Vláda by se podle místopředsedy Sněmovny za KDU-ČSL Jana Bartoška (KDU-ČSL) měla obrátit na Ústavní soud s kompetenční žalobou, kdyby prezident Miloš Zeman odmítal jmenovat některého ministra bez vážného důvodu. Bartošek to dnes uvedl v pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové. Reagoval tak na informace o tom, že prezident má vážné výhrady k jednomu z kandidátů na členy budoucí vlády ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů.

Prezident ve středu řekl, že předpokládá, že bude vetovat návrh na jednoho ministra. Jméno neuvedl. Spekulovalo se o tom, že Zeman by nemusel souhlasit s pirátským kandidátem na ministra zahraničí Janem Lipavským. Koalice se shodla na tom, že na nominovaných trvá. Do sporu se v minulosti Zeman dostal také s tehdejším rektorem Masarykovy univerzity Mikulášem Bekem, který před sněmovními volbami v roce 2013 odmítl vystoupení hlavy státu v prostorách univerzity. Bek je kandidátem na ministra pro evropské záležitosti.

Bartošek uvedl, že oficiálně neví, který kandidát Zemanovi vadí. "Nevidím důvod, proč bychom měli ustupovat," řekl. Dodal, že výhrady prezidenta by byly přípustné v případě, pokud by kandidát podle tajných služeb představoval například bezpečnostní ohrožení země, nemůže ale jít o "rozmar" hlavy státu. Vzhledem k tomu, že podobně prezident Zeman postupoval i v minulosti, mohl by spor "rozlousknout" Ústavní soud, míní Bartošek.

Předsedkyně poslanců ANO a končící ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že by stejně jako dosud dávala přednost diskusi a dohodě. "Pak si to buď budoucí premiér (Petr Fiala z ODS) obhájí, nebo ne," řekla.

Zeman se již v minulosti snažil ovlivnit složení vlád, odmítl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho nebo ministrem kultury Michala Šmardu (oba ČSSD). Podle ústavy prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

V roce 1998 Miloš Zeman tehdy v roli předsedy ČSSD a budoucího předsedy vlády vyjádřil přesvědčení, že prezident nemá podle ústavy právo odmítnout některého z ministerských kandidátů. Tisk v té době uváděl, že důvěru tehdejšího prezidenta Václava Havla nemají jako případní kandidáti na funkce ministra zahraničí a ministra vnitra Jan Kavan a Václav Grulich. "Naprosto chápu právo pana prezidenta mít informace o těchto záměrech..., ale pokud jde o jakési personální veto, tak se domnívám, že by to bylo v rozporu s příslušným článkem ústavy," řekl Zeman v červenci 1998. Prezident Havel vládu premiéra Zemana i s ministry Kavanem a Grulichem ten samý měsíc jmenoval.