Při zamítnutí žaloby nynějšího českého premiéra Andreje Babiše ve věci jeho evidence v archivních dokumentech někdejší tajné policie StB jako jejího agenta pochybily slovenské soudy tím, že neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou. V pátečním vyjádření to uvedl slovenský ústavní soud, jehož senát tento týden vrátil kauzu bratislavskému krajskému soudu.

Jeden ze senátů slovenského ústavního soudu již v roce 2017 v Babišově případu rozhodl, že žalovaným ve zmíněných sporech nemůže být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), který dokumenty po StB spravuje. Tento verdikt znamenal průlom v praxi slovenských soudů, které dříve ve věci evidence osob u StB často umožňovaly žalovat právě ÚPN. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo by měl být žalovanou stranou. Také Babiš zažaloval ÚPN a domáhal se verdiktu, že je v archivních svazcích StB veden jako její agent neoprávněně.

V původním sporu proti ÚPN Babiš uspěl, po zmíněném předloňském rozhodnutí senátu ústavního soudu bratislavský krajský soud Babišovu žalobu v obnoveném líčení loni zamítl a toto rozhodnutí slovenský nejvyšší soud potvrdil. Babiš následně podal ústavní stížnost a ústavní soud tento týden v úterý oba poslední verdikty obecných soudů v kauze zrušil.

„Vzhledem k tomu, že obecné soudy důsledně nerespektovaly právní názor ústavního soudu vyjádřený v předchozím zrušujícím nálezu a nevypořádaly se s otázkou, kdo má být žalovanou stranou v předmětném sporu, ústavní soud jejich rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení,“ uvedl ústavní soud k nejnovějšího verdiktu v případu, kterým dlouholetý spor vrátil krajskému soudu.

Podle ústavního soudu již bratislavský krajský soud plně nepostupoval v souladu s verdiktem ústavního soudu z roku 2017. Krajský soud sice akceptoval, že žalovaným nemá být ÚPN, ale zároveň neuvedl, kdo má být žalovanou stranou v Babišově žalobě na ochranu osobnosti. Z vyjádření ústavního soudu rovněž vyplývá, že nejvyšší soud zase případ náležitě neprojednal.

Babiš svou spolupráci s StB popírá dlouhodobě. Žalobu na ÚPN, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů, podal už v roce 2012, tedy před vstupem do politiky.

Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale během líčení o Babišově žalobě u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Slovenský ústavní soud v kauze ale dříve zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali ve prospěch Babiše a jejichž výpovědi byly klíčové.