Tag: Francie

Články k tagu

Kdo se bojí Francie? Vliv má i na rozhodnutí Michlovy ČNB

Inflace v Česku i ve světě zmírňuje. Čeká se, jak se příští týden zachová Česká národní banka, a zda zredukuje úrokové sazby razantněji, nebo zůstane opatrnější. Investoři nadále upínají zrak k Evropské centrální bance, která šla zatím s výší sazeb dolů jen opatrně, a není jisté, jestli se chystá pokračování. Americký Fed dosud vyčkává. Vývoj v měnové politice a na trzích je a bude silně ovlivněn také politickými událostmi ve Francii. Vyhlášení předčasných voleb trhem otřáslo.

Trump: „Teď slyším, že Francie chce bojovat na Ukrajině. Tak hodně štěstí“

Bývalý americký prezident a také znovu kandidát na křeslo v Bílém domě Donald Trump si myslí, že důvodem ruské intervence na Ukrajinu je NATO, resp. jeho rozšiřování. "Slýchal jsem to už dlouho a myslím, že to je opravdu důvod, proč tato válka začala," řekl Trump tento týden v podcastu Davida Sackse "All In". Trump již dříve několikrát prohlásil, že kdyby byl prezidentem. válku na Ukrajině by rychle ukončil a žádné peníze by do Kyjeva neposílal.

Průzkum: Bardella má podporu už 35 procent, ale Macron je optimista, že zase získá většinu

První kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii je už za 9 dní. Podle aktuálního pátečního "rolujícího" průzkumu institutu IFOP-Fiducial pro Sud Radio, který je publikován nyní každý den, má Národní sdružení (RN) spolu s částí republikánů podporu 35 procent voličů, což je o jeden procentní bod více než ve čtvrtek. Druhá levicová koalice Nová lidová fronta má 29 procent (0 procentní změna) a tábor prezidenta Emmanuela Macrona se těší podpoře 21,5 procenta voličů (minus 1 procento).

Někteří Evropané jsou si rovnější

Evropská unie se pyšní tím, že je prostorem vlády zákona. Pravomoci unijních orgánů jsou vymezeny jasně, anebo možná i nejasně, ale v každém případě tak, že to jsou, co se týče zemí, o něž jde, pravidla abstraktní. V pravidlech popisujících práva členských zemí či mechanismy vytváření směrnic a vztahy jednotlivých orgánů mezi sebou najdete někdy nerovnost. Ale je to nerovnost čísel. Počet obyvatel, případně HDP nebo ekonomické ukazatele. Kdyby se členem EU stalo Turecko nebo Ukrajina, platila by ta pravidla přesně stejně.

Dva čeští kanoisté zemřeli v Alpách. Rafty s deseti lidmi se převrátily v silném proudu

Dva čeští občané přišli v pondělí o život při nehodě raftu ve Francouzských Alpách, informovala stanice BFM TV a následně to potvrdilo české ministerstvo zahraničí. První oběť byla prohlášena za mrtvou na místě, druhá zemřela v nemocnici. Podle dalších francouzských médií bylo oběma zhruba šedesát let. "Můžeme potvrdit úmrtí dvou českých občanů ve Francii. Náš zastupitelský úřad v Paříži je v kontaktu s rodinou obětí a poskytuje konzulární asistenci," sdělil ČTK mluvčí české diplomacie Daniel Drake.

Politické zemětřesení, ale ne v Evropě

Koncem května francouzský premiér Daniel Attal v předvolební debatě s Jordanem Bardellou, lídrem strany Marine Le Penové, jež se dnes jmenuje Rassemblement national (RN), obhajoval migrační pakt. Začal různými jeho výhodami, jež zmiňují i naši politici. Ale pak pokračoval: „A na přijímání migrantů máme solidaritu. Ale není to, jak říkáte, francouzská vesnice, které se bude týkat především. Jsou to země, které dnes odmítají vítat žadatele o azyl. Země Východu. Uvědomujete si, že se nám podařilo přimět je k podpisu dohody, kde říkají: Buď je vítáme jako Francie, Španělsko nebo Itálie, nebo finančně přispíváme na ochranu vnějších hranic?“

Levicová aliance se v průzkumu přiblížila Národnímu sdružení. Paradoxně ona může zasadit smrtící ránu Macronovi

Národně konzervativní Národní sdružení (RN) Marine Le Penové by v prvním kole francouzských parlamentních voleb získalo 33% podporu, zatímco aliance levicových stran by získala 28%, čímž se přiblížila protimigrantskému bloku RN. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu volebních záměrů. Vítěz evropských voleb RN zůstává ve vedení, ale nyní ztrácí dva body ve srovnání s posledními měřeními Ifop, které Národnímu sdružení přisuzovalo 35%.

