Evropští poslanci schválili zrychlené projednání návrhu na odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování. Posunutí platnosti o jeden rok navrhuje Evropská komise (EK). Aby se tak stalo, musí návrh schválit i europoslanci, jinak by velká část normy začala platit podle původně stanoveného termínu na konci letošního roku.
Osm menších požárů se spojilo v jeden obrovský v oblasti hory Brocken v pohoří Harz ve středním Německu. Podle dostupných informací museli hasiči před ničivým lesním požárem v noci ustoupit, vodu na místo dopravuje několik letadel a vrtulníků. Obyvatelům v oblasti podle úřadů zatím bezprostřední nebezpečí nehrozí. Brocken je nejvyšším vrcholem v severní části Německa a leží v Národním parku Harz v Sasku-Anhaltsku.
Jakési pomyslné nůžky se rozevírají nejenom mezi chudými a bohatými regiony či generacemi, ale také v lese. Týká se to hub, stromů, zvířat i pocitu národní identity, neboť etnologové už dávno rozdělili evropské národy na mykofobní a mykofilní a není nutné připomínat, že aspoň podle statistik mezi nejvíc mykofilní národy světa patří Poláci, Slováci a Češi. Ejhle, asi toho máme společného víc, než jsme si mysleli. Ale můžeme se také ptát, zda bez hub a některých stromů také nepřijdeme o část národní duše. Mykofobie nerovnoměrně vzrůstá směrem na západ a severozápad, ale dějí se i velké mentální změny.
Posvátný strom je běžný motiv ve většině starých náboženství. V evropském světě se častěji objevuje již v minojské a mykénské době pozdní doby bronzové, kde byl původně spojován s mateřským, pečovatelským principem, ale později byl mužný dub zasvěcen Diovi a ostatní olympští bohové si rozebrali třeba olivu či fík. O mytologii a mystice stromů existují i v naší literatuře desítky titulů, ani je nepotřebujeme uvádět, protože i to, co jsme zatím o stromech zjistili běžným, vědeckým způsobem, je pozoruhodné a hodné úcty. Jde například o signalizaci pomocí organických molekul, složité sžívání se stromů s houbami i s komplikovaným společenstvím bakterií na listech.
Koutkem oka víkendový fejetonista zahlédl úvahu, že by České republice mohlo z tíživé ekonomické situace pomoci zdanění hub. Tedy těch sebraných houbaři. Bylo to nejspíš míněno napůl vážně, napůl žertovně (i ekonomičtí komentátoři či analytici udělají občas vtip), ale též se to dá brát jako takový nástřel, takový pokusný balonek, jak se říká, zda se toho třeba někdo nechytne a nezačne se o tom vážně uvažovat. Protože něco na tom asi je. Proč vlastně houby sbíráme?
Houby mají nyní dobré podmínky na celém území Česka, pravděpodobnost růstu je vysoká až velmi vysoká. Vyplývá to z dat na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Nejvyšší pravděpodobnost růstu hub je na horách, podle Petra Kohouta z Mikrobiologického ústavu Akademie věd to souvisí především s obecně vyšším úhrnem srážek. V posledních šesti letech se podle mykologa houbám v Česku příliš nedařilo a to především kvůli suchu. Jak to bude letos, se zatím nedá odhadnout, záleží především na počasí.
Zachovat lesy pro budoucí generace, zabezpečit jejich stabilitu a zaručit trvalou produkci kvalitního dříví. To jsou hlavní cíle připravované novely lesního zákona. Na tu je podle jejích navrhovatelů nejvyšší čas, současný zákon totiž pochází z poloviny devadesátých let a je více než zastaralý. Po církevních restitucích se zásadně změnily majetkové poměry a vlastnictví lesů a nová doba také přinesla mnohé zásadní enviromentální požadavky.
České sociální sítě před několika týdny zaplavila svými klipy iniciativa Sázíme Česko. V tom stěžejním se dva mladí muži z Teplic – Filip Hradil a Richard Krajník – představují jako kluci, co chodí běhat do lesa a nedávno si všimli, že s lesy není něco v pořádku. Začali studovat klimatickou změnu a „najednou to všechno začalo dávat smysl: proč jsou všude ve světě rok od roku vyšší teploty, největší sucha, největší bouře, tornáda a požáry větší než kdykoli předtím“. Richard s Filipem spustili sbírku na zalesňování planin. Stojí u základů takových občanských kampaní erudovaná věda a za jakých podmínek dává vysazování smysl? O tom je Salon Týdeníku Echo.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ve středu odvolala z funkce ředitele Vojenských lesů a statků (VLS) Petra Krále. Důvodem bylo manažerské pochybení, sdělil mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Řízením státního podniku do skončení výběrového řízení na funkci nového ředitele pověřila Ivo Dohnala, dosavadního ekonoma divize VLS s.p. Mimoň. Král podnik vedl od listopadu 2018, kdy ve funkci nahradil Josefa Vojáčka. Ten v té době odešel do čela Lesů ČR.
