Tag: Zbyněk Stanjura

Články k tagu

„Útok na solar střední třídy.“ Schillerová obvinila Stanjuru, že chystá další daňový balíček

Ministerstvo financí chystá další daňový balíček. Takto obvinila ministra Zbyňka Stanjuru (ODS) jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) s tím, že se mělo jednat o pravidla pro pronájem nemovitostí, respektive jejích prodej. Podle ní se jedná o „útok na solar střední třídy.“ Stanjura toto nařčení odmítl, Schillerová se podle něj chytla „jedné ze stovek připomínek“ k zákonu o účetnictví. Schillerová podle něj šíří paniku a lži.

Ministři žádají desítky miliard navíc. Nesmíme následovat populistické vlády, říká Stanjura

ODS by chtěla tlačit na rychlejší tempo snižování deficitu státního rozpočtu. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti se začínající debatou o návrhu rozpočtu na příští rok, který by měl mít deficit 235 miliard. Podle Stanjury mají nicméně členové vlády významné rozpočtové nadpožadavky a je tak potřeba být realistický. Tento týden začíná první kolo politických debat o návrhu rozpočtu na rok 2025.

Vláda schodkem 235 miliard na r. 2025 dodrží zákon, nabízí se ale další škrty, míní ekonomové

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizuje na příští rok rozpočet s deficitem 235 miliard korun. Debata v tuto chvíli teprve začíná, nicméně je jasné, že požadavky na navýšení jednotlivých kapitol budou obrovské. Národní rozpočtová rada (NRR) nicméně považuje za důležité, že vláda Petra Fialy (ODS) pokračuje v konsolidaci. Ekonomové však vidí prostor pro další změny, které by mohly ušetřit více peněz, respektive naopak přinést další prostředky.

Stanjura avizuje na rok 2025 deficit 235 miliard. Chceme nižší schodek, říká část koalice

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizuje pro rok 2025 rozpočet se schodkem maximálně 235 miliard. Oproti letošku by se tak jednalo o snížení o 17 miliard. Debata je nicméně teprve na začátku a názory na to, jakým způsobem by se mělo s deficitem na příští rok pracovat, se uvnitř koalice výrazně liší. Například lidovci i TOP 09 by si představovali výrazně rychlejší tempo konsolidace.

STAN chce přijít se svým návrhem mířícím na banky. Stanjura sektorovu daň neplánuje

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v současnosti neuvažuje o zavedení sektorové daně na některé z odvětví. Hnutí STAN má přitom připraven návrh daně pro banky. Jednat o záměru jsou ochotni lidovci a Piráti, naopak proti je právě ODS a TOP 09. Rozhodnout by se mohlo v průběhu letních měsíců. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, nápad nepovažují za dobrý. Bankám a spořitelnám loni stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 2,2 miliardy na 104,4 miliardy korun.

Havlíček: Nový důchodový pilíř by nečerpal z toho prvního, systém potřebuje více nových peněz

Do důchodového systému je nutné dodat co nejvíce nových peněz. Jednak budováváním vyšší přidané hodnoty a pak novým pilířem, který by nevysával zdroje z prvního pilíře, ale byl by motivační. Pro Echo24 to řekl místopředseda hnutí ANO a stínový premiér Karel Havlíček. Reagoval tak mimo jiné na kritiku ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), že opozice jen „staví vzdušné zámky.“

Vláda chystá novinky v rozdělení daní, zruší i dotace obcím na údržbu silnic 2. a 3. třídy

Podíl krajů na inkasu sdílených daní se v následujících třech letech zvýší na 10,26 procenta ze současných 9,76 procenta. Kromě toho by Praha měla od příštího roku získat navíc podíl 0,1 procenta z inkasa těchto daní. Celkem by tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 vzrůst o 11,2 miliardy korun, zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd.

Výborný: Na zdanění tichého vína kvůli mrazům není dobrý čas, dlouhá debata vinařům škodí

Na zdanění tichého vína teď není správný čas, rozhodnutí nicméně musí padnout co nejrychleji. Pro Echo24 to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Domnívá se, že podpora pro záměr se ve sněmovně bude hledat těžce, protože za zavřenými dveřmi podle něj zaznívají jiné názory než v médiích.

