Senát schválil návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Pro návrh hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, proti bylo 20 a sedm se zdrželo. Potřeba bylo nejméně 45 hlasů. K Ústavnímu soudu návrh doputuje v případě, že by jej podpořila i ústavní většina poslanců. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM či SPD, to není pravděpodobné.

Sněmovna má tři měsíce na to, aby se k návrhu vyjádřila, uvedl po jednání předseda klubu Senátor 21 Václav Láska. „Pokud se do tří měsíců nevyjádří, tak se má za to, že souhlas nedala,“ dodal Láska. Předseda senátorů ČSSD Petr Vícha je zvědav, jak dolní komora návrh projedná „bez zbytečného odkladu“. „A zda, což očekáváme, se dozvíme pak od Ústavního soudu, jaké by mělo být konání pana prezidenta,“ dodal. Smyslem žaloby bylo i podle Lásky především vymezit Zemanovi mantinely výkonu jeho úřadu.

„Senát dokázal splnit svoji povinnost, svoji možnost, kterou má danou ústavou, a dal prostor Poslanecké sněmovně pro to, aby se obyvatelé České republiky mohli dozvědět, zda prezident hrubě porušuje ústavu,“ uvedl předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil.

Projednávání žaloby bylo podle informací ČTK emotivní, projevy řečníků ale byly spíše argumentační. Šéfové klubů po jednání ocenili jeho korektnost, věcnost i slušnost a také splnění dohod. Vůči návrhu měli výhrady nejen zástupci vládních stran, ale i někteří opoziční senátoři. Podle senátora Václava Lásky hlasovalo pro 48 senátorů, 20 bylo proti a 7 se zdrželo hlasování. K přijetí návrhu žaloby na prezidenta byl třeba souhlas třípětinové většiny přítomných členů horní komory.

Podobně jako jiní předsedové senátorských klubů ocenila i předsedkyně senátorského klubu ANO Zdeňka Hamousová věcnost a korektnost dnešní debaty. Senátorský klub ANO se podle jejích slov postavil proti návrhu, protože se senátoři dlouhodobě neztotožňují s obsahem žaloby. Naopak všichni členové klubu KDU-ČSL podle svého předsedy Petra Šilara návrh podpořili. Vystrčil nevyloučil, že by kvůli Zemanovu otálení se jmenováním Staňkova nástupce mohl Senát při další schůzi v půli srpna přistoupit k dalším krokům.

Návrh žaloby je založen na tom, že Zeman podle jejích tvůrců kolem Václava Lásky (Senátor 21) svými skutky ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu.

Nejnověji k případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela ministerstva kultury. Zeman slíbil jeho odvolání do konce července, rozhodnutí o jmenování Staňkova nástupce ale odložil podle dnešního vyjádření premiéra Andreje Babiše na polovinu srpna. Minimálně jednoho senátora ČSSD to v hlasování o žalobě ovlivnilo, uvedl Vícha. Sociální demokraté podle něho využili všechny možnosti hlasování.

Senát se definitivně snížil na úroveň novodobého ÚV KSČ. Plivanec na svobodu, plivanec na demokracii, plivanec na Ústavu ČR. Kdo podpořil jakobínský pamflet, který je doslova výsměchem právnímu státu, měl by se hluboce stydět.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 24. července 2019

Zeman v polovině června označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček označil na svém Twitteru schválení návrhu ústavní žaloby na prezidenta za „plivanec na svobodu, plivanec na demokracii, plivanec na Ústavu ČR“.

Čtěte dále: „Král je nahý, braňme demokracii.“ Před Hradem se demonstrovalo proti Zemanovi

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.