Snižování strukturálního deficitu státního rozpočtu ve výši jednoho procentního bodu hrubého domácího produktu ročně jsme neslibovali. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj vláda nemluvila o celém strukturálním deficitu, ale pouze o výdajích. Podle Stanjury je třeba kalkulovat s tím, že se zvýšily například výdaje na obranu. Premiér Petr Fiala (ODS) však o snižování strukturálního deficitu o 1 p. b. explicitně mluvil.

Ministr financí Stanjura ve vysílání TV Nova uvedl, že žádný slib o výši snižování strukturálního deficitu nepadl. „My jsme mluvili o výdajích, řekli jsme, že budeme snižovat výdaje například o jedno procento HDP,“ uvedl Stanjura s tím, že si je potřeba uvědomit, že rostou výdaje například na obranu, což vyplývá ze závazku NATO a vláda to musela vědět už vloni, že tomu tak bude. Podle Stanjury je důležité, že bude schodek nižší než 3 procenta HDP, což splňuje maastrichtská kritéria.

O snižování strukturálního deficitu ve výši jednoho procentního bodu ale mluvil premiér Petr Fiala 30. března roku 2023 po jednání s generálním tajemníkem OECD Mathiasem Cormannem.

„Pro českou vládu a společnost je důležité, že probíhají některé klíčové reformy, na kterých v tomto období intenzivně pracujeme. Důchody, veřejné finance, zelená modernizace, to všechno ve správě OECD najdete. Pro snižování inflace bude důležitá koordinace měnové a fiskální politiky. Pokračování hospodaření se strukturálním schodkem v rádu několika procent HDP není nadále udržitelné. Proto naše vláda pracuje na souboru konsolidačních opatření, které představíme v příštích týdnech a kde chceme od roku 2024 snižovat strukturální deficit každý rok o jeden procentní bod,“ řekl Fiala na konci března 2023. Dané vyjádření lze najít na přiloženém videu v čase po 2:00.

Návrh rozpočtu na příští rok není veřejně znám, v prvotních náznacích se však mluvilo o deficitu 235 miliard, což by oproti letošku byla úspora „jen 17 miliard“, tedy zhruba čtvrtinová oproti závazku premiéra Fialy.

Sám Stanjura nechtěl na tiskové konferenci ke konsolidačnímu balíčku v květnu 2023 spekulovat, jaký bude deficit v roce 2025, ale sliboval další škrty a o výdajích na obranu mluvil už tehdy. „Nemá cenu v této chvíli spekulovat o deficitu, nebo o navrženém deficitu, státního rozpočtu za rok 2025. Cíl je o 70 miliard nižší, než je ve střednědobém výhledu. Na tom cíli se nic nezmění. Ale právě proto, že se zvyšují některé mandatorní výdaje, například výdaje na obranu, tak to úsilí musí být vyšší než těch 70 miliard. To znamená, když jsme tady společně s kolegy mluvili, že jedním balíčkem nic nekončí, tak z mého pohledu ty úspory, které tam jsou, jsou na minimální bázi a budeme hledat úspory dál u každého návrhu dalšího rozpočtu,“ uvedl Stanjura.

Stanjura nyní uvádí, že ve vládní koalici není na dalších větších škrtech shoda (více jsme psali zde). Proti Stanjurovi se tvrdě vymezuje také exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Profesionálně, ale především lidsky mě mrzí, že pan ministr Stanjura lže, jako když tiskne. Cíl vlády snižovat strukturální deficit tempem 1%HDP ročně zazněl v loňském roce mnohokrát, především od premiéra Fialy a je to snadno dohledatelné v otevřených zdrojích,“ uvedl Kalousek na síti X.

Na tom, že by tempo 70 miliard za rok do konce mandátu Fialovy vlády bylo dostatečné, se v březnu roku 2023 i ekonomové, které oslovil deník Echo24. Hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Fialy Štěpán Křeček pro tehdy redakci, že ekonomiku by vláda neměla vystavovat šokové terapii, v rámci které by se strukturální schodek vyrovnal v jednom roce.

„Konsolidace veřejných financí by se naopak měla rozložit do delšího časového období, tak aby přijímané restrikce příliš nepoškozovaly naše hospodářství. Snížení strukturálního schodku o 70 miliard korun během jediného roku bych považoval za rozumné tempo konsolidace. Je však zapotřebí v tomto tempu pokračovat i v následujících letech, tak abychom přibližně za 3 roky měli nejvážnější problémy vyřešené,“ uvedl Křeček.

Podobně hovořil hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. „Úspěch záměru by zároveň byl i vítaným signálem v oblasti uzdravení veřejných financí. Pokud by podobné úsporné balíčky dokázala vláda prosadit v každém roce svého působení, dokázala by vyřešit vysoký strukturální schodek českých veřejných financí. Což je v současné době jednou z největších výzev,“ uvedl pro Echo24 Peterka s tím, že by zároveň by došlo k ztlumení inflačních tlaků plynoucích z velmi expanzivní fiskální politiky v posledních letech.