,9 korun. Pokořila by se tak 24 procentní hranice. S tou nepočítalo v makroekonomické predikci například ministerstvo financí vedené tehdy Alenou Schillerovou (ANO). „V roce 2022 by se koruna mohla obchodovat v průměru za 25,0 CZK/EUR (proti 25,3 CZK/EUR). Postupná apreciace by měla odrážet kladný a rostoucí úrokový diferenciál a též zlepšení globálního sentimentu v návaznosti na stabilizaci epidemické situace,“ uvedlo ministerstvo v listopadu.

Současná situace by tak dále nahrávala dovozcům, kteří přivážejí levnější zboží. „Svědčí také lidem, kteří pobývají v zahraničí, třeba na dovolené. Zpevnění koruny vůči dolaru ale může přinést také postupné zlevnění třeba elektroniky v kamenných obchodech v ČR. Čechům také zlevňují nákupy na zahraničních e-shopech. Silná koruna naopak neprospívá vývozcům, kteří na exportních trzích ztrácí konkurenceschopnost,“ řekl hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda. „Navíc sílící měna je z velké části příznakem sílící ekonomiky, která už dále není jen levnou montovnou,“ dodal.

Problém ale silná koruna znamená pro exportéry. Navíc může česká měna rychle oslabit. Záležet bude na přístupu centrální banky Spojených států. „Svou roli může sehrát například i rychlejší než očekávané utahování měnové politiky Fedu, což by přes posílení dolaru vůči euru bylo negativní i pro kurz koruny vůči euru. Silnější kurz koruny pak může zmírnit jestřábí rétoriku ČNB, což by bylo nakonec pro korunu také negativní,“ uvedl Jakub Seidler.