Zdanění církevních restitucí názorově rozděluje vládní ČSSD. Zatímco její zástupci ve vládě a Poslanecké sněmovně kontroverzní krok podpořili, senátoři za ČSSD zdanění náhrad spolu s valnou většinou Senátu vetovali. A nyní dokonce tři „rebelové“ aktivně podporují ústavní stížnost, kterou připravila KDU-ČSL.
Nečekaný spor v opozici vyvolalo kontroverzní zdanění církevních restitucí i poté, co zákon umožňující zdanění náhrad podepsal prezident Miloš Zeman. Když Poslanecká sněmovna přehlasovala senátní veto zdanění, opozice avizovala jednotný postoj při přípravě stížnosti k Ústavnímu soudu. Po pár měsících ale v horní komoře vznikají dvě, s nadsázkou řečeno, konkurenční stížnosti. Jednu předloží KDU-ČSL a druhou chystá STAN. Dvě stížnosti na totéž navíc provází slovní přestřelky.
Kontroverzní zdanění církevních restitucí, které má platit od Nového roku, už brzy může zarazit Ústavní soud. Stížnost k němu totiž zanedlouho podají poslanci i senátoři několika politických stran. Za Senát ji předloží lidovci s podporou dalších senátorských klubů, v Poslanecké sněmovně vzniká stížnost v ODS. Postup koordinují lidovci a ODS spolu se STAN či TOP 09.
Je to jedno z nejzásadnějších rozhodnutí Ústavního soudu za poslední dobu a právem rozvířilo velkou debatu nejen mezi právníky. Soudci Vojtěch Šimíček a Kateřina Šimáčková, kteří jsou v dobrém i zlém dlouhodobě názorovými lídry soudu, definovali hranice, za nimiž už nemá módní posedlost diskriminací přednost před svobodou projevu a podnikání. Je to významný příspěvek jak ke svobodě projevu, tak podnikání, které jsou v posledních letech všeprostupující progresivistickou antidiskriminační regulací postupně ořezávány.
Finanční správa zadržuje peníze firmě v rámci nadměrnému odpočtu DPH už několik let i přesto, že Ústavní soud na konci února konstatoval, že to nemá dělat. Uvedl, že je to porušení vlastnického práva. Finanční správa ale rozhodnutí soudu nerespektuje a prý „závěry soudu nelze obecně aplikovat“. Na případ upozornil server iRozhlas. Tvrzení Finanční správy vyvrací pro Echo24 advokát Jan Vučka, který se zabývá daňovými spory.
Prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch nebude ústavním soudcem. Senátoři ve středu jeho kandidaturu v tajných volbách neschválili. Gerloch obdržel pouze 19 ze 64 odevzdaných hlasů, oznámil předseda senátní volební komise Jaroslav Větrovský (za ANO). Podpora vládních frakcí ANO a ČSSD Gerlochovi nestačila. Důvodem odmítnutí byly zřejmě pochybnosti senátorů o Gerlochově morální integritě, které vyjádřili hlavně zástupci lidovců, Starostů, TOP 09 a uskupení Senátor 21.
Velké obchody zůstanou o některých svátcích zavřené. Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě.
Někdy si prý připadá „jako misionář nebo osvětový pracovník, který poučuje o ústavním soudnictví“. Soudce Ústavního soudu Vladimír Sládeček se tak možná cítil i při odpovědích na následující laické otázky.
Prezident Miloš Zeman oficiálně navrhl Senátu na ústavního soudce prorektora Karlovy univerzity Aleše Gerlocha. Návrh byl doručen do horní komory parlamentu ve středu ráno. Není jisté, že nominace bude úspěšná. Proti ní se už veřejně postavili lidovci, TOP 09 nebo zástupci klubu Senátor 21 mimo jiné s poukazem na Gerlochovu blízkost Zemanovým postojům. Senát má o návrhu rozhodnout do dvou měsíců.
Pokud návrh na zdanění církevních náhrad projde, ODS okamžitě podá stížnost k Ústavnímu soudu. Takový osud čeká sporné církevní restituce, které si v Poslanecké sněmovně prosadili komunisté za podpory hnutí ANO, SPD a sociální demokracie. Proti však byla pravicová opozice, která má v horní komoře převahu. Církve při příležitosti projednání varují před rozpínajícím se vlivem komunistické strany, která má na vládu největší vliv po třiceti letech.
