Ministerstvo financí se chystá v pátek, nejpozději v sobotu, předložit vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už minulý týden uvedl, že strop deficitu je z pohledu zákona 231 miliard. Pravděpodobný vysoký schodek má celou řadu kritiků, podle bývalého ministr financí Miroslava Kalouska například není takový rozpočet normální.
Dosud absurdní vývoj kolem platnosti mimořádné daně, tedy windfall tax, nabývá dalších rozměrů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po svých veřejných slibech, že daň, která postihuje prakticky jen ČEZ, v letošním roce skončí, bez vysvětlení otočil. Přišel s mimořádnými výdaji na energetickou krizi o desítky miliard vyššími, a začal tvrdit, že ani letos nebudou pokryty. A co především, mimořádná dividenda ČEZ prý nemůže vůbec být zahrnuta mezi mimořádné příjmy.
Takzvaná windfall tax (WFT) bude platit i v příštím roce, příjmy z ní nutně potřebujeme. Tak hovoří ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zbytek vlády. Argumentují tím, že mimořádné výdaje spojené s energetickou krizí totiž podle MF o více než 35 miliard překonají příjmy jak z WFT, tak z odvodu z nadměrných příjmů. Deník Echo24 přináší přehled, za co stát mimořádně peníze vydával a nadále vydává. Pokračování WFT má celou řadu ostrých kritiků.
Konsolidační balíček sice pomohl, Česko však má dlouhodobě strukturální problémy a model ekonomiky založený na levné práci už ztrácí svou účinnost. Pro Echo24 to řekli v reakci na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) oslovení ekonomové a shodují se, že je třeba důrazně škrtat ve státní sféře, osekat dotace a digitalizovat.
Odklánění části finančních prostředků do mimorozpočtového Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) zvyšuje státní dluh a snižuje transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky. Takto hodnotí praktiku vlády Petra Fialy (ODS) Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Na pochybnost této praktiky poukazovala nejen opozice, ale také prezident Petr Pavel. Podle ministerstva financí jde však o zcela transparentní přístup.
Všichni členové vlády berou na vědomí, že celkový objem platů státních zaměstnanců se zvedat nebude. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že debata ohledně zvyšování platů je zmatená, neboť se mluví o takzvaných tarifech, které by se teoreticky sice zvednout mohly, ale na zvýšení celkového objemu nemá stát peníze. Podle Stanjury dělá vláda vše proto, aby udržela letošní schválený deficit. Stanjura se během čtvrtečního jednání s novináři vyjádřil i k pokračující debatě o zvyšování platů ve státní sféře.
Sektorová daň na banky nebude. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odůvodnil to tím, že každá vláda by podle něj měla dělat velké daňové změny pouze jednou za volební období. Daň chtěli na banky uvalit především lidovci, hnutí STAN a Piráti. Zdůvodňovali to mimo jiné tím, že se nevydařila takzvaná daň z neočekávaných zisků a také tím, že banky „umí dobře vyvádět peníze“ mateřským společnostem. Ministr Stanjura nepředloží návrh na zavedení sektorové daně na banky.
Mimořádné výdaje převyšují mimořádné příjmy, takže není prostor pro zrušení takzvané daně z neočekávaných zisků, neboli windfall tax (WFT). Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že s daní se tedy počítá i v příštím roce. Celkem by se mělo jednat na konci roku o 35 miliard v neprospěch mimořádných výdajů, jako jsou úsporný tarif či příspěvek na obnovitelné zdroje energie (POZE). Naopak zavádět se podle Stanjury nebude tzv. sektorová daň.
Strop na deficit státního rozpočtu na příští rok je 231 miliard. Novinářům to ve čtvrtek řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na základě nové makroekonomické predikce MF. Definitivní návrh zveřejní vláda do konce srpna. Podle Stanjury je informace o tom, že se plánuje snížení rozpočtu školství, lživá. Každá rozpočtová kapitola nicméně podle něj dostane méně, než by chtěla. Vláda zveřejní návrh rozpočtu do 31. srpna, což je jiná praxe než v minulých letech.
Česká ekonomika letos podle nové predikce ministerstva financí vzroste o 1,1 % a v příštím roce růst zrychlí na 2,7 %. Inflace se bude po oba roky pohybovat poblíž 2 % a reálné mzdy porostou tempem okolo 4 %. Hospodářský růst v eurozóně bude i letos nevýrazný, v příštím roce by však mohl zrychlit na 1,3 %. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) označil za dobrou zprávu především nízkou nezaměstnanost.
