Při zamítnutí žaloby nynějšího českého premiéra Andreje Babiše ve věci jeho evidence v archivních dokumentech někdejší tajné policie StB jako jejího agenta pochybily slovenské soudy tím, že neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.
S trochou nadsázky lze říct, že Ústavní soud se čím dál častěji stává třetí komorou českého parlamentu.
Jak říká Kateřina Šimáčková: před trestní soud patří jen skutečně výjimečné a extrémní slovní zločiny. Přestože tomu aktuální atmosféra doby nepřeje, je nejvyšší čas, aby politici navrhli vyškrtnutí pomluvy ze seznamu trestných činů.
Jako trestný čin pomluvy lze stíhat jen případy nejzávažnějších zásahů do osobnostních práv, které nelze účinně napravit prostředky soukromého práva. Ústavní soud (ÚS) soud dnes vyhověl stížnosti ženy potrestané podmínkou za kritickou a částečně nepravdivou recenzi služeb advokáta na portálu firmy.cz. Nález je dostupný na webu soudu.
Za nadšení a potlesku schválili vládní poslanci s komunisty návrh na zvýšení některých daní.
Ústavní soud dnes dal lobbistovi a podnikateli Romanu Janouškovi šanci na nový proces. Justice musí znovu rozhodnout o návrhu na obnovu řízení. Pražské soudy původně návrhu nevyhověly, podle dnešního nálezu však porušily Janouškovo právo na soudní ochranu. Za sražení ženy si má lobbista odpykat 4,5 roku ve vězení, momentálně má trest přerušený ze zdravotních důvodů.
Ústavní soud bude už brzy rozhodovat o další zásadní společenské a politické otázce. Poté, co nedávno opoziční poslanci u soudu uspěli, když napadli zdanění církevních restitucí, se o něco podobného pokusí opozice v případě EET. Napadnout chce rozšíření elektronické evidence na další profese s podobnými argumenty, s jakými Ústavní soud před dvěma lety část zákona o EET zrušil. Počkají ale, až ministerstvo financí k rozšíření EET vydá prováděcí vyhlášky. K Ústavnímu soudu by se tak měli obrátit až na jaře příštího roku.
Docela silný názor, který takhle „natvrdo“ v tuzemské veřejné debatě často nezaznívá.
Bývalý prezident Václav Klaus označil v rozhovoru pro Lidové noviny Ústavní soud (ÚS) za instituci, která by vůbec neměla existovat. Podle něj si tam už kdysi Václav Havel dosazoval své lidi a tehdejší politická reprezentace podle Klause neuměla docenit váhu, kterou Ústavní soud má.
Debaklem skončila snaha vlády Andreje Babiše a komunistů sebrat církvím peníze v podobě zdanění finančních náhrad z restitucí. Návrh neobstál u Ústavního soudu, na který se ihned po podepsání zákona prezidentem Milošem Zemanem obrátili opoziční poslanci a senátoři. Pro komunisty se tak jedná o konec jejich snahy dodatečně zdanit církve. Proti rozsudku se totiž nemohou odvolat a podle ústavního právníka Jana Kysely ani obrátit na jiné instituce. Straně KSČM by ani nepomohlo, kdyby se snažili předložit mírnější zdanění.
Ústavní soud se postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil, vyhověl tak návrhu senátorů. Zdanění prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu. Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu, konstatoval Ústavní soud.
Předseda Ústavního soudu a signatář Charty 77 Pavel Rychetský se podle prezidenta Miloše Zemana plete v poslední době do politiky, aniž by k tomu byl kompetentní. Prezident to v neděli řekl v rozhovoru pro rádio Frekvence 1. Reagoval tak na nedělní vyjádření Rychetského, že by si zesnulá herečka Vlasta Chramostová zasloužila pohřeb se státními poctami. Rychetský podle Zemana zároveň zanedbává práci na Ústavním soudu.
Nedávnou snahu opozice podat na prezidenta Miloše Zemana ústavní žalobu Sněmovna podle očekávání smetla ze stolu, když ji odmítla více než polovina přítomných poslanců. Hlava státu nyní vyjádřila lítost nad senátory, kteří s žalobou souhlasili, neznají podle něho právo.
Ústavní soud odmítl stížnost Německého řádu, který se domáhal vydání hradu Bouzov na Olomoucku. Justice nechala památku ve vlastnictví státu. Ústavní soudci obdrželi stížnost v červenci, odmítli ji v polovině září, zjistila ČTK z justičních databází. Z usnesení plyne, že se řád po druhé světové válce nedomáhal vrácení hradu, který zabavili nacisté, zákonem předepsaným způsobem. Řád s verdiktem nesouhlasí a chce se o majetek soudit dál.
„Vlajková loď“ premiéra Andreje Babiše (ANO) – elektronická evidence tržeb – se stala důvodem pro spolupráci pravo-levé opozice.
ODS považuje schválené rozšíření elektronické evidence tržeb (EET) za špatnou zprávu. Předseda strany Petr Fiala přislíbil celý předpis zrušit, pokud se strana dostane do vlády. Piráti i občanští demokraté se chystají zákon napadnout u Ústavního soudu. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík novinářům ve Sněmovně řekl, že strana už vytipovala slabá místa novely, proti kterým bude u soudu protestovat. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že EET už testem ústavnosti prošla. Jakmile se stane předpis účinným, nebude ho podle ní možné zrušit.
