Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Petr Pavel včera dovršil svou dvoudenní návštěvu Slovenska a tím i první státní návštěvu ve funkci. Napišme hned, že za úspěšnou ji můžeme považovat jen zčásti. Je dobře, že se jel do Bratislavy oficiálně představit, dělali to tak i jeho předchůdci. Horší je, s jakým odhodláním se Pavel na slovenské politické scéně doslova zavěsil na svou kolegyni Zuzanu Čaputovou.
Předevčírem se v Praze na Václavském náměstí uskutečnila další protivládní demonstrace – a byla největší svého druhu od loňského 3. září. Tehdy na Václavské náměstí přišlo tolik lidí – i velmi konzervativní policie odhadovala 70 tisíc, spíš jich tam bylo přes 100 tisíc –, že to pomohlo rozhýbat vládu k tomu, aby přijala aspoň nějaký cenový strop na energie. Protest z 11. března je několikrát menší, ultranepřejícníci mluví o několika tisících, nepřejícníci o 20, jiní o 50 tisících.
Ve dnech, kdy vládní tábor vynaložil nesmírně mnoho energie na zbrzdění valorizace důchodů kvůli 19 miliardám korun, některé jiné zprávy působí, jako by byly z jiného světa, natolik jsou s tou velkou politickou bitvou v rozporu. Tak jsme minulý týden mohli číst slova ministra průmyslu Jozefa Síkely, že s Evropskou komisí vyjednává o dodatečných pěti miliardách korun, které potřebujeme vyčerpat z Národního plánu na obnovu. Síkelovi jde o uspokojení tisícovek neuspokojených zájemců o instalaci fotovoltaických panelů. Zájemců o dotaci je víc, než se čekalo, a fronta se stále prodlužuje.
Proč nás má v České republice zajímat, co přesně se stalo ve Washingtonu 6. ledna 2021, kdy během volby nového prezidenta Bidena příznivci toho starého, Trumpa, v domnění, že volby byly zfalšovány a ukradeny, vnikli do Kapitolu, sídla Kongresu? Protože to vypovídá nejen o stavu americké politiky, ale hlavně o práci s (dez)informacemi, které řádně upraveny pořád ještě dokážou vyvinout neuvěřitelnou sílu.
Po prezidentské volbě má vládní koalice dost naspěch. Člověk může nebo nemusí souhlasit se způsobem, jakým uchopila rozpočtové výdaje, že v legislativní nouzi upravuje důchody. Ale snad uzná, že u státního rozpočtu je spěch namístě. Kdy naopak člověka zarazí, jaké priority pětikoalice má, je pohled na program mimořádné schůze svolané na druhý březnový týden. Koalice se tu bude zasazovat o něco, z čeho se důchodce nenají a rozpočet nezasanuje: o změnu způsobu volby do televizní a rozhlasové rady. Hlavní změna spočívá v tom, že do rady už by nevolila jen dolní, ale nově i horní komora parlamentu.
Petr Pavel se týden před nástupem do úřadu v pátek sešel s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou. Prezidentka je v Praze, aby se rozloučila s Milošem Zemanem, o schůzku se Zemanovým nástupcem projevila zájem sama. Je to snad důvod k naději, že příští prezident omezí jednu svou začínající posedlost, a to je neustálá signalizace vlastní ctnosti (virtue signalling) na pozadí údajně vykřičené Visegrádské čtyřky. Není v tom naneštěstí ani zdaleka sám. Víceméně všechny složky pětikoalice, s důležitou výjimkou ODS, předvádí svoje demokratické ctnosti na kontrastu s Viktorem Orbánem.
Stěžejním tématem české ekonomiky je inflace a stěžejním problémem České národní banky, naší hráze proti inflaci, je dosud chybějící bezpečnostní prověrka guvernéra Aleše Michla. Jeho předchůdcem ve funkci byl do loňského června Jiří Rusnok. Probíráme s ním obě témata.
Ze setkání premiéra Petra Fialy s designovaným prezidentem Petrem Pavlem vzešly dvě zprávy: první, že se pánové dohodli na ladění not v zahraniční politice. Pavel bude republiku zastupovat na summitech NATO, Fiala si pro sebe podrží Evropské rady. Potud v pořádku, je to ostatně dosavadní praxe. Druhá dohoda se týká okamžitého jmenování Petra Hladíka na ministerstvo životního prostředí, což blokoval Miloš Zeman. Po Zemanově odchodu z Hradu Hladíkovi už nikdo nebude stát v cestě.
