Parlamentní volby na Novém Zélandu vyhrála opoziční konzervativní Novozélandská národní strana vedená bývalým šéfem novozélandských aerolinií Chrisem Luxonem. Podle listu The New Zealand Herald strana získala 39 procent hlasů. Premiér země Chris Hipkins uznal, že jeho Novozélandská strana práce volby prohrála a nebude schopná sestavit vládu. Hipkinsovi labouristé získali 26,9 procenta hlasů.
Bylo by na čase zbavit se návyku vidět každé volby na Slovensku jako souboj dobra se zlem, který, pokud vyhraje zlo, bude soubojem posledním. Minulou sobotu s 23 procenty vyhrála strana Směr – Sociální demokracie (zlo), zatímco hlavní vyzývatel, Progresivní Slovensko (dobro), se téměř s 18 procenty umístil druhý. Bude teď záležet na tom, na čí stranu svých 15 procent vrhne Hlas Petera Pellegriniho (bahno), což jsou odpadlíci od Směru a druhá varianta sociálnědemokratického proudu na Slovensku. Hlas se zřejmě přikloní ke Směru, ale svou účast vylicituje. Pak už by Ficovi nic nestálo v cestě.
Papež František kritizuje americké katolíky za to, že prý upřednostňují politickou ideologii před vírou. Některým konzervativcům z řad katolické církve ve Spojených státech vytýká „zpátečnictví“ a obracení se k ideologii. „V americké církvi existuje velmi silný, organizovaný a reakční postoj, který je zpátečnický. Ideologie nahrazuje víru,“ řekl papež podle zpravodajského portálu Newsweek. Papež František to uvedl během soukromého setkání na začátku srpna v Lisabonu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se objevila na mítinku španělské strany Vox. Pravicové uskupení podle výzkumů míří v blížících se volbách vysoko. Italská premiérka na setkání ve Valencii, který vysílala i televize, vyzvala k vytvoření evropské konzervativní a patriotické alternativy. O její podpoře straně Vox ve Španělsku informuje například Politico. „Je kruciální, aby byla vytvořena konzervativní a patriotická alternativa,“ uvedla na mítinku italská politička.
Babiš se bude prezentovat jako ochránce země proti migraci. Green Dealu, který sám v roce 2019 schválil. A samozřejmě jako bojovník za nízké daně. Na TikToku, Twitteru a Instagramu na nás vyskočí fiskální i společenský konzervativec Andrej Babiš, vábící pravicové voliče. Je to jako s hodnotami. Když někdo potřebuje vytrubovat do světa, jaké hodnoty zastává, jen to ukazuje, že žádné skutečné hodnoty nemá. Ale potřebuje si je pořídit pro vymalování veřejného obrazu, který zrovna v té chvíli potřebuje pro svůj cíl.
Prestižní banka pro bohaté Coutts, která minulý týden Nigelovi Farageovi uzavřela účet, tak udělala z důvodů neplnění smluvních limitů na účtu. Podle BBC musí klienti Coutts mít na účtu milion liber na investice či tři miliony liber na běžném účtu. Farage minulý týden uvedl, že mu banka uzavřela účet z politických důvodů jako pomstu za brexit a nemůže najít novou banku ochotnou mu účet v Británii vést. Podle informací BBC však Coutts nabídli Farangovi převod pod mateřskou NatWest, která tak přísné limity na účtech nemá.
Britská vláda si posvítí na praktiky bank při uzavírání účtů. Oznámil to britský ministr financí Jeremy Hunt v souvislosti s případem bývalého europoslance a šéfa hnutí UKIP Nigela Farage. Ten minulý týden oznámil, že mu jeho banka, kterou nechtěl uvést, zavřela po 43 letech účet a několik jiných bank mu ho odmítlo vést. Informuje například The Daily Telegraph.
