Odklánění části finančních prostředků do mimorozpočtového Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) zvyšuje státní dluh a snižuje transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky. Takto hodnotí praktiku vlády Petra Fialy (ODS) Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Na pochybnost této praktiky poukazovala nejen opozice, ale také prezident Petr Pavel. Podle ministerstva financí jde však o zcela transparentní přístup.

Podnět k NKÚ ohledně vyvádění peněz do SFDI podala vloni bývalá ministryně financí Alena Schillerová s tím, že umělé snižování deficitu státního rozpočtu prostřednictvím půjček státním fondům je zcela nepřípustná praxe, která znamená vyšší dluhy v budoucnu. Závěr NKÚ Schillerová ocenila.

„NKÚ se společně s Národní rozpočtovou radou či Výborem pro rozpočtové prognózy zařadil mezi nezávislé instituce, které upozorňují na rozpočtové triky Fialovy vlády. Z pohledu opozice toho příliš mnoho dělat nemůžeme. Nedovedu si ale představit, že by se tato alarmující praxe nesetkala s nevolí u samotných voličů pětikoalice,“ uvedla pro Echo24 Schillerová.

Mluvčí NKÚ Hana Kadečková pro Echo24 potvrdila, že NKÚ s informacemi od Schillerové pracoval.

„SFDI vykázal v roce 2023 oproti minulým rokům vysoký deficit ve výši 19,7 miliard korun. Fondu byl kromě transferu ze státního rozpočtu pro pokrytí potřeb jím financovaných projektů poskytnut také úvěr od MF ve výši 18 miliard. Na tento úvěr získalo MF peněžní prostředky výpůjčkou od Evropské investiční banky, kterou schválila vláda ČR,“ uvádí se ve zprávě NKÚ, která byla do pondělí embargovaná.

„NKÚ upozorňuje, že financováním deficitního rozpočtu SFDI tímto způsobem zvyšuje státní dluh, který není řízen skrze státní rozpočet. Uvedené financování rovněž snižuje transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky. Přitom ČR měla k 31. 12. 2023 od EIB úvěry ve výši 28,7 miliard korun, za úroky jen v roce 2023 uhradila více než 1 miliardu korun,“ uvádí dále úřad.

Zcela transparentní, hájí se MF

Schillerová už dříve pro Echo24 řekla, že důkladná exekutivní revize fungování státních fondů pak bude jedním z pilířů rezortního programu pro Ministerstvo financí hnutí ANO ve volbách příští rok na podzim.

Mluvčí MF Petr Habáň pro Echo24 reagoval s tím, že SFDI je součástí sektoru vládních institucí, tudíž jakýkoliv dluh či deficit vzniklý v SFDI je zahrnut také v celkovém nominálním schodku i dluhu veřejných financí. „Všechny závazky a dluhy, ať už jsou v rámci SFDI nebo jiných veřejných institucí, jsou evidovány a pravidelně zveřejňovány v souladu s příslušnými zákony a mezinárodními standardy, z pohledu MF jde tedy o zcela transparentní postup,“ uvedl Habáň.

Na potenciální problémy se státními fondy upozornil v rozboru pro Echo24 v souvislosti právě s SFDI ekonomický analytik Národní rozpočtové rady (NRR) Daniel Bárta. „Pokud fondy nemají dostatečný rozsah vlastních příjmů, nedochází k naplnění jejich původního účelu, tedy k oddělení určité oblasti výdajů od státního rozpočtu. Jaká je dnes přidaná hodnota státních fondů? Nebylo by transparentnější a efektivnější fondy zrušit a zařadit jejich výdaje do státního rozpočtu pod příslušné ministerstvo?“ pokládá si otázku Bárta.

„Prvním předpokladem správného a efektivního řízení veřejných financí je jejich jednoduchá a transparentní struktura. Přenášení nerovnováh do mimorozpočtových fondů je nebezpečné právě kvůli snižování transparentnosti hospodaření centrální vlády. Nelze například meziročně srovnávat deficit státního rozpočtu v roce 2023 s deficity státního rozpočtu v předchozích letech,“ řekl pro Echo24 Bárta.

Vláda argumentovala tím, že celá operace byla provedena kvůli nižší úrokové sazbě spojené s tímto způsobem financování. „Nezpochybňuji fakt, že půjčka od EIB mohla být výhodnější než emise státního dluhopisu. Ale příjemcem úvěru od EIB bylo stejně ministerstvo financí, které jen následně získané prostředky půjčilo (nikoliv transferovalo) státnímu fondu. Problémem tak není samotné nahrazení dluhopisu úvěrem; celkový výsledek i tak mohl dopadnout standardně: přivedením prostředků do SFDI a vytvořením deficitu ve státním rozpočtu,“ vysvětluje Bárta s tím, že touto operací se také odhaluje celková problémovost existence mimorozpočtových fondů.

Na pochybnost praktiky upozornil už i prezident Petr Pavel. „To je jedna věc, která byla kritizována na rozpočtu v minulém roce. Apeloval jsem na ministra financí, na předsedu vlády, aby takové kritice nešli naproti tím, že budou opakovat stejnou věc,“ uvedl Pavel. Deník Echo24 oslovil Hrad s tím, jak by prezident Pavel reagoval, pokud by vláda tento krok opravdu učinila. „V tuto chvíli se jedná o předčasnou úvahu. Pokud by taková situace nastala, budeme včas reagovat,“ sdělil mluvčí hradní kanceláře Vojtěch Šeliga.