Česká vláda schválila stavbu dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany a ministři Stanjura a Síkela dostali za úkol do konce roku předložit plán financování. Následně se většina vlády rozprchla na dovolené.

Snad to s Dukovany neskončí jako se spotřební daní na tiché víno, která měla být do prázdnin uzavřená, a nic. Většina vlády sice stojí na straně vinařů, ale její jednotu zákeřně narušuje předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová, která tvrdí, že nevidí jediný důvod, proč jeden druh alkoholu osvobodit od daní. Říká, že přijde s poslaneckým návrhem zákona a nechá o tom ve sněmovně hlasovat bez koaliční dohody. Na straně odpůrců daně je však i opoziční ANO a SPD, což vytváří zajímavý národní konsenzus. Na důchodové reformě se neshodnou, ale podle spotřební daně na víno poznáte je.

Do poklidné dovolenkové atmosféry náhle vstoupil Český statistický úřad (ČSÚ) se svou revizí čísel růstu ekonomiky a děly se věci. Už dva a půl roku je Fialova vláda bičována, že hospodářský růst není vyšší než v předcovidové době. Nová čísla mluví o tom, že jsme této mety dosáhli už v roce 2022. Jednak nebyl tak velký propad spotřeby, což souvisí mimo jiné se změnou zachycení ukrajinských uprchlíků jako rezidentů. Také o fixních investicích se psalo, že jsou o pět procent nižší než před covidem, a novou metodikou Eurostatu se zjistilo, že jsou o osm procent vyšší. Najednou nejsme nejhorší z nejhorších, jak to léta popisovala parlamentní i neparlamentní opozice. Máme sice anemický hospodářský růst, jak tvrdí ekonom Zámečník, ale úplně blbou náladu mít nemusíme. Dobrá zpráva v době začínajících dovolených.

Psytrance Bartoš

Na dovolenou tentokrát nepojede ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, možná ani nenavštíví psytrance festival jako minulý rok. Od prvního července zavádí digitalizaci stavebního řízení, která vyvolává v jinak umírněných Češích protestní pocity. Do toho ministr zjistil, že ve stavebním zákoně zůstal paragraf po bývalé ministryni Dostálové, kdy člověk za správní povolení ke stavbě studny nebude muset zaplatit 300 Kč, ale rovnou deset tisíc. Ministr se však veřejně zavázal, že to do konce roku odčiní, takže zatleskejme.

Zároveň mu držme palce, protože část členské základny chce zatočit s jeho stranickým spojencem Ferjenčíkem, který si dělal vlastní kampaň před eurovolbami. Piráti jsou možná psytrance lidé, ale jak jde o stranickou disciplínu, vykazují vášnivé zaujetí pro byrokratické procedury. O politickém osudu muže, který se ve volební kampani parodicky stylizoval do postavy Ježíše, takže by klidně mohl vystoupit na zahájení pařížské olympiády, nyní rozhoduje stranická komise. Svůj názor následně předá rozhodčí komisi a ta vynese verdikt o vině a trestu. Zní to orwellovsky, ale přesně tak se o tom mluví ve stranických prohlášeních.

O Ferjenčíkovi se ostatně už hlasovalo na celostátním internetovém fóru, kde ho 309 pirátů z 554 zúčastněných vyzvalo, aby do roku 2026 nikam nekandidoval. Sám Ferjenčík, muž s tváří proroka a spalující láskou k fotbalu, podal několik protinávrhů. Jeden zněl: „Celostátní fórum vyjadřuje politování nad tím, že pirátská kampaň byla tak špatná, že srandakampaň Mikuláše Ferjenčíka byla v určité fázi vidět víc.“ Tato jemná ironie našla pochopení asi jen u 170 spolustraníků, a proto je jeho osud nejistý. Budeme o něm informovat.

Jura a zelený Hladík

Před říjnovým sjezdem to vře také ve vládní KDU-ČSL, která postupně přechází na staré označení lidovci. Na předsedu by rád kandidoval ministr životního prostředí Hladík, který chce partaj přeměnit v něco jako odnož strany zelených. Ze Vsetínska se ozval silný protihlas, že pokud do toho půjde Hladík, bude jeho protikandidátem Čunek, ve stranickém prostředí označovaný jako Jura, jinak nefalšovaný démon české politiky, který o této veřejné image ví a pečlivě si ji pěstuje.

Tenhle souboj nakonec může vynést nahoru ministra zemědělství Výborného. Ten se právě stranickému přetahování nevěnuje, protože krátce po schválení dostavby Dukovan naložil do obytňáku všechny svoje děti a vyrazil na olympiádu do Paříže. Jak upozornil, spát budou lidově, tedy v kempu na okraji města. Na potenciálního předsedu lidovců dost dobrodružný tah.

To premiér Fiala udělal největší změnu svého života od doby, kdy – jak v jednom rozhovoru prohlásila jeho manželka – se jí na brněnském hřbitově vyznal z lásky a nabídl jí celoživotní svazek. Celá desetiletí totiž v letě velmi konzervativně a vytrvale jezdil do Chorvatska. Letos ovšem udělal ve svém životě archimedovský obrat a vypravil se na italskou Elbu. Šťouralové mohou pochopitelně tvrdit, že od dob Napoleona se na tento ostrov odchází do vyhnanství a po vynucené abdikaci. To pochopitelně není premiérův případ.

I když možná by si z Napoleonova pobytu mohl vzít příklad, protože za 9 měsíců a 21 dní tam francouzský vůdce provedl řadu ekonomických a sociálních reforem, na které se dodnes vzpomíná. To, že nakonec skončil ve skutečném vyhnanství na ostrově Svatá Helena, je jiný příběh, který se uvážlivému českému premiérovi, řídícímu se pravidlem Pětkrát měř a jednou možná řež, zcela jistě nepřihodí.

Jeho návrat do vládní Strakovy akademie může zkomplikovat jenom skrznaskrz propíchaná vúdú panenka z rukou europoslankyně Nerudové, která si umanula, že členkou Evropské komise bude, bude a bude, a Fiala podle ní dospěl k názoru, že ne, ne a ne, a společně s vládou nominoval pouze ministra Síkelu.

Ten zas, jak se proslýchá, nechce vzít jakýkoli resort. Na tyto zákulisní zprávy paní Danuše reagovala slovy, že je hypoteticky stále připravena převzít zodpovědnost. Není. Neexistuje totiž veřejně známá funkce, která by dorostla do jejích ambicí. Kdo jí to však má říct?