Šokovaný Berlín se připravuje na „nejhorší scénář:“ Bardella francouzským premiérem

Sotva se Berlín po několika dnech probral po překvapivém rozpuštění francouzského parlamentu prezidentem Emmanuelem Macronem, začala se německá vláda připravovat na „nejhorší možný scénář“: vstup Jordana Bardelly nebo jiného člena Národního sdružení (RN) do Matignonu, sídla francouzské vlády, píše deník Le Figaro. Tato obava, která překonala jakoukoli jinou volební hypotézu, se obšírně zhmotnila v pátek do výjimečného setkání, které narychlo svolali němečtí diplomaté.

Macron rozpoutal ve Francii politický chaos. Podle průzkumu 52 % lidí bude volit proti prezidentovu hnutí

Ihned poté, co před týdnem v eurovolbách ve Francii s výrazným náskokem zvítězilo opoziční Národní sdružení (RN) v čele s Jordanem Bardellou, rozpustil prezident Emmanuel Macron parlament a vypsal nové volby do Národního shromáždění už na konec června. Macronův nečekaný krok vyvolal šok a následně chaos na politické scéně, především v řadách pravé i levé opozice. To bylo zřejmě mimo jiné i Macronovým cílem, nicméně mezi voliči si nepolepšil.

Tragikomedie na březích La Manche

Pokud palčivé problémy nebudou řešit středové strany, chopí se jich populistické okraje politického spektra. Řešení může být nakonec radikálnější, než by se leckomu mohlo líbit. Právě se o tom přesvědčují lídři Británie a Francie. Rishi Sunak a Emmanuel Macron spolu soutěží ve vyhlášení nejméně pochopitelných předčasných voleb. Pokud se situace bude vyvíjet, jak naznačují průzkumy, nejspíš na obou stranách kanálu La Manche dojde k vymření tradiční pravice a nástupu populistů různého druhu. Vezměme si nejdříve příklad Británie. Tam jsou Sunakovi konzervativci u moci již 14 let – a všichni jich už mají plné zuby.

Macronovy komplexní volební myšlenky

„Moje myšlenky jsou pro novináře příliš komplikované.“ Tak zní parafráze výroku Emmanuela Macrona z roku 2017. Tehdy jeho kancelář zdůvodnila, proč se francouzský prezident nezúčastní tradičního interview na Den Bastily, tím, že Macronův „složitý myšlenkový proces se špatně přizpůsobuje hře na otázky a odpovědi s novináři“. Na první pohled nepochopitelné Macronovo rozhodnutí vyvolat po oznámení výsledků evropských voleb předčasné parlamentní volby je připisované právě jeho komplexnímu rozhodovacímu procesu. Zatím se jedná o jediný konkrétní dopad eurovoleb, který navíc vyvolal paniku napříč kontinentem.

Křetínský neuspěl. Francouzský gigant Atos upřednostnil nabídku investora Layaniho

Zadlužená francouzská společnost Atos přijala nabídku na restrukturalizaci svého dluhu od konsorcia vedeného jejím hlavním investorem Davidem Layanim, uvedla firma na svém webu. Layaniho nabídku tak upřednostnila před návrhem českého miliardáře Daniela Křetínského. Layaniho společnost Onepoint bojovala o kontrolu nad Atosem, který zajišťuje komunikaci pro francouzskou armádu, několik měsíců. Chce se soustředit na udržení Atosu pod francouzskou kontrolou.

Když muslimové hlasují pro francouzskou pravici

Pohledem na mapu francouzských departementů lze konstatovat, že Francie změnila barvu. Národní sdružení, vedené do evropských voleb mladíkem Jordanem Bardellou (není mu ještě ani třicet), získalo téměř třetinu všech hlasů, a stalo se tak nejsilnější stranou skoro všude kromě největších francouzských měst. K Francii dodnes patří i několik zámořských území, na kterých se do Evropského parlamentu volí také. Jedním z nich je Nová Kaledonie, která se v posledních dobách dostala do světových titulků kvůli nepokojům hojně podporovaným Čínou a Ázerbájdžánem.

Europoslanec za Národního sdružení Bardella bude kandidovat na premiéra Francie

Kandidátem Národního sdružení (RN) na post francouzského premiéra bude 28letý znovuzvolený europoslanec Jordan Bardella. Den po vítězství RN ve volbách do europarlamentu to podle agentury AFP oznámil místopředseda strany Sébastien Chenu. "Hlas lidu" už podle místopředsedy za Bardellou stojí díky vítězství ve volbách do EP. Nové parlamentní volby ve Francii vyhlásil v neděli večer prezident Emmanuel Macron poté, co jeho centristická koalice získala ve volbách do europarlamentu 14,5 procenta.