O elektronické evidenci tržeb může už brzy znovu rozhodovat Ústavní soud. Ten už jednou náběh třetí a čtvrté vlny zrušil, samotné EET protiústavním neshledal. O novele EET má nyní znovu rozhodnout Poslanecká sněmovna poté, co rozšíření elektronické evidence zamítl Senát. Stížnost kvůli novele EET, pokud ji sněmovna schválí, chystají opoziční Piráti. Nelíbí se jim, že v zákoně chybí detaily tzv. off-line režimu, tedy možnosti pro malé podnikatele s hotovostními tržbami do 600 tisíc korun evidovat tržby v off-line režimu pomocí papírových účtenek. Není možné, aby o dopadu zákona rozhodovalo až ministerstvo financí, říká v rozhovoru pro deník Echo 24 pirátský poslanec a místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík.
Senátní ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana by poslanci měli projednat veřejně a hlasovat podle jmen tak, aby bylo zřetelné, jak se kdo rozhodl. Myslí si to poslanec TOP 09 Dominik Feri, který znovu navrhne otevřenost jednání.
Komunální volby ve Strakonicích se s konečnou platností zopakují. Ústavní soud (ÚS) odmítl druhou stížnost vítězného hnutí Strakonická Veřejnost i starosty Břetislava Hrdličky jako neopodstatněnou. O výsledku neveřejného řízení informoval ÚS na svém webu. Stížnosti podalo také město a samostatně i městská rada, které soud označil za neoprávněné navrhovatele. Hrdlička na dotaz ČTK řekl, že trvá na tom, že Strakonická veřejnost ve volbách postupovalo správně.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha (Suverenita, dříve ČSSD) ve sporu o odškodnění za to, že jej v závěru jeho vazby opakovaně eskortovali k hlavnímu líčení v poutech. Prý jej takové zacházení dehonestovalo v očích veřejnosti. Rath žádal 30 000 korun jako náhradu nemajetkové újmy, dostal jen 12.000 korun, tedy 400 korun za jednu eskortu, což pokládal za nedostatečné.
Senát schválil návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Pro návrh hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, proti bylo 20 a sedm se zdrželo.
Starosta malé obce Veselíčko v okrese Přerov Tomáš Šulák je jedním ze čtyř tisíců politiků, kteří nepodali povinné průběžné oznámení o majetku. Vyjadřují tím nesouhlas se zákonem o střetu zájmů, který politikům včetně zástupců malých obcí a měst ukládá zveřejňovat majetkové poměry tak, že k nim má přístup kdokoli a kdykoli.
Pokud předseda vlády navrhne odvolat ministra, česká ústava nedává prezidentovi žádný prostor k vyjednávání či zvažování pro a proti – hlava státu má povinnost takovému návrhu vyhovět, a to bez zbytečného odkladu. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský to řekl v rozhovorech pro Český rozhlas Plus a týdeník Respekt.
S kompetenčním sporem mezi vládou a prezidentem už má česká politika zkušenost.
Mají provozovatelé restaurací platit za puštěnou televizi? O této otázce se politici přou již řadu let. Pokud je v restauraci provozuschopný televizor, ještě to automaticky neznamená povinnost mít uzavřenou smlouvu s kolektivním správcem autorských práv výkonných umělců, rozhodl o tom nedávno Ústavní soud (ÚS), když se zastal provozovatele malého pohostinství v obci na Rakovnicku, od kterého žádala společnost Intergram peníze jako náhradu za bezdůvodné obohacení, a zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Praze.
Poslanci ve čtvrtek podají návrh Ústavnímu soudu (ÚS) na zrušení zdanění církevních restitucí. Podepsalo se pod něj 62 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Žádají přednostní projednání. ÚS už v květnu obdržel také senátorský návrh proti zdanění finančních náhrad. Podle Marka Bendy (ODS) poslanecký návrh více akcentuje nespravedlnost, která je zdaněním způsobena menším církvím.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nesouhlasí s rozhodnutím svého soudu, který vyhověl stížnosti firmy Golden Gastro Service, jejíž ostravský hotel odmítal ubytovat Rusy, pokud nepodepíšou nesouhlas s anexí Krymu, a dostal kvůli tomu za diskriminaci pokutu. Podle nálezu Ústavního soudu nešlo ale o nepřípustnou diskriminaci a důvody odmítnutí nebyly nenávistné ani svévolné. Rychetský v diskusním pořadu České televize v neděli řekl, že se za toto rozhodnutí ÚS hluboce stydí.
Český premiér Andrej Babiš se prostřednictvím ústavní stížnosti snaží na Slovensku zvrátit rozhodnutí tamních soudů, které loni v obnoveném líčení zamítly jeho žalobu, že je v dokumentech někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Slovenský ústavní soud sdělil, že stížnost přijal k dalšímu řízení. V dlouholeté kauze jeden ze senátů ústavního soudu již jednou rozhodl v Babišův neprospěch.
S velkou mírou kritiky se setkal Ústavní soud, který zamítl zrušení právní úpravy na plošné sledování lidí. To je obsaženo v zákoně o elektronických komunikacích, trestním řádu, zákonu o Policii ČR a ve vyhlášce o uchování, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů. V praxi to tak znamená, že operátoři mohou nadále uchovávat citlivé údaje o volání a návštěvách webových stránek až půl roku. Panují tak stále obavy, že data mohou být lehce zneužita.
Zdanění církevních restitucí názorově rozděluje vládní ČSSD. Zatímco její zástupci ve vládě a Poslanecké sněmovně kontroverzní krok podpořili, senátoři za ČSSD zdanění náhrad spolu s valnou většinou Senátu vetovali. A nyní dokonce tři „rebelové“ aktivně podporují ústavní stížnost, kterou připravila KDU-ČSL.