Vláda Petra Fialy (ODS) dosud tají návrh rozpočtu na příští rok. Konkrétní čísla se veřejnost dozví oproti předchozím letům až v nadcházejících dnech, respektive do konce srpna. Tento postup má celou řadu kritiků, kteří upozorňují mimo jiné na to, že zveřejnění mohlo pomoci tlačit na větší snižování deficitu, což je cílem některých koaličních stran. Shodují se na tom jak ekonomové, tak oslovená expertka na politickou komunikaci.
Vláda Petra Fialy (ODS) by znovu mohla využít trik, kdy část peněz přesune do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a tím pádem dosáhne nižšího deficitu státního rozpočtu. Tuto praktiku nicméně kritizuje nejen opozice, ale také prezident Petr Pavel. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro Echo24 uvedla, že revize fungování státních fondů bude klíčovým ekonomickým tématem hnutí ANO v příštích volbách.
Ve vládní koalici roste napětí ohledně navyšování platů ve státní sféře. Z jejích řad se totiž stále častěji ozývají hlasy prosazující šetření v již tak ztrátovém rozpočtu. Plánované zvýšení z dílny ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by znamenalo zvýšení platového základu buď o sedm, nebo deset procent, což by do konce roku představovalo náklady ve výši 4,57 miliardy korun, respektive 6,53 miliardy korun. Ministerstvo financí ale upozorňuje, že pouhé zalepení na dluh dělat nelze. A přidávají se k němu další.
Snížení DPH na potraviny vedlo pouze k vyšším maržím obchodních řetězců. Uvedla to bývalá ministryně financí a šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová. Reagovala tak mimo jiné na růst cen potravin o 0,2 procenta, což mimo jiné ovlivnilo inflaci. Současný ministr Zbyněk Stanjura (ODS) reagoval s tím, že naopak snížení DPH na potraviny ceny ovlivnilo pozitivně, podle něj je názor Schillerové nesmysl.
Ministři se svými zvýšenými požadavky na návrh rozpočtu na příští rok zřejmě u ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nepochodí. Vypadá to tak alespoň z informací, které se dosud objevily ve veřejných zdrojích. Například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má na příští rok dostat o necelou miliardu více než letos, žádal přitom asi 20x větší navýšení. Se svým obrovským nadpožadavkem zřejmě neuspěje ani ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Ofenziva Evropské unie proti klimatické změně neustává. Došli jsme na práh stavu, kdy i letargičtější občan pohledem do peněženky zjistí, že Green Deal ho něco stojí. Přímé náklady budou způsobeny tím, že od roku 2027 se evropský systém emisních povolenek ETS rozšiřuje o vytápění domácností, tedy v podstatě bude zavedena daň na plyn, a o pohonné hmoty, tedy bude zavedena další daň na benzin a naftu. V první fázi, ETS 1, musely povolenky kupovat „pouze“ energeticky náročnější obory jako ocelárny, cementárny, uhelné elektrárny či ústřední teplárny. Povolenky na osobní dopravu a vytápění domácností se jmenují ETS 2.
Snižování strukturálního deficitu státního rozpočtu ve výši jednoho procentního bodu hrubého domácího produktu ročně jsme neslibovali. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj vláda nemluvila o celém strukturálním deficitu, ale pouze o výdajích. Podle Stanjury je třeba kalkulovat s tím, že se zvýšily například výdaje na obranu. Premiér Petr Fiala (ODS) však o snižování strukturálního deficitu o 1 p. b. explicitně mluvil.
Vláda chce více šetřit, ale kvůli požadavkům některých ministrů v čele s šéfem resortu školství Mikulášem Bekem (STAN) to nejde. Alespoň to tvrdí představitelé stran sdružených v koalici Spolu. Bek žádá na příští rok navýšení rozpočtu svého ministerstva o desítky miliard korun. Pro Echo24 reagoval na kritiku s tím, že chce dostat výdaje na školství na průměr OECD, k čemuž se vláda zavázala v programovém prohlášení.
Česká vláda schválila stavbu dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany a ministři Stanjura a Síkela dostali za úkol do konce roku předložit plán financování. Následně se většina vlády rozprchla na dovolené. Snad to s Dukovany neskončí jako se spotřební daní na tiché víno, která měla být do prázdnin uzavřená, a nic. Většina vlády sice stojí na straně vinařů, ale její jednotu zákeřně narušuje předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová, která tvrdí, že nevidí jediný důvod, proč jeden druh alkoholu osvobodit od daní. Při s návrhem zákona a nechá o tom ve sněmovně hlasovat bez koaliční dohody.
