S trochou nadsázky lze říct, že Ústavní soud se čím dál častěji stává třetí komorou českého parlamentu. Na soud totiž míří další várka návrhů opozice na zrušení vládních zákonů. Z pohledu na data Ústavního soudu dokonce vyplývá, že za roky 2017 a 2018 se na soudce obrátili poslanci a senátoři hned ve dvaceti osmi případech. V letech 2015 a 2016 to bylo jen osmnáct případů.

Na Ústavní soud míří několik dalších návrhů opozice na zrušení vládou prosazených zákonů. Na jaře se skupina zákonodárců především z Pirátů a ODS obrátí na Ústavní soud kvůli rozšíření EET na další profese, psali jsme o tom ZDE. Napadnout ale nechtějí celé EET, nýbrž problematické pasáže novely, která povinnost elektronické evidence rozšiřuje na řemeslníky, lékaře či kadeřnice.

Po Novém roce chystají kvůli způsobu, jímž sněmovna přijala daňový balíček, poslat další podnět opoziční poslanci z ODS a lidovců, další se ještě mohou přidat. Opoziční poslanci si totiž stěžují, že vláda protlačila zákon protiprávně a v rozporu se zákonem. „Daňový balíček napadneme, protože to bylo přijato v rozporu se zákonem v rámci procedury jednacího řádu. Budeme na tom pracovat s ostatními politickými stranami,“ řekl už dříve například předseda lidovců Marek Výborný.

A do třetice podle serveru Česká justice napadnou poslanci u Ústavního soudu zákon, který od nového roku snižuje odměny obecním a krajským zastupitelům, kteří svou práci pro obec nebo kraj vykonávají na plný úvazek a jsou současně poslanci nebo senátory. „Tento zákon je v příkrém rozporu s principem legitimního očekávání, protože dopadá do právě probíhajících volebních období,“ citovala Česká justice senátora Vladislava Vilímce (ODS).

Nejvíc se na Ústavní soud obraceli zákonodárci předloni

Z dat Ústavního soudu, které má deník Echo24 k dispozici, vyplývá, že nejvíc návrhů na zrušení zákonů, případně jiných právních předpisů, podaly skupiny senátorů v roce 2017, na Ústavní soud se senátoři obrátili osmnáctkrát. Nejvíce podnětů skupin poslanců padlo o třináct let dříve, poslanci podali v roce 2004 šest podnětů.

Rok 2017 byl ale od roku 2003 nejvýživnější, poslanci a senátoři poslali dohromady dvaadvacet podnětů. Naopak nejméně podnětů zaslali zákonodárci v roce 2011, pouze dva podněty.

Nejvýraznějším letošním zásahem Ústavního soudu do české politiky bylo bezpochyby jeho rozhodnutí o zdanění církevních restitucí. V říjnu uvedl, že spornou části zákona obsahující zdanění finančních náhrad z církevních restitucí, zrušil. Vyhověl tak návrhům opozičních poslanců. Zdanění dříve prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu.