Vláda Andreje Babiše se dosud za své protiústavní kroky neomluvila, ani nenavrhla adekvátní odškodnění. Přitom ke kompenzacím byli ministři Babišova kabinetu vyzýváni Svazem obchodu a cestovního ruchu hned poté, co Ústavní soud minulé pondělí shodil zákaz uzavření maloobchodu a služeb. Šéf svazu Tomáš Prouza pro deník Echo24 uvedl, že obchodníci se už nyní spojují a připravují další právní kroky.

K možnému odškodňování poškozených podniků se vláda do jednoho postavila negativně. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka kabinet nepostupoval protiústavně a nález bere jako poučení do budoucna, že se restrikce mají více zdůvodňovat. „Nález Ústavního soudu v žádném případě nezakládá nic ve smyslu jakýchkoliv dalších kompenzací spojených s minulostí,“ řekl Havlíček po vyhlášení nálezu Ústavního soud.

O tom, že vláda zatím nepřipravuje žádné kompenzace za protiústavně uzavřené obchody, hovořila i ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Připustila ale, že se k možnému odškodnění mohou vrátit v budoucnu. Na to ale obchodníci nechtějí čekat a sami se už svých práv domáhají. Podle krizového zákona je totiž stát povinen nahradit škodu, která byla způsobena krizovými opatřeními. Nárok pak má být uplatněn u orgánu krizového řízení, kterým je v současné době především ministerstvo vnitra.

Podnikatelé ale žádosti posílají také na ministerstvo zdravotnictví. „K dnešnímu dni evidujeme celkem 235 žádostí o náhradu škody v souvislosti s vládními krizovými opatřeními a mimořádnými opatřeními vydávanými ministerstvem zdravotnictví. Celkový finanční objem je 3,6 miliardy korun. Trend v podání žádostí je stagnující, kdy od listopadu 2020 bylo přijato celkem 15 žádostí o náhradu škody, přičemž ministerstvo zdravotnictví od začátku roku eviduje 5 uplatněných nároků na náhradu škody,“ řekla pro Echo24 mluvčí resortu Barbora Peterová.

Na ministerstvu vnitra se za lednová čísla, které má deník Echo24, eviduje přes 400 žádostí za 5,5 miliardy korun. Podle Prouzy se ale obchodníci po nálezu Ústavního soudu sami spojují a připravují se na možné právní bitvy se státem. „Je smutné, že se vláda za své protiústavní kroky ani neomluvila, natož aby férově nahradila způsobenou škodu. V takové situaci nezbývá nic jiného, než se začít soudit. Společný postup se koordinuje například na stránce covidnaroky.cz. Na stránce nabízí pomoc firma advokátů Lechovský & Backa, která chce obchodníkům vymoct náhrady škody.

Náhrada o odškodnění

Žadatelé o náhradu budou muset prokázat, že jejich škoda souvisí s nařízeními vlády. „Poškození podnikatelé budou muset prokázat, že jim škoda nebo ušlý zisk vznikly v souvislosti s krizovým opatřením. Příkladem takové škody může být například hodnota surovin, jež se podnikateli zkazily v důsledku zákazu provozu restaurací. Příkladem ušlého zisku pak může být denní tržba, kterou mohl podnikatel prokazatelně očekávat, pokud by nedošlo ke krizovému opatření,“ uvedla pro Echo24 právnička advokátní kanceláře Forlex Darja Pavlorková s tím, že podnikatelům, kteří zvažují uplatnění náhrady škody po státu, lze poradit, aby průběžně evidovali veškerou škodu, která jim v důsledku přijatých mimořádných opatření vznikla a shromažďovali podklady k prokázání.

Podobně hovoří i Jakub Svoboda z Arzinger & Partneři. „Klientům doporučujeme vést o vzniku jakýchkoli škod či o výši ucházejícího zisku co nejpodrobnější dokumentaci, zaznamenávat si důležité skutečnosti, zachovávat veškeré s tímto související doklady a listiny,“ uvedl Svoboda.

Prokázat příčinnou souvislost mezi škodou a vládními nařízeními ale nemusí být snadné. „V minulosti jsme v obdobných sporech se státem nechávali vypracovat znalecké posudky, kterými byla stanovena výše ušlého zisku na základě údajů o jeho výši před zásahem státu. Záleží především na oboru podnikání a druhu způsobené škody, nelze proto obecně paušalizovat, co je třeba doložit pro uplatnění škody vůči státu,“ dodal Svoboda.