Prezident Miloš Zeman potvrdil, že na ústavního soudce navrhne prorektora Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha. Serveru iROZHLAS.cz to ve čtvrtek řekl sám Gerloch, který má Hradu dodat doklady potřebné k zahájení řízení. Zeman dosud podle něj ale návrh neposlal Senátu, jehož souhlas ke jmenovaní soudce Ústavního soudu potřebuje. Hrad serveru informaci nepotvrdil.
Ústavní soud se zastal Lukáše Nečesaného souzeného už šestým rokem za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku roku 2013. Hradecký soud mladíka nejprve několikrát poslal do vězení, po zásahu Nejvyššího soudu a změně trestního senátu ho ale už dvakrát zprostil viny. Vrchní soud rozhodnutí vždy zrušil a žádal nové projednání a další změnu senátu. Proti tomu se Nečesaný bránil ústavní stížností. ÚS nyní loňské rozhodnutí Vrchního soudu v Praze zrušil. Vrchní soud bude muset rozhodnout znovu a držet se nynějšího nálezu ÚS.
Senátor a místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin vyzval další senátory, aby nepodpořili případnou kandidaturu právníka Aleše Gerlocha na soudce Ústavního soudu. Proti je také další senátor za TOP 09 Herbert Pavera. Strana to uvedla ve středeční tiskové zprávě. V úterý vyzvalo k podobnému kroku i vedení KDU-ČSL. Gerlocha navrhuje na ústavního soudce prezident Miloš Zeman.
Předsednictvo KDU-ČSL usnesením vyzvalo senátní klub lidovců, aby nepodpořil případnou kandidaturu právníka Aleše Gerlocha na soudce Ústavního soudu. Uvedl to v úterý první místopředseda strany Marian Jurečka. O tom, že prezident Miloš Zeman navrhne na uvolněné místo ústavního soudce prorektora Univerzity Karlovy Gerlocha, informoval koncem ledna po schůzce s prezidentem předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).
Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákona o registru smluv. Zákon tak platí. Třicítka senátorů navrhovala buď zrušení úplné, nebo alespoň pasáží obsahujících povinnost zveřejňování smluv pro stát, kraje, obce a jejich firmy. Podle senátorů může uplatňování normy způsobit veřejnému sektoru miliardové škody. Soud se ale s jejich obavami neztotožnil.
Ústavní soudce Jan Filip neví nic o údajně plánované schůzce s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem, kterou ve čtvrtek zmínil v televizi Barrandov prezident Miloš Zeman. Filip je soudcem zpravodajem v řízení o prezidentově návrhu na zrušení části zákona o střetu zájmů, takzvaného lex Babiš.
Velké řetězce musí nadále odevzdávat část nevyužitého zboží bezplatně do potravinových bank. Senátoři neuspěli u Ústavního soudu s návrhem na zrušení povinnosti, kterou označili za „nucený dar“.
Ústavní soudci zrušili část zákona o EET, vlajkové lodi někdejšího šéfa státní pokladny a dnes premiéra Andreje Babiše (ANO), v prosinci 2017. O nápravu a reakci na kritiku vznesenou Ústavním soudem se vláda pokusila v novele zákona o EET, která se v Poslanecké sněmovně stále nedostala do druhého čtení. Jak se vládě podařilo výtky Ústavního soudu napravit?
Komunální volby ve Strakonicích se zatím opakovat nebudou. Ústavní soud (ÚS) přiznal odkladný účinek stížnosti, kterou dosavadní vedení města podalo proti verdiktu jihočeského krajského soudu. Právě soud v Českých Budějovicích v listopadu rozhodl o neplatnosti voleb kvůli narušení svobodné politické soutěže.
Tuzemské zdravotnictví nevzkvétá. To je všeobecně známo už vzhledem k tomu, že se loni přestal prodlužovat očekávaný věk dožití. Proto se cení každý podnět, co by šlo ve zdravotnictví zlepšit, a nedávno takový podnět přišel v podobě rozhodnutí Ústavního soudu. Záhy však reagoval ministr Adam Vojtěch a z jeho reakce vyplývá, že příležitost využít nehodlá. Minimálně se obnaží podstatný důvod, proč se Češi musí spokojit s horší péčí než lidé na západě Evropy a proč to tak bude vždycky.
Provedení umělého oplodnění za pomoci spermatu zemřelého manžela není možné. Ústavní soud tak tento týden rozhodl v případu ženy, která se jeho dokončení domáhala poté, co její manžel v průběhu procesu zemřel. Žena zvažuje stížnost u Evropského soudu pro lidská práva. „Je potřeba, aby si páry podobné věci upravily smluvně či v závěti,“ uvedla pro Echo24 advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.
