Kromě plošných škrtů chce vláda Petra Fialy (ODS) také přidávat. Peníze navíc plánuje rozdat jen ve vybraných kapitolách. Drtivá většina resortů se musela uskromnit a šetřit své výdaje, přesto přidáno dostane ministerstvo práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a také Úřad vlády. Zatímco v sociálním resortu jde o mimořádné výdaje na důchody kvůli vyšším cenám, tak u Strakovky se jedná o navýšení pro nově zřízené posty ministrů. Škrty se také netýkaly parlamentních institucí ani Kanceláře prezidenta republiky.

Přepracovaný rozpočet po vládě Aleny Schillerové (ANO) na ministerstvu financí se nese ve znamení škrtů. Drtivá většina ministerstev musela začít šetřit a osekávala tak provozní výdaje a rušila tabulková místa. Původně navržený rozpočet se schodkem 376,6 miliardy korun se tak zmenšil na schodek ve výši 280 miliard.

Největší škrty proběhly na ministerstvu dopravy, průmyslu, obrany, školství či zdravotnictví. Ministerstvo průmyslu tak například ušetřilo na provozních výdajích a ministerstvo dopravy a obrany seškrtalo letos nerealizovatelné investice. Ministr financí Zbyněk Stanjura pak snížil příspěvek státu zdravotním pojišťovnám o 14 miliard a vzal i 4,5 miliardy na boj s covidem.

V návrhu státního rozpočtu se však objevily kapitoly, kde se naopak mimořádně přidávalo. Může za to vysoká inflace, která je jedním z atributů při výpočtu důchodů. Na ministerstvo práce a sociálních věcí tak přiteklo navíc 21 miliard korun. Valorizace by měla proběhnout 1. června a ministerstvo začne od poloviny února informovat seniory o této změně dopisy.

Většina výdajů na ministerstvu práce je však zákonem daná a úspory u tohoto resortu nejsou obvykle tak velké. Další ušetřené peníze by vláda kromě důchodů měla navýšit i u příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo u kompenzací pro podnikatele.

Kromě důchodů se navýšení dočká také Úřad vlády. A to z toho důvodu, že nová koalice pod vedením Petra Fialy zvětšila počet ministerstev. Strakovka tak bude hospodařit letos s částkou 1,53 miliardy korun, přitom v loňském roce měla k dispozici 1,05 miliardy korun. Podle dřívějších plánů se má rozpočet zvýšit i z toho důvodu, že se navyšuje o osm míst nový gastronomický provoz. O devět milionů se také navyšuje rozpočet i kvůli novým místům ministrů bez portfeje. Kvůli jejich novým pozicím tak bylo nabídnuto 74 nových pracovních pozicí.

Kancelář prezidenta by si měla podobně jako v původně navrženém rozpočtu ponechat 420 milionů korun. Škrty se netýkaly také Poslanecké sněmovny, která bude hospodařit s 1,5 miliardou korun a Senát s 650 miliony korun.

Kdy čekat opravdové škrty

I když letos došlo ke snížení schodku ve většině ve výdajích ministerstev a rušení různých dotací, tak se dá očekávat znatelné škrty v budoucnu. Řekl to dříve pro Echo24 ekonom Petr Bartoň ze společnosti Natland, podle kterého bude nutné návrat do normálu po koronavirové krizi. V současné chvíli pomáhá vládě i inflace, která na jedné straně zvyšuje například valorizaci důchodů. „Ale v úhrnu vyšší inflace snižuje rozpočtový schodek, protože podle pouze zhruba polovina inflačních příjmů půjde na inflační výdaje. Druhá polovina může jít na snižování deficitu – aniž by se nutně musela zvyšovat daňová sazba zásadních daní,“ řekl Bartoň.

Ve výsledku tak půjde jen o čistě účetní snižování deficitu. Nižší deficit tak odnesou věřitelé státu, kteří mu půjčili za nízký předcovidový úrok. „Nyní jim bude stát půjčku vracet znehodnocenými penězi. Neočekávaná inflace vždy pomáhá zadluženým, a okrádá věřitele,“ dodal Bartoň.