Vláda Petra Fialy (ODS) s největší pravděpodobností nesplní svůj slib, že bude snižovat deficit státního rozpočtu tempem 1 % za rok. Pokud by se naplnila prvotní informace, že schodek bude 235 miliard, snížení oproti letošku by čítalo pouze 17 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvádí, že by sám více snižovat chtěl, nemá na tom ale koaliční shodu. Více škrtat chce také TOP 09 či lidovci.
Na rok 2025 bych mohl navrhnout deficit 170 miliard, ale ani v jedné komoře není k rychlejšímu snižování deficitu shoda. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda slíbila, že bude snižovat schodek rozpočtu tempem 1 % HDP za rok. Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) uvedl, že vláda lidem „strašně lže“ a že v takovém případě nemůže vládní strany volit.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve sněmovně odmítl, že by dal politické zadání ohledně většího zdaňování příjmů z prodeje nemovitostí. Řekl to v reakci na kritiku bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Věc se týká připravované změny zákonů v souvislosti se zcela novým zákonem o účetnictví. Komora daňových poradců v připomínkovém řízení upozornila, že navržené změny můžou omezit lhůtu pro osvobození od daně z příjmů při prodeji věci.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizoval, že jakmile bude znát výsledek hospodaření za první polovinu roku, otevře debatu o nadpožadavcích jednotlivých resortů pro letošní rok. Jednat by se mělo o více než čtyři desítky miliard korun. Největší částku – téměř polovinu – navíc požaduje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Vláda oproti minulým letům tají rámec příjmů a výdajů státního rozpočtu na příští rok. Sklízí za to kritiku ze strany bývalých ministrů financí či některých ekonomů, neboť podle nich je rozpočet „zákonem roku“ a veřejnost by měla mít možnost být součástí debaty. Oslovení představitelé vlády nicméně tvrdí, že se nejedná o netransparentnost, ale naopak o efektivnější jednání než v minulých letech. Postup vlády pro Echo24 okomentovala také Národní rozpočtová rada (NRR).
Bývalí ministři financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a Alena Schillerová (ANO) se ostře pustili do nynějšího šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS). Do konce června totiž měl být znám rozpočtový rámec pro příští rok a v minulosti bylo běžné, že se informace sdělovala veřejnosti. Stanjura reagoval s tím, že povinnost informovat nyní nemá a nechce, aby opozice strašila lidi ohledně hospodaření státu.
Podnikatelům přibyla zatím předposlední slibovaná nálož byrokracie spojená s flexibilními úvazky. V platnost vstoupila centrální evidence všech, kteří pracují na dohody o provedení práce. O pár měsíců později čeká firmy a zaměstnance další změna, opět se výrazně promění způsob, kterým lze dohodáře využívat. Jenže vše může být ještě jinak, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se totiž opakovaně vyjadřuje v duchu, že je třeba systém opět změnit.
Státní rozpočet skončil v prvním pololetí ve schodku 178,6 miliardy korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) výsledky ukazují, že stát dokáže dodržet plánovaný celoroční schodek 252 miliard korun. Podle oslovených ekonomů nicméně nelze hovořit o velkém úspěchu. Hospodaření státu ostře okomentoval i někdejší ministr financí z TOP 09 Miroslav Kalousek. „Všechny vaše sliby, jak ‚to dáte po Babišovi do pořádku‘, zůstaly nenaplněny,“ uvedl.
Státní rozpočet skončil v prvním pololetí ve schodku 178,6 miliardy korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření je nejlepší v posledních pěti letech, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší v dějinách Česka. Loni na konci června byl rozpočtový deficit 215,4 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) výsledky ukazují, že stát dokáže dodržet plánovaný celoroční schodek 252 miliard korun.
Technický problém? Materiál z dílny ministerstva financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) navrhuje tvrdé zdanění v případě majetku fyzických osob. Resort financí tvrdí, že se paragrafy v návrhu zákona objevily nedopatřením. To však nevysvětluje, proč je tedy resort přesně popsal ve vlastní důvodové zprávě. Navíc s dodatkem, že půjde o spravedlivější přístup k poplatníkům. Teď však od návrhu dává ruce pryč.
Ministerstvo financí chystá další daňový balíček. Takto obvinila ministra Zbyňka Stanjuru (ODS) jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) s tím, že se mělo jednat o pravidla pro pronájem nemovitostí, respektive jejích prodej. Podle ní se jedná o „útok na solar střední třídy.“ Stanjura toto nařčení odmítl, Schillerová se podle něj chytla „jedné ze stovek připomínek“ k zákonu o účetnictví. Schillerová podle něj šíří paniku a lži.