V nejistotě kvůli průtahům zůstávají advokáti, lékaři či účetní, kteří spadají do poslední fáze elektronické evidence tržeb. Novela zákona se měla projednávat už celkem pětkrát, v Poslanecké sněmovně se však zákonodárci nedostali ani ke schválení v prvním čtení. Další šanci budou mít v dolní komoře v prosinci, kde se u projednávání čeká velmi bouřlivá debata. EET tvrdě kritizuje pravicová opozice a nelíbí se i části SPD. Už nyní je však jisté, že elektronická evidence tržeb bude platit až v roce 2020.
Ústavní soud odmítl stížnost údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina na způsob jeho předání eskortě před jeho vydáním do USA. Odmítl tak i třetí ze čtyř Nikulinových stížností k Ústavnímu soudu, uvedla v pátek na svém webu Česká televize (ČT) s odvoláním na Nikulinova advokáta. Česko vydalo Rusa do Spojených států v březnu, o jeho vydání usilovalo také Rusko.
Prezident Miloš Zeman zaslal Ústavnímu soudu intervenci podporující stanovisko stěžovatelů z bytového družstva Svatopluk v kauze H-System. V dokumentu píše, že je případem dotčen a znepokojen. V neprospěch družstva již dříve rozhodl Nejvyšší soud.
Způsob volby členů správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven se musí změnit. Ústavní soud (ÚS) zrušil část zákona o resortních, oborových a podnikových zdravotních pojišťovnách a celou související vyhlášku. Svůj zásah však časově odložil přibližně o rok. Norma i vyhláška tak zůstane v aktuálním znění v platnosti ještě do 30. září 2019. Pak budou moci do volby zasahovat i pojištěnci a hlasovat tak pro své kandidáty.
Ústavní soud (ÚS) ponechal v platnosti vyhlášku ministerstva spravedlnosti, která loni snížila některé příjmy exekutorů. Neúspěšný návrh na zrušení tří pasáží zákona podala skupina deseti senátorů. Ministerstvo nález přivítalo, novela vyhlášky podle úřadu neměla negativní dopad na systém exekucí ani vymahatelnost práva. Exekutorská komora rozhodnutí respektuje.
Lidé z družstva Svatopluk zatím nemusejí vyklidit byty v Horoměřicích u Prahy. Ústavní soud (ÚS) odložil vykonatelnost červencového rozhodnutí Nejvyššího soudu do doby, než kauzu z podnětu družstva sám přezkoumá. Usnesení zpřístupnil na svém webu. Zdůraznil, že odkladem vykonatelnosti nepředjímá výsledek řízení, jen chce zabránit nevratným následkům.
Právník Lubomír Kincl, jenž zastupuje bytové družstvo Svatopluk, v pondělí podal ústavní stížnost proti verdiktu Nejvyššího soudu o vyklizení bytů v Horoměřicích u Prahy. Členové družstva si domky sami dostavěli, opustit je nechtějí. Ústavní soud (ÚS) požádali o odklad vykonatelnosti sporného verdiktu a také o rychlé projednání stížnosti „mimo pořadí“.
Stát by neměl přebírat zodpovědnost za ty, kteří kvůli kauze H-systemu nemohou bydlet. Myslí si to právník Josef Lžičář, který tak reaguje na slova předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala. Ten se po schůzce u prezidenta Miloše Zemana za průtahy omluvil a prohlásil, že stát v tomto případě selhal. „Ve vztahu k nám všem daňovým poplatníkůmby mně nesmírně vadilo, aby stát přejímal odpovědnost za to, že ti lidé nebydlí. Pokud jim stát nabídne náhradní byt, to je něco jiného. Odškodnění však nepřipadá v úvahu,“ řekl pro Echo24 Josef Lžičář.
Klienti H-Systemu, kteří se musí vystěhovat z bytů v Horoměřicích, podají ústavní stížnost. Ústavní soud poté rozhodne, zda odloží vykonavatelnost rozhodnutí Nejvyššího soudu. Podle ústavního právníka Jana Kysely však není situace tak jednoduchá. Sepsání samotné žaloby je dle něj komplikované, a také Ústavní soud potřebuje nějaký čas k případnému vydání předběžného opatření. Největší problém tak vidí v šibeničním termínu jednoho měsíce, dokdy se mají lidé vystěhovat.