Uběhl rok od začátku krvavé války na Ukrajině. To, co k ní v tyto dny poznamenal Petr Pavel – že my nemůžeme Kyjevu doporučovat další postup, tedy ani jednání, pouze poskytovat, co po nás žádá – možná už přestává odpovídat politické realitě. Ukrajinci provozují satiricky pojmenovanou webovou stránku „Mirotvorce“, černou listinu lidí, kteří promluvili o míru, zatímco je třeba rozdrtit Rusko. Seznam by se teď mohl rozrůst o jména Sunak, Macron, Scholz. Deník Wall Street Journal píše, že předsedové vlád Británie, Francie a Německa Zelenskému předestřeli plán, který má vést k míru.
Ve dvou klíčových zemích Západu vzniká ohledně zástupné války s Ruskem politická pluralita, jaká tam dosud nebyla ani náznakem. Náš budoucí prezident Petr Pavel o ukrajinsko-ruské válce soudí, že my neválčící nemáme právo do toho Ukrajincům nijak mluvit, že dokud budou chtít válčit, nezbývá nám, než je ve všem podporovat. Vláda si myslí totéž, opozice není brána vážně. Reálně takový postoj znamená, že válka bude pokračovat, dokud Ukrajině nedojdou muži schopní být na frontě nasazeni. Prezident Volodymyr Zelenskyj totiž trvá na dobytí všeho, co zabralo Rusko, a to včetně Krymu.
Stejnojmenný, dnes už starší anglický film se odehrává v roce 2027. Lidstvo je z neznámého důvodu sterilní, už asi patnáct let se nenarodilo jediné nové dítě. Když se protagonisté filmu dovědí, že v utečeneckém táboře na pobřeží jihovýchodní Anglie byla spatřena těhotná žena, začíná boj o to, kdo se těhotné ženy a tím i budoucnosti lidstva zmocní. Ačkoli kolektivní neplodnost naštěstí i nadále zůstává neuvěřitelnou dystopií, loňský rok rok 2022 je pro řadu zemí vyspělého světa ve znamení dramatického propadu porodnosti.
Česká vláda, jíž jsme dlouho vyčítali neakčnost až nemohoucnost tváří v tvář zdražování energie a inflaci, se konečně probudila. Ministerstvo financí několik týdnů propočítává možné úspory a nyní vláda schválila návrh zákona, jímž bude valorizace důchodů v červnu ponížena více než o polovinu. Státní pokladna na tomto kroku ušetří 19 miliard korun. V mimořádném režimu by tuto valorizaci vládě měla sněmovna posvětit už za týden. Následující poznámka si neklade za cíl hodnotit samotnou konstrukci mimořádné valorizace.
Jitka Chalánková, senátorka z Prostějovska, po několikáté ukazuje, že i jedinec v politice (v klubu ODS, ale nezařazená a trochu na okraji) může prosazovat důležité věci a doprovodit je v legislativním procesu dosti daleko, třeba až těsně před cíl. Předpokladem je sveřepost. V Senátu teď ve středu Chalánkové chyběl jeden hlas k prosazení návrhu, jímž by se do ústavy vepsalo právo platit v hotovosti. Pro hlasoval téměř celý senátorský klub ODS, proti nebo se zdržela většina lidovců a zástupců STAN, skupina kolem expolicisty Václava Lásky.
Skončily prezidentské volby, v jejichž průběhu jako kdyby bylo kamsi na okraj vytlačeno povědomí o nedobrém stavu české ekonomiky. Od skončení voleb je vláda, především ministr financí Zbyněk Stanjura, ve fázi vysílání balonků. Vláda ví, že strukturální schodek přes 200 miliard korun není dlouhodobě udržitelný, začíná se spekulovat o vyšší dani z nemovitostí, o zvýšení některých sazeb DPH, o oddálení penze pro dnešní třicátníky. Do toho nedávno vstoupil vítěz prezidentských voleb Petr Pavel slovy, že vláda by neměla váhat s reformami daňového a důchodového systému.
Hlavní město má po půl roce koaliční smlouvu. Primátorem bude lídr Spolu Bohuslav Svoboda z ODS, nicméně tato hlavní strana koalice Spolu má v 11členné vládě kromě primátora pouhé dva další zástupce. Asi nejlépe měřitelným neúspěchem modrých je to, že Piráti ovládnou místa čtyři a mezi nimi důležité místo radního pro dopravu (skepse nad slibem, že město přinutí provozovatele elektrických koloběžek ke slušnosti, je to nejmenší).
