Ústavní soud (ÚS) ve středu oznámí, jak rozhodl o systému voleb do Sněmovny a rozdělování mandátů. V úterý se konala neveřejná porada pléna soudců, kteří již dospěli k rozhodnutí. Podle dřívějších informací Echo24 je většina pléna pro zrušení dvou částí volebního zákona, tedy kvóra pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany.
Doyen českého veřejného života, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (77) má na pandemii covidu-19 dvousečný pohled: většinu vládních opatření považuje osobně za nezbytná a současně se obává jejich dlouhodobých dopadů na společnost, především na mládež. Mluvíme o tom, jaké Ústavní soud skýtá možnosti lidem, kteří se lockdownem cítí poškozeni. V jeden moment přichází řeč i na téma s pandemií nesouvisející, a přitom vysoce aktuální – volební zákon.
Kdyby Ústavní soud stížnost uznal za oprávněnou, tratila by na tom nejsilnější politická formace, v současné době to je hnutí ANO premiéra Babiše. A prezident má na jeho setrvání u moci zájem, má na Babiše „vsazeno“.
Ústavní soud se chystá vyhlásit zásadní změnu podoby voleb do Poslanecké sněmovny. Podle informací Echo24 se totiž bude rozhodovat o ústavní stížnosti skupiny senátorů, kteří napadají kvórum pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany. Většina senátu ÚS se kloní k tomu, aby byly tyto dvě sporné části z dob opoziční smlouvy vymazány. Tato zpráva se šíří po soudcovských i politických kuloárech. V rozhovoru pro Týdeník Echo, který vyjde v příštím týdnu, ji nepopřel ani předseda ÚS Pavel Rychetský.
Jedna z největších ústavních změn vzniká v horní komoře parlamentu. Senátor a právník Zdeněk Hraba totiž chce posílit nezávislost Ústavního soudu, České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu. Senát by tak nově nemohl být přehlasován Poslaneckou sněmovnou, když půjde o změny v zákonech těchto tří institucí. Podporu má jak ve svém senátorském klubu, tak i v senátní komisi pro ústavu. Právě v expertní skupině se takováto změna probírá skoro dvacet let.
Skupina senátorů, která u Ústavního soudu (ÚS) zpochybnila vyhlášený termín sněmovních voleb, žádá o přednostní projednání návrhu a výslech předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Návrhem, který ÚS ve středu zpřístupnil na svém webu, se jako soudce zpravodaj bude zabývat Vojtěch Šimíček, který patří k expertům na volební problematiku. V době působení u Nejvyššího správního soudu předsedal volebnímu senátu.
Vládní ČSSD bude jednat o dalším postupu se stranami, které mají stejný pohled na daňový balíček. Jejích 14 poslanců je připraveno připojit své podpisy k případné žádosti o přezkum dopisu prezidenta Miloše Zemana předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) u Ústavního soudu. Napsal to předseda sociální demokracie Jan Hamáček.
Kdo je nejsvobodnější veřejný činitel v České republice? Jsou dva, guvernér centrální banky a předseda Ústavního soudu. Oba stojí v čele samostatných větví státní moci (ČNB tak nebývá označována, ale ústava jí fakticky toto postavení dává). Oba jsou ze svých vysokých funkcí prakticky neodvolatelní; zároveň je jejich funkční období omezeno, takže si případným taktizováním mohou vysloužit maximálně dvě, ale ne víc.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský podle premiéra Andreje Babiše (ANO) posledními výroky potvrdil, že opustil zásady, kterých si u něj vážil – nestrannost a to, že nemluví do politiky. Uvedl to v komentáři zaslaném ČTK. Zmínil v něm i únorové rozhodnutí Ústavního soudu odmítnout návrhy prezidenta a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů. Komentářem reagoval na nedělní rozhovor Rychetského pro Českou televizi, ve kterém Rychetský mimo jiné popsal svůj pohled na politický vývoj během 31 let od listopadu 1989.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (v minulosti ČSSD) zkritizoval svého bývalého stranického kolegu a současného prezidenta Miloše Zemana. Podle Rychetského Zeman podléhá „xenofobním postojům“. Míní rovněž, že prezident podle něj říká to, co si nemyslí, ale to, co chce slyšet veřejnost. Předseda Ústavního soudu to řekl v pořadu Interview ČT24.
Skupina 63 senátorů napadla u Ústavního soudu vládní omezení pro maloobchod zavedená proti šíření koronaviru. patření by podle nich měla být zrušena, protože jsou diskriminační a znamenají likvidaci menších prodejen a podnikatelů. V ústavní stížnosti, kterou podali v sobotu 21. listopadu, poukazují na nejasnosti ohledně toho, proč některé malé podniky musí zůstat zavřené, zatímco jiné mají výjimku.
Kauza Promopro spojená s českým předsednictvím v EU definitivně končí, Ústavní soud odmítl stížnosti části odsouzených. Podali je Jaroslav Veselý, Vlastimil Maxa, Marcel Příkopa, Ivan Komárek, všichni dostali nepodmíněné tresty.
Kabinet Andreje Babiše si počíná protiústavně, když ponechává uzavřené restaurace a hospody, protože omezuje vlastnické právo. Myslí si to advokát Václav Vlk z Unie obhájců, podle kterého by se provozovatelé podniků proti tomu měli ohradit. Hospody nechala vláda uzavřené ještě týden po konci nouzového stavu. Bývalý ústavní soudce Stanislav Balík se pak podivuje nad tím, že lidé už dnes mohou spolu pracovat v jedné místnosti bez roušek, ale do hospody je stále vstup zakázán.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost směřující proti usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu z 12. března a proti někdejšímu omezení pohybu v Česku. Věcně se jí nezabýval.
Hnutí Starostů a nezávislých (STAN) chystá ústavní stížnost na rozhodnutí vlády zakázat kvůli pandemii koronaviru vycestovat z České republiky. Předložit ji mají senátoři.
Tak dlouho se chodilo kolem horké kaše, až to někdo říct musel. Byli to senátoři z klubu STAN, které reprezentuje David Smoljak, a tím silným slovem byl příslib, že co nevidět podají ústavní žalobu proti vládnímu zákazu „vycestovat z území České republiky“. Opravdu se už mlčet nedalo. K tomu je možné poznamenat, že na vládu se žene pohroma, se kterou do jisté míry musela počítat.
Jednoho by až udivilo, že kauza, která se mu zdá naprosto jasná, musela skončit až u Ústavního soudu.
Vláda změnou právní taktiky a nově vydanými opatřeními značně snížila šance občanů ucházet se u státu o odškodnění za ušlý zisk v době koronavirové krize. Kabinet Andreje Babiše totiž v pondělí schválil usnesení, kterým zrušil svá předchozí krizová opatření týkající se omezení pohybu lidí a zavření obchodů a restaurací do konce března. Vláda však šalamounsky vzala na vědomí mimořádná opatření ministerstva zdravotnicí v obdobném i přísnějším rozsahu, opírající se o zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle oslovených ústavních právníků a advokátů se vláda mohla leknout možných žalob ze strany podnikatelů a živnostníků nebo také soudních přezkumů, zda stát postupoval v souladu s ústavním pořádkem.
Klíčovou institucí pro kontrolu dodržování pravidel zákona o střetu zájmů je ministerstvo spravedlnosti, dnes vedené Marií Benešovou (za ANO). V rozhodnutí, jímž ponechal Ústavní soud zákon beze změn, to píšou ústavní soudci. Soudci upozornili, že ministerstvo má podle platných zákonů povinnost zjednat nápravu, pokud zákon není dodržován. Z jejich nálezu přitom vyplývá, že v případě střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) české úřady zatím zákon nevykládají správně. Ministerstvo spravedlnosti se ale zasáhnout nechytá.
Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek na Pražském hradě jmenoval dosavadního předsedu Nejvyššího soudu (NS) Pavla Šámala soudcem Ústavního soudu (ÚS). Soud je tak kompletní po více než roce, jednoho soudce postrádal od rezignace Jana Musila ze zdravotních důvodů k loňskému 31. lednu. Senát vyslovil souhlas se jmenováním experta na ústavní právo Šámala koncem ledna. Zeman při ceremoniálu popřál Šámalovi radost z práce. Je přesvědčen o tom, že jeho příchod zvýší dynamiku soudu.
„Vypadá to, že to řešili politicky,“ reagoval premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Blesk na nález Ústavního soudu o jeho střetu zájmů.
Ústavní soud (ÚS) zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů přezdívané lex Babiš. Členové vlády tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.
Zvýšením rodičovského příspěvku jen některým rodinám se bude zabývat Ústavní soud.
Řemeslníky, zemědělce, účetní a další profese, které budou od 1. května spadat do EET, čekají kromě povinnosti elektronické evidence i kontroly z berňáku. Finanční správa totiž počítá s tím, že živnostníky a podnikatele spadající do dalších vln EET bude kontrolovat stejně jako restauratéry či maloobchody, pro které už EET platí. Na kontroly EET ve 3. a 4. vlně už se berňák připravuje. Do dalších vln se nově zapojí profese, které přijímají platby v hotovosti a do této doby se na ně povinnost evidovat tržby nevztahovala.
Ústavní soud, u kterého skupina poslanců napadla elektronickou evidenci tržeb, vyhoví jejich žádosti a návrh na zrušení EET projedná přednostně. Návrh tak mohou ústavní soudci projednat ještě před tím, než začne EET platit od 1. května pro řemeslníky, lékaře a řadu dalších profesí, spadajících do třetí a čtvrté vlny EET. Deník Echo24 o tom informovala mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Skupina poslanců, která chce od Ústavního soudu zrušení elektronické evidence tržeb, argumentuje pokřivením podnikatelského prostřední. V návrhu na zrušení novelizovaného zákona o EET také kritizuje, že tzv. zvláštní režim evidování tržeb bude moci využít jen hrstka podnikatelů. Návrh podalo 73 opozičních poslanců, novela je dle nich v rozporu s právem na informační sebeurčení a omezuje právo svobodně podnikat. Deník Echo24 do návrhu pro Ústavní soud nahlédl a přináší z něj to nejpodstatnější.
Lidovci napadnou u Ústavního soudu zvýšení rodičovského příspěvku, jak ho v úterý schválila Poslanecká sněmovna.
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal přijal nabídku prezidenta Miloše Zemana, aby se ucházel o post soudce Ústavního soudu. ČTK a České televizi to dnes řekl po schůzce s hlavou státu na Pražském hradě. Zeman předkládá návrhy kandidátů na soudce Ústavního soudu Senátu, do funkce mohou nastoupit jedině v případě, že je horní komora Parlamentu schválí. Jedno z 15 míst ústavních soudců je uvolněné od počátku roku, kdy rezignoval Jan Musil.
Ústavní soud znovu výrazně zasáhl do daňové legislativy, zrušil totiž část daňového řádu. Dle soudu nejde, aby obsah povinného formuláře k podávání daňového přiznání nebyl stanoven zákonným předpisem. Nyní o něm rozhodují úředníci ministerstva financí. Za změnu lobbovali senátoři, ale i Komora daňových poradců. Po zrušení části zákona o EET a změn v kontrolním hlášení jde v posledních letech o třetí výrazný zásah Ústavního soudu do správy daní.
Při zamítnutí žaloby nynějšího českého premiéra Andreje Babiše ve věci jeho evidence v archivních dokumentech někdejší tajné policie StB jako jejího agenta pochybily slovenské soudy tím, že neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.
