Neobvyklý nárůst cen dřeva dál trápí výrobce i domácnosti. Stavebnictví i nábytkářství se musí potýkat s nedostatkem materiálu, což způsobuje jak zpoždění zakázek, tak citelné zdražování všech druhů nábytku a nábytkářských služeb. Za vysokými cenami dřeva stojí především velká globální poptávka po něm, a to hlavně ze Spojených států, ale třeba i z Číny. Na vině je ale také koronavirová krize, která omezila výrobu i dodávky. Nábytkáři však zároveň uklidňují, že spotřebitelé se nemusejí obávat situace, kdy by se pro ně stal například dřevěný nábytek nedostupný, a neočekávají další závratné zdražování.

„Cena kulatiny, kromě cen u dříví horší kvality, šla zhruba o padesát procent nahoru. V některých sortimentech pak i víc. Ceny jehličnaté kulatiny, a to především smrku a borovice, začaly od zhruba půlky minulého roku výrazně stoupat. Tento rok došlo k výraznému navýšení zatím ve všech kvartálech a ceny stoupaly tak rychle, že se měnily z měsíce na měsíc,“ sdělil redakci deníku Echo24 lesnický analytik Aleš Erber.

Nárůst se projevil také u kůrovcového dřeva, kde se cena od loňského roku také skoro zdvojnásobila. „Bohužel u dříví horší kvality, jako je vláknina, která se využívá pro výrobu papíru či buničiny, k navýšení nedošlo,“ dodává Erber.

To, že ceny dřeva tak stoupaly, způsobila globální poptávka po něm, především ze Spojených států, které jsou nyní v obchodu se dřevem číslo jedna. Za navýšením cen je pak hned několik faktorů. Jedním z nich je uvalení cla předchozí americkou vládou na kanadské dříví, dále pak snížení úrokových sazeb na hypotečním trhu, což v USA značně zvýšilo zájem o dřevostavby. Na růstu se pak podepsal i vývoj cen dříví na burzách. Zde byl v první polovině roku rychlý růst, který pak ale vystřídal strmý propad.

Roli však sehrála i koronavirová pandemie, která dočasně omezila pilařské provozy a dopravu dřeva, tedy výrobu i dodávky. Dopad na trh měl ale i zákaz vývozu kulatiny z Ruska, odkud ho brala hlavně Čína, která na tuto situaci reagovala zvýšenou poptávkou dřeva z evropských trhů.

Nábytkáře trápí hlavně prodlužování dodacích lhůt dřeva

Nedostatek dřeva a jeho silné zdražení domácnosti mohly silně pocítit například při pořizování nábytku. Zájem o nábytek i služby s tímto spojené, jako jsou například montáže, je podle Asociace českých nábytkářů stále velmi vysoký, a odpovídají tomu i čekací doby. Největším problémem je však v současnosti nedostatek materiálů. „To je něco co trápí většinu výrobců u nás a tím i jejich zákazníků. Není to tedy ani cenový růst, ale spíše dodací lhůty, které se prodlužují, aniž by za to samotní výrobci mohli,“ řekl redakci tajemník Asociace českých nábytkářů Tomáš Lukeš.

Zpracovatelské firmy si nyní musejí materiál rezervovat dlouho dopředu. Už nyní například musejí počítat plánovat, co bude v prosinci nebo po novém roce. Podle nábytkářské asociace ale situace není tak katastrofální. „Dřevo si firmy vždy objednávaly s předstihem. Není to něco s čím by se v minulosti nepotýkaly. Firmy plnit zakázky stíhají, i když se někdy ty dodávky zpožďují,“ tvrdí Lukeš.

Podle něj ale nejsou ceny dřeva v rekordním růstu. „Dřevo se prostě zdražuje, tak jako se zdražují jiné položky, které k životu potřebujeme. Vzhledem k tomu, že inflace také postupuje, tak není potřeba se obávat, že se ceny dostanou někam do závratných výší, kde už pro zákazníky bude nábytek nějak nedostupný. Ale kromě materiálů se zdražují i další vstupy, jako je energie nebo cena lidské práce,“ domnívá se Lukeš.