Končící prázdniny by si zasloužily malé ohlédnutí. Mnozí z nás je věnovali aspoň na chvíli české krajině či výletům po neznámých městech a jednomu z opakujících se obrazů nebylo možné uniknout. Suchý strom. Často na vrcholcích kopců, jindy překvapivě ve vlahém údolí, ale pořád stejně beznadějně mrtvý. Člověk si řekne, když už druhým rokem docela hezky a často prší, proč ty stromy stále schnou?
Neobvyklý nárůst cen dřeva dál trápí výrobce i domácnosti. Stavebnictví i nábytkářství se musí potýkat s nedostatkem materiálu, což způsobuje jak zpoždění zakázek, tak citelné zdražování všech druhů nábytku a nábytkářských služeb. Za vysokými cenami dřeva stojí především velká globální poptávka po něm, a to hlavně ze Spojených států, ale třeba i z Číny. Na vině je ale také koronavirová krize, která omezila výrobu i dodávky.
Investoři staveb se potýkají s extrémním nárůstem cen stavebního materiálu. Vzrostly totiž ceny prakticky všech stavebních materiálů, výrazně zejména dřevo, jež zdražilo až o 300 %. Příčin je hned několik, jde především o koronavirovou pandemii a kůrovcovou kalamitu. Ceny dřeva nerostou prudce jen v České republice, ale také v okolních státech. Výrazně drahé je například v Německu, nebo v Rakousku, kde se také poměrně často používá ke konstrukci dřevostaveb.
V rámci svého radikálního klimatického plánu známého jako New Green Deal přichází Evropská komise (EK) s dalším zeleným návrhem, tentokrát mířeným na lesy. Až deset procent lesů na území EU by totiž mohlo spadat pod takzvanou pasivní ochranu, a těžba dřeva by tak v nich již nebyla možná. Na to by silně doplatily unijní státy, kde dřevařský průmysl tvoří významnou část ekonomiky, a ceny dřeva by zde znatelně vzrostly. Na poplach tak bijí hlavně Poláci.
Lesnický Uniles patřící do koncernu Agrofert loni přes zhruba 11procentní snížení obratu na dvě miliardy korun zvýšil zisk o 85 procent na rekordních 90,7 milionu korun. Společnost to uvedla ve své výroční zprávě umístěné ve Sbírce listin. Firma zdůvodňuje rostoucí zisky vysokou poptávkou po lesnických zakázkách související s likvidací kůrovcové kalamity. Společnost stabilizovala také spolupráce s jedním z akcionářů, firmou Wood & Paper. Koncern patří do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO).
Kladenský soud v pátek uložil šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi nepodmíněný tříletý trest ve věznici s ostrahou, čtyřletý zákaz činnosti a peněžitý trest. Podle rozsudku ovlivnil veřejnou zakázku. Manažer firmy Energie stavební – báňská (ESB) Libor Tkadlec dostal podmíněný trest dva a půl roku s odkladem na čtyři roky a peněžitý trest. Firma ESB má zaplatit peněžitý trest přes pět milionů korun a má několikaletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách. Rozsudek není pravomocný.
Z mnoha částí mírného pásma severní polokoule včetně USA slýcháme nářky nad tím, že les je oslabený a šíří se v něm dosud neznámé nebo málo rozšířené choroby. V Čechách jsme zatím v mediální době kůrovce, protože žije na Šumavě (cokoli se totiž odehraje na Šumavě, působí závažně až mysticky) a dokáže zlikvidovat stoletý smrk za týden.
Babišův Uniles je v potížích. Podnikatelský záměr vydělat na levném dřevě ze státních lesů narazil na lesního škůdce, firmu musí zachránit stát a rakouský partner.
Část lesa je vykácená, na zbytku stromů šedne jehličí. Na kopci brzy nezbude žádný porost. Nejde o krajinu v Nízkém Jeseníku, kde kůrovec hospodaří už několik let, ale o pahorkatinu na Havlíčkobrodsku. Vysočina je dnes dalším regionem, kde dřevokazný brouk způsobil kalamitu. Postupně se přidávají další, vedle Beskyd také hraniční oblasti s Rakouskem a Bavorskem nebo Příbramsko. Lesníci propadají vizím nastupující katastrofy. Namísto lesů zůstanou ve většině republiky holé svahy, případně porosty mrtvých stromů. Pozemky už nebude možné znovu zalesnit, protože se ztratí podzemní voda a půda podlehne erozi. Odnesou to především smrky, které tvoří víc než čtyřicet procent zdejších porostů, odumírají ovšem také borovice nebo jasany.