Konzervativní strana Nová demokracie (ND) expremiéra Kyriakose Mitsotakise drtivě vyhrála nedělní parlamentní volby v Řecku a zajistila si většinu v parlamentu, ukazují téměř kompletní oficiální výsledky. Její zisk se i po započítání výsledků z 90 procent volebních okrsků držel těsně nad 40 procenty, což by vzhledem k ziskům ostatních stran stačilo na 158 křesel ve 300členném legislativním sboru. Mitsotakis v povolebním projevu slíbil ekonomický růst a reformy, například ve zdravotnictví.
Příjezd konzervativního francouzského komentátora a zakladatele politického hnutí Reconquête! Érika Zemmoura v sobotu do Brestu vyprovokoval levicové aktivisty k ozbrojenému protestu, při kterém napadli hotel, kde se konala novinářova autogramiáda. Policie musela použít slzný plyn, při útoky byli dva demonstranti zraněni, píše deník Ľ Ouest-France. Někdejší prezidentský kandidát a autor nové knihy Neřekl jsem poslední slovo Éric Zemmour organizoval v sobotu v Brestu autogramiádu.
Po celé tři dny bylo londýnské počasí neanglicky slunné. Čtvrť Westminster, po staletí centrum britské politické moci, vypadala náramně. Poblíž se tyčila gotická majestátnost Westminsterského opatství, o kus dál Big Ben a budovy parlamentu. Před kostelem přebudovaným na konferenční Emmanuel Centre stála skupinka asi tří aktivistů, kteří drželi protibrexitovské bannery a na celou ulici pouštěli nesnesitelnou hudbu. Tam jsem potkal první „celebritu“ dne. Třiapadesátiletý Steve Bray je ve Westminsteru známou postavou.
Andrej Babiš si svou návštěvou konzervativní konference v Maďarsku z minulého týdne zavařil v europarlamentu. Liberální frakce ALDE, které je ANO členem, chce jeho návštěvu řešit na výročním sjezdu frakce. Informaci, že ve frakci stoupá s chováním Babiše nespokojenost, potvrdila serveru Euractiv místopředsedkyně europarlamentu Dita Charanzová.
„Dost se potýkám s otázkou, kolik pozornosti byste měli věnovat provokatérům, kteří mají blízko k fašistům a kteří se ji očividně zoufale snaží získat,“ napsal na Twitter James O’Brien, hvězda britského rádia LBC, v narážce na konferenci „národních konzervativců“, jež se konala od pondělí do středy v Londýně. „Biblické verše a konspirační teorie: Ultrakonzervativní američtí radikálové, kteří infiltrovali torye“ je titulek deníku The Independent o stejné konferenci. „Říkají tomu ‚národní konzervatismus‘, ale je to krajně pravicové hnutí, které rozděluje. Proč se k němu hlásí toryové?“ zamýšlel se John Harris ve svém komentáři.
Moskva v příštím roce začne s výstavbou vesnice pro „konzervativně smýšlející Američany a Kanaďany“, kteří „ctí tradiční hodnoty“ a kteří nejsou spokojeni se západním liberalismem. O emigraci má mít už teď zájem kolem 200 amerických rodin, tvrdí ruský právník zabývající se migrací. Píše o tom list The Moscow Times. Rusko se již léta staví do pozice bašty „tradičních“ hodnot, které dává do kontrastu se západním liberalismem,
Andrej Babiš, „úspěšný byznysman, konzervativní lídr“ – tak zní popiska u fotografie našeho bývalého premiéra, který včera na konferenci CPAC v Budapešti poněkud překvapivě vystupoval. Zatímco to první je pravda, to druhé existuje jen v představách organizátorů. CPAC je největší a celosvětový slet konzervativců, jeho evropská odnož se letos už podruhé koná v Budapešti. Držitelé franšízy a také většina účastníků a speakerů jsou republikáni nebo šířeji vzato konzervativci ze Spojených států, avšak samotnou organizaci evropské verze CPAC má v rukou jeden Orbánovi spřízněný think-tank v Budapešti.
Spolu na jedné akci se v Budapešti sešli expremiér Andrej Babiš a bývalý prezident Václav Klaus. Politici se na konferenci pořádané americkým konzervativním spolkem CPAC nechali i vyfotografovat a snímek publikovali na sociálních sítích. „S bývalým prezidentem a zakladatelem konzervativní ODS. Té samé ODS, jejíž dnešní předseda se cítí být na jedné lodi s Piráty,“ dloubl si Babiš v příspěvku na sociálních sítích do současného předsedy vlády Petra Fialy.