Ve chvíli, kdy držíte v ruce nové Echo, uplynul už přinejmenším týden od prvního blogu Seymoura Hershe na Substacku. Pětaosmdesátiletá legenda americké pátrací novinařiny tu dovozuje, že tři z celkem čtyř potrubí plynovodů Nord Stream I a Nord Stream II nechal loni v září zlikvidovat Joe Biden. Podle Hershe Bílý dům tuto sabotáž provedl ve spolupráci s Norskem, které jako vývozce plynu do Německa a odtud dál do střední Evropy nebylo ve věci bez vlastního zájmu.
Evropský parlament byl včera posledním článkem v řetězu, na jehož konci bude zákaz spalovacích motorů v autech registrovaných po EU od roku 2035. Končí proces, jehož akutní fáze začala loni v létě během francouzského předsednictví a dotažena do detailů byla během předsednictví českého. Zajímavý, ovšem nikoli světodějný, je jistý posun v atmosféře během tohoto kolečka. I ze západu Evropy se už tu a tam ozývají hlasy proti vnucené elektromobilitě, k několika manažerům automobilek se před třemi dny přidal například předseda frakce evropských lidovců v Evropském parlamentu Manfred Weber.
Na to, že první příspěvek slavného, už stařičkého novináře Seymoura Hershe (85) vyšel na Substacku, vzbudil velkou pozornost. Výslovně ho dementovaly CIA i Bílý dům. Referovala o něm řada zaběhnutých médií, byť Hershovu tezi, že plynovod Nord Stream I a II loni na podzim zničily Spojené státy s pomocí Norska, často opatřovaly obalem, že Hersh nešťastně pomáhá ruské propagandě. Naše ČTK volí následující titulek: „V Moskvě rezonuje článek, který viní Spojené státy ze sabotáže Nord Streamu.“
Andrej Babiš se buď už nevzpamatuje z porážky v prezidentské volbě, nebo se mu naopak uvolnily ruce pro příští sněmovní volby a tím možná otevřela cesta k druhému premiérskému mandátu. Napovědět o Babišově dalším postupu mělo zasedání předsednictva ANO 8. února. Když se na něj moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák chystal, byl už rozhodnut složit tam funkci místopředsedy hnutí. Vondrákův vnitrostranický odboj vypukl před prezidentskými volbami, kdy podobně jako jeho kolega v hnutí, primátor Ostravy Tomáš Macura, oznámil, že bude volit Petra Pavla. Rozdíly jsou ale hlubší.
Z pětihodinového rozhovoru s bývalým premiérem Izraele Naftalim Bennettem, který zájemce může s titulky v angličtině zhlédnout na YouTube, se do našich médií zatím dostal jeden pozoruhodný střípek. Týká se rusko-ukrajinské války, února a března loňského roku. Prezident Volodymyr Zelenskyj Bennetta vzápětí po ruské invazi požádal o zprostředkování dialogu s Vladimirem Putinem. Bennett teď vypráví o tajné návštěvě v Kremlu (letěli tam přes Kazachstán, nad Černým mořem by je někdo zaregistroval), která se konala zhruba deset dní po vypuknutí bojů.
Když i Markéta Pekarová Adamová v březnu pojede na oficiální návštěvu Tchaj-wanu, můžeme tímto sympatický ostrov u břehů Číny definitivně vyhlásit poutním místem českých liberálních demokratů. Slovy, že je ráda, jak jsou v tom nejvyšší ústavní činitelé zajedno, předsedkyně sněmovny odkazuje na budoucího prezidenta Petra Pavla. Ten vzápětí po svém zvolení učinil tři kroky: sešel se s ředitelem BIS, překvapivě a zcela správně vládě připomněl, že by měla něco podniknout s důchodovým systémem, a konečně telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-Wenovou.
Tento rozhovor zřejmě nepotřebuje dlouhý úvod. Je pro každého, koho v posledních letech obecně a během právě skončených prezidentských voleb zvlášť napadlo, jestli už se nestává cílem nějakých mediálních masáží. Profesoru Janu Jirákovi za čtyřicet let pedagogické práce prošla rukami značná část dnešních českých novinářů.
