Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal přijal nabídku prezidenta Miloše Zemana, aby se ucházel o post soudce Ústavního soudu. ČTK a České televizi to dnes řekl po schůzce s hlavou státu na Pražském hradě. Zeman předkládá návrhy kandidátů na soudce Ústavního soudu Senátu, do funkce mohou nastoupit jedině v případě, že je horní komora Parlamentu schválí. Jedno z 15 míst ústavních soudců je uvolněné od počátku roku, kdy rezignoval Jan Musil.

Šestašedesátiletý Šámal dostal od Zemana nabídku 27. listopadu a vzal si dva týdny na rozmyšlenou. Dnes řekl, že rozhodování o kandidatuře na ústavního soudce pro něj bylo těžké, protože Nejvyšší soud považuje za svou srdeční záležitost. „Zároveň tady byla velká výzva stát se členem Ústavního soudu, nejvyšší soudní instituce v České republice. Myslím, že každý právník, který takovou výzvu dostane, tak o ní velmi vážně uvažuje. Po poradě s odborníky i s přáteli a rodinou jsem se rozhodl, že nabídku prezidenta přijmu,“ řekl.

Soudce zdůraznil, že souhlas s kandidaturou neznamená automaticky, že by se členem Ústavního soudu stal. „Musím samozřejmě absolvovat řízení o získání souhlasu Senátu. Já to nijak nepodceňuji, vím, že to není nic lehkého, a proto se na to budu připravovat,“ řekl.

Šámal se Zemanem diskutoval i o tom, kdo by ho měl nahradit v čele Nejvyššího soudu. Podle něj by to měl být někdo ze současných členů soudu, o jménech ale nechtěl spekulovat, protože to považuje za předčasné. „My jsme i o těchto otázkách hovořili a nakonec jsme se shodli a pan prezident jednoznačně řekl, že chce tuto otázku se mnou řešit až poté, co získám případně souhlas Senátu,“ řekl.

Šámal předsedá Nejvyššímu soudu od roku 2015. Je specialistou na trestní právo, stejně jako Musil, který počátkem letošního roku rezignoval na funkci ústavního soudce. Jeho místo je od té doby volné, Zemanův kandidát Aleš Gerloch nezískal podporu v Senátu a poté už prezident dalšího adepta nenavrhl. Zbývajících 14 ústavních soudců tak má více práce.

Jako soudce by Šámal musel za čtyři roky skončit kvůli věku. V roce 2023 mu totiž bude 70 let, což je zákonná hranice. U Ústavního soudu ale žádný věkový limit není.

Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž ústava nezakazuje opakování mandátu. Ústavním soudcem se může stát bezúhonný český občan, který je volitelný do Senátu – tedy je mu nejméně 40 let. Musí mít vysokoškolské právnické vzdělání a musí být nejméně deset let činný v některé právnické profesi.