Zdražování nábytkářských služeb pak nahrává také růst cen ropy a nedostatek ropných produktů. Ty se totiž využívají například u čalounění. Na trhu chybí ale i jiné materiály pro výrobu nábytku. „Od různých kovových komponentů počínaje až po ty na bázi ropy, kde je nedostatek skutečně znatelný. Není dostatek polyuretanové pěny používané v čalounění. Není ale ani dostatek různých plastových komponentů, které se vyrábí v lisovnách z granulátu. Granulát se často dováží ze skutečně dalekých zdrojů, z Asie nebo Jižní Ameriky,“ přiblížil Lukeš.

Na to, o kolik dřevo oproti loňsku opravdu podražilo, ještě není přesná odpověď, ale zřejmě to mohou být i desítky procent. „Ono se v minulosti psalo, jak cena dřeva klesla kvůli kůrovcové kalamitě. To je možná pravda, ale pro nábytkáře to byl pokles tak nepatrný, že nemá cenu se o tom ani příliš zmiňovat,“ tvrdí Lukeš.

Kůrovcové dřevo se na výrobu nábytku v podstatě nedá použít a vyhýbají se mu i výrobci dřevotřísek a jiných plošných materiálů. Nábytkáři proto museli nakupovat dřevo pro svou výrobu kvalitnější a dražší. Nyní se kůrovcová kalamita zbrzdila i kvůli letošnímu chladnějšímu počasí.

„Dřevěný nábytek zdražuje podle toho jak se daří výrobcům shánět potřebné sortimenty dřeva. Je řada výrobců, kteří mají masivní dřevo uskladněné a přírodní cestou jej dosouší. U těch se zdražení může projevit až s odstupem několika měsíců až jednoho roku. Každý výrobce se samozřejmě snaží, aby jeho výrobky byly na trhu konkurenceschopné a aby obstály. Bez toho by samozřejmě nemohl fungovat,“ uvedl Lukeš. Také upozorňuje na problémy, které způsobuje přechod na zelenou ekonomiku.

„Nepříjemným faktem pro využívání dřeva jsou současné pseudozelené tendence, kdy se třeba uhelné elektrárny přestavují na spalování biomasy a zejména dřeva. To se spaluje s dotacemi, což vyvolává nedostatek na trhu. Dřevo se potom vyváží ke spálení do Německa nebo do Rakouska a platí, že majitel dřeva prodá tomu, kdo zaplatí více. Dokud se neodstraní tyto dotace, tak bude dřeva nedostatek,“ varuje Lukeš.

Pro vládu je dřevo na okraji zájmu

Co se týče budoucího dlouhodobého výhledu, odborníci očekávají, že cena dříví zřejmě dál poroste, stejně jako poptávka po něm. „Dočasná výměra průmyslového dříví z nestabilních a málo odolných lesů poklesne, než se vypěstují odolnější, pestřejší a produkčnější lesy s vyšší biodiverzitou. A to požene ceny nahoru,“ tvrdí Erber.

Pro Česko je dřevo a dřevařský průmysl podle Erbera dlouhodobě na okraji zájmu. „Chytré vlády různých států již na zdražování reagují. Výrazným způsobem podporují využívání domácího dříví, jeho zpracování, a učí společnost, aby dřevo více využívala, protože výrobky ze dřeva vnímají jako prostředek ke snižování oxidu uhličitého z atmosféry. U nás se o tom ani pořádně nedebatuje. Nemáme zpracovanou žádnou surovinou strategii pro dřevo. A to je důvod proč, exportujeme dříví bez přidané hodnoty ve více jak polovině případů z vlastní produkce. To nás řadí k rozvojovým zemím,“ upozornil Erber.