Rozhodnutí Ústavního soudu

Ústavní soud klepl stát přes prsty. Už potřetí výrazně zasáhl do správy daní

Rozhodnutí Ústavního soudu
Ústavní soud klepl stát přes prsty. Už potřetí výrazně zasáhl do správy daní

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ústavní soud znovu výrazně zasáhl do daňové legislativy, zrušil totiž část daňového řádu. Dle soudu nejde, aby obsah povinného formuláře k podávání daňového přiznání nebyl stanoven zákonným předpisem. Nyní o něm rozhodují úředníci ministerstva financí. Za změnu lobbovali senátoři, ale i Komora daňových poradců. Po zrušení části zákona o EET a změn v kontrolním hlášení jde v posledních letech o třetí výrazný zásah Ústavního soudu do správy daní.

Soud vyhověl návrhu skupiny 19 senátorů a dal zákonodárcům více než roční lhůtu ke změně daňového řádu. Jeho část, která nařizuje využívání tiskopisů ministerstva financí, ale blíže neurčuje rozsah požadovaných údajů, totiž zrušil s časovým odkladem. V platnosti tak zůstane do konce roku 2020. Podobu formulářů by měl nově určit přímo zákon nebo vyhláška ministerstva financí.

Rozhodnutí Ústavního soudu vítá i Komora daňových poradců. „Dlouhodobě upozorňujeme ministerstvo financí, že obsah daňových formulářů by měl být stanoven vyhláškou,“ uvedl vedoucí sekce správa daní a poplatků komory Tomáš Hajdušek.

Dnes to funguje tak, že obsah daňových formulářů stanovuje ministerstvo, o konkrétní podobě dle Hajduška rozhoduje anonymní úředník. „Ze strany ministerstva se přitom jedná o neformální způsob vydávání daňových formulářů. O konkrétní podobě formuláře tak rozhoduje anonymní úředník ministerstva skrytým způsobem,“ uvedl Hajdušek pro Echo24.

„Zásadní ústavní deficit spočívá v tom, že se formulářem ukládá povinnost širokému okruhu daňových subjektů, přitom se konkrétní obsah formuláře nestanoví formálním rozhodnutím. Takže to nelze ze strany soudu nijak přezkoumat,“ dodal.

Ve stejném duchu argumentovali i soudci Ústavního soudu. „Není možné, aby se jen na úředním stole rodilo, jak má tiskopis vypadat a jaký obsah má mít,“ řekl soudce zpravodaj David Uhlíř. Zdůraznil také, že pokud je tiskopis definován zákonem nebo vyhláškou, lze rozsah požadovaných informací efektivněji přezkoumat soudem. „Tiskopis sám o sobě není právní předpis a neexistuje mechanismus, jak by mohla soudní moc přezkoumat, zda jsou povinnosti ukládané daňovým subjektům v souvislosti s ústavou,“ uvedl Uhlíř.

„Panství formulářů“

I podle skupiny senátorů, za které jednal Ivo Valenta (za Soukromníky), musí rozsah povinně sdělovaných údajů alespoň obecně stanovit zákon, případně vyhláška, a nikoliv až formulář samotný. Senátoři varovali před „panstvím formulářů“, které mohou byrokraté využívat k vytváření nových povinností a vyžadovat v nich různé osobní údaje.

Rozhodnutí Ústavního soudu z uplynulého týdne je v pořadí třetím výrazným zásahem do daňové legislativy v posledních letech. V roce 2017 Ústavní soud zastavil náběh třetí a čtvrté vlny EET, když zrušil část zákona o elektronické evidenci. Na jeho výtky reagovala vláda v nyní schválené novele, která EET rozšiřuje na další profese. Kadeřnice, lékaři či řemeslníci budou v rámci třetí a čtvrté vlny evidovat od jara.

Před tím zasáhl Ústavní soud do kontrolní hlášení, které jako celek stejně jako EET obstálo. Soudci ale v roce 2016 rozhodli o změnách, které se týkaly doručování výzev a způsobu vymezení požadovaných údajů.

2. prosince 2019