Velké země EU: V Německu s náskokem vyhráli konzervativci, slaví Meloniová i Le Penová

Volby do Evropského parlamentu v Německu vyhrála s náskokem zhruba 14 procentních bodů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V pondělí ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise. K vítězům se řadí také Alternativa pro Německo (AfD), která navzdory skandálům skončila s 15,9 procenta na druhém místě. V Itálii slaví strana Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové, ve Francii pak Národní sdružení Marine Le Penové.

Macron po prohraných eurovolbách rozpouští parlament, Francii čekají nové volby

Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na jasnou porážku své strany v eurovolbách oznámil, že rozpouští Národní shromáždění a vypíše nové volby na přelom června a července. Vzestup krajní pravice, která volby podle prvních odhadů s velkým náskokem vyhrála, označil Macron za nebezpečí pro Francii. Volby do Evropského parlamentu vyhrálo ve Francii podle prvních odhadů nacionalistické Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které získalo přibližně 32 procent hlasů.

„Temným silám čelíme i dnes.“ Celý svět oslavuje 80 let od vylodění v Normandii

Celý svět si od středy připomíná vylodění v Normandii a vítězství západních spojenců nad nacistickým Německem. "Francie nikdy nezapomene na váš boj za osvobození Evropy od nacistům," řekl před vojenskými veterány francouzský prezident Emmanuel Macron při oslavách připomínajících 80 let od spojeneckého vylodění v Normandii, informovala AP. Ceremonií se účastní řada světových státníků, včetně prezidenta USA Joea Bidena, ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského, britského krále Karla III. i českého prezidenta Petra Pavla.

„Špatná zpráva pro celou eurozónu“ a „facka pro vládu.“ Rating Francie od S&P se zhoršil na AA-

Agentura Standard & Poor’s snížila rating státního dluhu druhé největší ekonomiky Evropské unie. Francie má nyní "AA-", zhoršila se tak z "AA". S&P své rozhodnutí zdůvodnila tím, že rozpočtový schodek podle prognózy zůstane v roce 2027 nad třemi procenty HDP, píše web France24. "Z hlediska francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jde o předvolební fiasko, neboť jeho klíčovým slibem bylo zkrocení veřejných výdajů Francie," komentuje ekonom Lukáš Kovanda.

Polsko odmítlo vyslat své vojenské instruktory na Ukrajinu. Francouzi jsou prý už na cestě

Polsko na Ukrajinu své vojenské instruktory nevyšle. Místo toho ministerstvo zahraničních věcí navrhuje výcvik Ukrajinců v Polsku, uvedl v pátek šéf resortu Radoslaw Sikorski. "Došli jsme k závěru, že bezpečnější a efektivnější by bylo cvičit ukrajinskou jednotku v Polsku s Ukrajinci podléhajícími odvodu do armády. Rozhodli jsme se, že tímto způsobem dokážeme Ukrajině účinněji pomoci," cituje web Do Rzeczy polského diplomata. Podle tvrzení ukrajinského poslance Oleksije Hončarenka jsou francouzští vojáci již na cestě na Ukrajinu

Ukrajina může útočit západními zbraněmi v Rusku, tvrdí Macron. Scholz je zdrženlivý

Podpora Ukrajiny v obraně proti ruské invazi zůstává prioritou, Evropa se musí zároveň věnovat posílení vlastní bezpečnosti a suverenity, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz v braniborském Mesebergu. Oba státníci se na zámku Mesebergu sešli k jednání německo-francouzské ministerské rady. "Ukrajina je naší prioritou," řekl Macron. "Od počátku války zastáváme s Německem stejné pozice a jednáme společně," uvedl.

Francouzi jdou na pomoc Ukrajině. Velitel Syrskyj pozval jejich instruktory

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj podepsal dokument umožňující francouzským vojenským instruktorům navštěvovat ukrajinská výcviková centra. Syrskyj to dnes oznámil na platformě Telegram. "Jsem potěšen, že mohu přijmout francouzskou iniciativu na vyslání instruktorů na Ukrajinu k výcviku ukrajinských vojáků," uvedl Syrskyj na platformě Telegram. Ukrajina se už déle než dva roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.

„Rychlý návrat k míru a bezpečí.“ Macron přijel do nepokoji zmítané Nové Kaledonie

Francouzský prezident Emmanuel Macron si přeje, aby se do Nové Kaledonie co nejrychleji vrátil klid, mír a bezpečí. Řekl to ve čtvrtek po svém příletu na toto francouzské zámořské území, které zažívá největší nepokoje od 80. let minulého století. "Přeju si, stejně jako moji ministři a vláda, abych byl lidem po boku a byl svědkem co nejrychlejšího obnovení míru, klidu a bezpečí," řekl Macron, který absolvoval let dlouhý přibližně 16 000 kilometrů.