Od vrcholu kůrovcové kalamity na Šumavě nás dělí už skoro dvacet let a od ničivého orkánu Kyrill víc jak deset let. Stále ještě máme v paměti „boj o les“. Spory o bezzásahové zóny se sice zmírnily, ale dosud neutichly.
Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) v letošním prvním čtvrtletí klesl hrubý zisk meziročně o 27 procent na 1,25 miliardy korun z předchozích 1,72 miliardy korun. Do zisku i tržeb se podle podniku negativně promítlo významné snížení cen dřeva. „Důvodem je přebytek dříví na trhu v důsledku živelných kalamit. Prodává se dříví v nižší kvalitě,“ řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.
Spojení politiky a ekonomiky funguje. Dokázal to svou lesnickou ofenzivou podnikatel Andrej Babiš. Do vlády vstoupil v roce 2014 a za čtyři roky se jeho firmě Uniles podařilo na trojnásobek rozšířit počet zakázek, které má od státní firmy Lesy ČR. Tyto zakázky jsou hlavním zdrojem příjmů pro Uniles i sesterskou firmu Wotan Forest. Vzestup těžařů z holdingu Agrofert dokumentují výsledky tendrů pro letošní rok, které státní lesní podnik zveřejnil v minulém týdnu.
Vítězem náhradního tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva je firma Uniles ze skupiny Agrofert. Firma Uniles v tendru podala nejlepší cenovou nabídku na 25 ze 109 soutěžených jednotek a má tak šanci získat nejvíce kontraktů. Celkem do tendrů podalo nabídky 38 firem. Předběžné výsledky tendrů v pondělí zveřejnil generální ředitel LČR Daniel Szórád.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) za první tři čtvrtletí letošního roku zvýšil hrubý zisk meziročně o 3,5 procenta na 4,04 miliardy korun. Důvodem meziročního zvýšení zisku byly vyšší těžby a mírně vyšší ceny dřeva, která se podniku podařilo realizovat v prvním pololetí. Současná situace na trhu se dřevem po kůrovcové a větrné kalamitě však působí na tvorbu zisku nepříznivě.
Soukromí vlastníci lesů žádají ministerstvo zemědělství, aby zrušilo zákaz úmyslné těžby smrku a borovice. Paušální zákaz těžby podle nich kůrovcovou situaci nevyřeší, naopak může ekonomicky poškodit vlastníky lesů v regionech, které nejsou kůrovcovou kalamitou zasaženy. Ohrozit může i zpracovatelské provozy, jejichž technologie jsou založené na zpracování částečného množství čerstvé hmoty.
Kancelář prezidenta republiky podala námitku proti postupu Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze ve věci vyšetřování veřejných zakázek Lesní správy Lány. Podle Hradu se pražští žalobci případu ujali nezákonně. V České televizi to dnes řekl kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář. V souvislosti se zadáváním zakázek v Lesní správě Lány policie v červnu obvinila dva lidi. Firma je příspěvkovou organizací prezidentské kanceláře.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zakázal státnímu podniku Lesy ČR (LČR) uzavírat smlouvy z třímiliardového lesnického tendru 2017+. Důvodem správního řízení je údajné porušení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Aby uspokojil svou ohromnou potřebu dřeva, kupuje nábytkářský koncern Ikea lesy ve východní Evropě. Lesy ve Švédsku mu už dávno nestačí. Zákazníci koncernu si stále častěji odnášejí domů výrobky ze dřeva z východu starého kontinentu. V tom se ale skrývají rizika – znečišťování životního prostředí a korupce. A to zdaleka nepaří k obrazu, který o sobě Ikea maluje. Největší výrobce nábytku je už ovšem tak moc závislý na lesích, že nemá jinou volbu.
Lesy ČR ničí venkov. Těžko jinak vykládat výsledky třímiliardového tendru na těžbu ve státních lesích v období 2017-21. Bylo vyhlášeno 34 soutěží na těžbu a se dvěma výjimkami vždy nabídla nejvyšší cenu jedna z pěti velkých firem.
Vítězem tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva pro léta 2017 až 2021 je skupina PETRA z Ratíškovic u Hodonína. Firma PETRA a s ní propojená společnost T.E.P. HOLZ v tendru 2017+ podaly nejlepší cenovou nabídku na 15 z 48 soutěžených jednotek a mají tak šanci získat 15 kontraktů.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dnes začne otevíráním obálek vyhodnocovat soutěže na lesní práce a prodej dřeva pro léta 2017 až 2021. Odhadovaná hodnota prací je 3,4 miliardy korun.