Muž s úsměvem u večeře v restauraci vypouští tato šokující slova: „Jedna z věcí, kterou zkoumáme: Proč ty mutace viru nedělat sami, tak abychom vytvořili – preventivně vyvinuli nové vakcíny.“ – V koronaviru SARS-CoV-2 se upraví struktura viru, muž v restauraci říká „selected structure mutations“, tak, aby virus byl „potentnější“, rozuměj nakažlivější a nebezpečnější. „Nikomu to neříkej. Slib mi, že to neřekneš. Dělá se to tak, že napícháme virem opice, pak je necháme se infikovat mezi sebou, a sbíráme vzorky (mutovaných virů).“
Na těchto prezidentských volbách je možná stejně jako výsledek souboje Pavel/Babiš zajímavý jeden jev, který ty volby přesahuje. Pro popis tohoto jevu se ještě jednou vraťme k oné rozvědčické epizodě z životopisu Petra Pavla. Je důležitá, i když se třeba kloníme k tomu, že ve srovnání s 33 lety po listopadu 1989 není pro posuzování generálovy životní dráhy důležitá. Za několik měsíců kampaně nebyl Pavel v situaci, kdy by musel přímo zodpovědět několik jednoduchých otázek, ačkoli viditelně byly ve vzduchu: Byl jste příslušníkem komunistické vojenské rozvědky?
Andrej Babiš zrušil kontaktní část kampaně, tedy výjezdy mezi lidi. Ve skutečnosti se ruší snad jen jeden mítink v Hradci Králové, měl být dnes. Pokud se nenaplní včerejší spekulace, že z voleb odstoupí úplně a my pak dostaneme na výběr mezi Coca-Colou a Pepsi-Colou, čekají ho už jen dvě televizní debaty. Babiš konec výjezdů do terénu zdůvodňuje nábojnicí, kterou prý poštou dostala jeho žena, nábojnicí, kterou prý vystřelenou našla policie na parkovišti před jeho působištěm v Průhonicích, a jedním anonymem, v němž mu pisatel hrozí odstřelem.
Lidé, kteří Andreji Babišovi víc než soužití s dotačním světem EU vyčítali komunistickou minulost, v poslední době kritizují každý hlas upozorňující i na dosud málo známou předlistopadovou minulost jeho soupeře Petra Pavla. Asi největší nálož v posledních dnech obdržel Michael Kocáb po svém vystoupení na Českém rozhlase. Už delší dobu Pavlovu minulost tematizuje historik Petr Blažek. Naopak herec David Vávra ve prospěch generála oživil formát Alles Gute a nedávno s Milanem Šteindlerem natočil předvolební skeč na jeho podporu. Sestavu Salonu Echa uzavírá ředitel nevládní organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Zdálo by se, že o výsledku války na Ukrajině rozhodnou západní tanky, ale ne ledajaké. Musejí to být vysoce účinné německé tanky Leopard 2, tedy jejich nejnovější verze (je zajímavé, jak naše sousedy ani 70 let denacifikace nezbavilo vášně dávat svým tankům jména kočkovitých šelem). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj leopardy žádá přímo od Německa – čerstvě v rozhovoru pro televizi ARD: „Jste snad dospělí lidé. (...) Na rovinu: Můžete dodat leopardy, nebo ne? Tak nám je dejte!“ A žádá je ovšem i od dalších zemí NATO.
Co vypovídají výsledky prvního kola o politických náladách ve společnosti? Existuje významný společenský předěl na Česko A a Česko B, jak se traduje? Ředitel agentury STEM Martin Buchtík si myslí, že neexistuje, ale dodává, že právě druhé kolo prezidentské volby je jedním ze vzácných momentů, kdy se společnost skutečně na chvíli rozestoupí do dvou bloků. Mluvíme také o tom, jak vypadá typický volič Petra Pavla a proč Andrej Babiš i Petr Pavel v druhém kolem potřebují přidat ještě 700 tisíc, podle okolností jeden milion hlasů, a který z nich teď stojí před těžším úkolem.
Máte studie, máte tvrdá fakta? To byl oblíbený způsob, jak utnout kritiky covidových opatření, lockdownů, tlaku na očkování, hlasy těch, kteří přitom třeba kritizovali jen na základě předběžné opatrnosti. Čerstvě vyšlo několik studií, které pro m-RNA vakcíny dopadají velmi špatně. Ale pozornost už se přestěhovala jinam, takže o těch studiích se nepíše ani nemluví.
Jasně, to téma se jakoby nehodí do vypjaté atmosféry před duelem Andrej Babiš – Petr Pavel. Oba postupující pánové se k němu ani nechtěli vyjádřit, když jim – stejně jako všem ostatním prezidentským kandidátům – poslala dotazník s otázkami ke covidové krizi Iniciativa 21.