Televize Fox News je oblíbeným strašákem americké levice. Označují ji za propagandu, prý šíří samé lži a nenávist a vůbec jde o zločineckou organizaci. Nejsledovanější americký zpravodajský kanál vznikl v roce 1996 a svůj úspěch založil na tom, že se zaměřil na mezeru na trhu, na půlku USA. Americká pravice neměla svůj kanál a Fox News se rozhodla ji obsloužit.
Časopis Quillette je jeden z těch, které před pár lety Bari Weissová zařadila do „intellectual dark web“, řady volně propojených hlasů, které skutečně spojuje jen to, že stojí proti stávající společenské ortodoxii. Věnuje se převážně politice a vědě. Takže když v něm jeho zakladatelka Claire Lehmannová zveřejní rozhovor s Nickem Cavem, můžete předpokládat, že je nesvedlo dohromady nic víc než to, že Cave měl v posledních letech nějaké konkrétní politické postoje – třeba proti woke kultuře a proti bojkotování Izraele – a že jsou oba Australané.
Britští konzervativci ve volbách v roce 2019 získali největší většinu od dob Margaret Thatcherové, od té doby v rychlém sledu vystřídali několik premiérů a letos na podzim pro změnu poklesli na nejnižší hodnotu v historii britských volebních průzkumů. O tom, co se s britskými voliči děje, hovoříme s britským politologem Matthewem Goodwinem.
„Boris Johnson utekl z Elby, přistál v Cornwallu a táhne na Londýn.“ Tak zněl jeden z vtipů, které kolovaly o víkendu po sociálních sítích. Po rezignaci premiérky Liz Trussové se všeobecně očekával velký návrat Borise Johnsona. Toho politická krize zastihla v Dominikánské republice na dovolené. Skočil na první letadlo a vydal se zpět do Spojeného království. Britská média informovala o každém jeho kroku.
Novým britským premiérem bude Rishi Sunak, nově zvolený lídr Konzervativní strany a bývalý ministr financí za vlády Borise Johnsona. Jediná protikandidátka Mourdauntová se na poslední chvíli stáhla. Jedná se o prvního šéfa britské vlády s indickými kořeny a jde do vlády s heslem: patriotismus, férovost a tvrdá práce.
Bývalý britský premiér Boris Johnson nebude kandidovat na lídra Konzervativní strany, a nebude tudíž usilovat o návrat do čela vlády. Johnson v tiskovém prohlášení podle britských médií uvedl, že by jeho kandidatura nebyla nyní správným krokem, ačkoliv měl dostatečnou podporu poslanců, uvedla stanice BBC. Jediným uchazečem, který má veřejnou podporu 100 poslanců, která je nezbytná, je bývalý ministr financí Rishi Sunak. Novým šéfem strany by se tak mohl stát už v pondělí.
Bývalý britský premiér Boris Johnson se vrací z dovolené zpátky do Británie, aby se pokusil získat podporu pro svou opětovnou kandidaturu do čela Konzervativní strany. Johnson přitom z funkce šéfa strany a premiéra odstoupil teprve před několika týdny a mnozí jeho kolegové varují, že Johnsonův návrat by mohl vyvolat ještě větší politický chaos, uvedla agentura Reuters.
Dnes Velká Británie slaví Trafalgar Day, výročí bitvy u mysu Trafalgar, kdy admirál Horatio Nelson 21. října 1805 rozdrtil francouzsko-španělskou flotilu a zajistil tím britskou námořní dominanci na století a půl. Tehdy Británie zahajovala svůj nástup ke statusu supervelmoci, kterého po napoleonských válkách nepochybně dosáhla. Ve stínu této slavné historie působí dnešní dění ve Spojeném království obzvláště tragikomicky. Nicméně i nyní se tvoří dějiny.