Macron letí uklidnit rozbouřený ostrov v Pacifiku, nově čelil kyberútoku z Ruska

Francouzský tichomořský ostrov Nová Kaledonie v noci na středu čelil kybernetickému útoku nebývalé intenzity. Útok začal krátce poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil záměr vypravit se na ostrov kvůli protestům proti plánované reformě hlasovacího práva, řekl člen novokaledonské vlády Christopher Gygès podle stanice BFM TV. Kybernetický útok se podle něj podařilo relativně rychle zastavit, většina IP adres použitých k agresi byla registrovaných v Rusku.

Stovky zraněných a evakuační lety. Francie se v Pacifiku střetla s Ázerbajdžánem

Malým a nenápadným ostrovem Nová Kaledonie otřásají v posledních několika dnech velké nepokoje. Neklidnou francouzskou državu v jihozápadním Pacifiku sužují pouliční boje výtržníků a separatistů, kteří povstali proti francouzským správcům teritoria. Francie na ostrově, jenž leží nějakých 1200 kilometrů východně od břehů Austrálie, zavedla výjimečný stav. Paříž z podněcování ke smrtícím nepokojům obvinila Ázerbájdžán a na ostrov poslala tisícovku policistů, píše bruselský deník Politico. Také sousední Austrálie a Nový Zéland vypravily na ostrov letadla, která mají za úkol evakuovat jejich občany ze země.

Macron pozval Rusy na oslavy v Normandii. Má přijet také Karel III. a Joe Biden

Britský král Karel III. se začátkem června ve Francii zúčastní oslav 80. výročí vylodění v Normandii. Oznámil to Buckinghamský palác. Podle agentury AFP půjde o první cestu britského monarchy do zahraničí poté, co oznámil, že má rakovinu. Očekává se, že na oslavy jednoho ze zlomových momentů druhé světové války přicestuje i americký prezident Joe Biden. Podle informací webu Politico plánuje Francie pozvat i zástupce Ruska, to spojenecké státy kritizují.

VIDEO: Ozbrojenci přepadli vězeňskou dodávku, zabili tři dozorce a osvobodili drogového dealera

K akčnímu přepadení jako z hollywoodského bijáku došlo nedaleko Normandie, kde ozbrojená skupina přepadla vězeňskou dodávku a osvobodila drogového dealera. Poblíž francouzské obce Incarville severozápadně od Paříže přepadla skupina čtyř ozbrojených mužů ve dvou vozidlech vůz vězeňské služby, informovala agentura AFP a další francouzská média. Při útoku zahynuli nejméně tři vězeňští dozorci. Vůz převážel muže, který je "soudům známý pro pokus o vraždu", a ten je nyní na svobodě, uvedl list Le Parisien.

Macron znovu nevylučuje, že pošle vojáky na Ukrajinu, ale doufá, že nebude muset

Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu opět pronesl svá silná dvojjaká poselství směrem do východní Evropy. Řekl, že doufá, že „nebudeme muset jít do války." Současně vzkázal do Moskvy, že pokud ohrozí "naše zájmy,...pak nevylučuji, že zasáhneme." Je to již po několikáté, co hovoří o možném vojenském zásahu na Ukrajině.

„Číňany potřebujeme,“ řekl Macron. Prezident Si zamířil do zemí, které hledají třetí cestu

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzývá k obnovení hospodářských vazeb s Čínou, a to právě v době, kdy se očekává státní návštěva vůdce této země Si Ťin-pchinga ve Francii. Ten přistál v Paříži  v neděli kolem 16.00. Informovala o tom agentura Bloomberg. Prezident Si navštíví také Srbsko a Maďarsko, všechny tři země si v různé míře kladou otázky ohledně role Spojených států v evropské politice.

Macron nabízí sdílení jaderných zbraní uvnitř EU, nechce být závislý na USA

Francie by mohla nabídnout své jaderné zbraně k ochraně dalších států Evropské unie. O víkendu to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron s tím, že chce zahájit debatu o společném evropském jaderném odstrašení. Macron minulý týden také prohlásil, že kvůli hrozbě ze strany Ruska je nezbytné, aby Evropa zvýšila přípravy na válku. Francouzský prezident Emmanuel Macron o víkendu prohlásil, že je ochoten diskutovat o použití francouzských jaderných hlavic jako součásti „věrohodné evropské obrany“ proti hrozbám z Ruska.