„Stárnoucí duše se stává konzervativnější. Co vy na to?“ zeptal se v únoru 2000 student univerzity v Irkutsku ruského prezidenta Vladimira Putina. Putin nevyužil příležitost k tomu, aby se zamyslel nad konzervativním světonázorem. Snad jej příliš vylekala zmínka o stárnutí a tehdy osmačtyřicetiletý prezident a judista odpověděl: „Ubezpečuji vás, že se cítím mladý. Svůj věk nevnímám.“ Odmítl tím i konzervatismus, s nímž bude později spojován?
Politickou událostí léta je výběr nového britského premiéra. Stávající předseda vlády Boris Johnson rezignoval, když se už jeho skandály a vytáčky staly pro vládnoucí Konzervativní stranu neúnosné. Nezdá se ale, že by nový premiér měl její problémy vyřešit. Konzervativci, známí také jako toryové, jsou u moci již dvanáct let, vyhráli čtvery volby za sebou, poslední v roce 2019 s historickou většinou. Přesto je řada jejich voličů zklamaná. Mají pocit, že konzervativci své období u moci promarnili, země se nikam neposunula a nejrůznější krize se jen zhoršují. Jedním z nich je i Ed West, konzervativní komentátor a historik.
Televizní debata dvou kandidátů, kteří se ucházejí o post britského premiéra po Borisi Johnsonovi, se dnes náhle zastavila, když se ve studiu ozval hlasitý náraz. Podle zdroje stanice BBC omdlela moderátorka, která rozpravu vedla. Debata, kterou živě vysílaly televize Talk TV a deník The Sun, byla po hlasité ráně přerušena. Na videu, které se šíří na sociálních sítích, je vidět znepokojení šéfky zahraničí Liz Trussové, která s exministrem financí Rishim Sunakem soupeří o křeslo britského premiéra a lídra Konzervativní strany.
Velká Británie hledá nového premiéra a do ostrého souboje se vložil dokonce i Peking, kterému se nelíbí výroky konzervativních kandidátů na jeho účet. Čínský mluvčí ministerstva zahraničí Zhao Lijian kandidáty vyzval, aby se vyvarovali „propagace takzvané čínský hrozby“, a tvrdou rétoriku v debatách vůči asijskému gigantovi označil za „nezodpovědnou“ a zároveň tím „ani nevyřeší jejich vlastní problémy“. Peking tak reagoval na bývalého britského ministra financí Rishi Sunaka a jeho rivalku, šéfku zahraničí Liz Trussovou.
Že politická kariéra britského premiéra Borise Johnsona je na kapačkách, bylo jasné minimálně od pondělí 6. června, kdy s odřenýma ušima přežil hlasování o důvěře v lídra Konzervativní strany. Nyní tedy konzervativci budou vybírat nového předsedu. Hotovo chtějí mít do září, aby nový lídr mohl představit svou vizi na stranické konferenci v říjnu. Nejdřív z kandidátů vybírají poslanci. Zatím veřejně ohlásilo svoji kandidaturu jedenáct konzervativců a o několika dalších se spekuluje. Ať vyhraje kdokoli, má před sebou těžký úkol.
Poláci se Ruska nebojí. Takové je hlavní sdělení konference s konzervativním nádechem, jenž proběhla ve Varšavě v posledních dnech. Tradičnímu setkání, nazvané Polska Wielki Projekt (Polsko – Velký projekt), udal tón premiér Mateusz Morawiecki ve svém úvodním projevu. “Vyhrává ten, kdo je ochotný přinést oběti, vítěz je ten, kdo je odhodlaný. Není to jen o síle, technologické převaze a penězích,,” prohlásil Morawiecki.
Boris Johnson utrpěl Pyrrhovo vítězství. Političtí komentátoři ho už v podstatě odepsali. Připomínají, že i když Johnsona podpořilo 211 konzervativních poslanců z 359, jedná se poměrně o menší vítězství, než které vybojovala v roce 1990 Margaret Thatcherová, v roce 1995 John Major a v prosinci 2018 Theresa Mayová. Ve všech případech se jednalo v podstatě o konec jejich premiérství.