Lidovci opět v ostrém sporu s ODS. Ta se v minulosti „nebála“ ustoupit

Lidovci opět stojí proti ODS v otázce uvolňování pravidel na pracovním trhu. Minulý rok se naopak nesl v duchu utužování pracovního práva pod taktovkou ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), zástupci ODS přitom slibovali v budoucnu jít opačným směrem a situaci „napravit“. Nyní se však v zásadní otázce lidovci opět staví proti a zkušenosti z předchozích dvou let vlády ukazují, že si dokáží prosadit i řadu kroků, které zřejmě tradičním voličům ODS zvedají obočí.

Stanjura chce na konci druhé Fialovy vlády vyrovnaný rozpočet. Budou potřeba další úspory

Pokud by u moci byla po volbách v roce 2025 druhá vláda Petra Fialy (ODS), měla by mít ambici na konci volebního období mířit k vyrovnanému rozpočtu. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že nynější opoziční strany by rozpočtu v budoucnu akorát škodily. Chce také změnit systém projednávání rozpočtů. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, uvedli, že úspěch ambice záleží na politické odvaze. Budou totiž pravděpodobně potřeba dodatečné úspory až ve výši zhruba 90 miliard korun.

ODS podle Stanjury nepočítá s vytvořením vlády s ANO po příštích volbách

ODS nepočítá s tím, že by po příštích sněmovních volbách v roce 2025 vytvořila vládní koalici s hnutím ANO. V České televizi to v úterý v podvečer řekl ministr financí a první místopředseda strany Zbyněk Stanjura. Podle něj bude ODS příští rok usilovat o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a být nejsilnější vládní stranou. Stanjura také řekl, že pro volební úspěch ODS bude klíčové opětovně získat hlasy voličů, kteří stranu v rámci koalice Spolu podpořili v roce 2021 a přidat i nějaké další.

Po roce utužování chce Jurečka rozvolnit trh práce. Koalici zřejmě čekají spory

Po roce přiškrcování flexibility pracovního trhu má přijít vstřícný krok směrem k podnikatelům. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) připravuje další novelu zákoníku práce, která má umožnit rychlejší pohyb zaměstnanců na trhu práce. Od počátku však odmítá v dohledné době řešit návrh na výpovědi bez udání důvodu. „Zelenou“ u něj dostávají jiné návrhy. Ve vládě na tom však nepanuje shoda.

Stanjura chce privatizovat dráhy a zrušit Bartošovo ministerstvo. „Hledejte radši ptáka“

Ministr financí Zbyněk Stanjura byl během sobotního kongresu ODS v Ostravě znovu zvolen 1. místopředsedou strany. Stanjura během svého nominační projevu prohlásil, že by si přál malý a štíhlý stát. „Druhý muž“ ODS také uvedl, že chce oslovit střední třídu, která bohatne, a sdělil, že by zde byla možnost spojit či zrušit některá ministerstva.

Nový důchodový pilíř a investice do jádra? Je to ekonomický nesmysl, říká Stanjura

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je proti možnosti, že by si stát vytvořil nový důchodový pilíř a budoval z peněz v něm uložených například jaderné bloky nebo dopravní infrastrukturu. Seriózní debatu o druhém pilíři by podle svých slov uvítal, nicméně návrh, který především hnutí ANO proklamuje v médiích, je podle něj nedomyšlený a nedává ekonomický smysl. V řešení je možnost sahat do již existujících penzijních fondů či zdrojů pojišťoven.

Stanjura chce ukončit „nesystémovou výjimku“ pro tiché víno, lidovci jsou ochotní jednat

Vláda by do konce května měla rozhodnout o zavedení daně na tiché víno. Ta by měla začít platit od 1. ledna příštího roku. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podporu zavedení spotřební daně má i v dalších koaličních stranách, jednat jsou ochotní i lidovci. Dohodnout by se nyní měly konkrétní parametry daně. Čeští vinaři pro Echo24 řekli, že už nyní mají velké problémy a spotřební daň by byla posledním „hřebíkem do rakve“.

Chci výpovědi bez udání důvodu, avizuje Stanjura. Navrhne změny v Jurečkově novele

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) plánuje podat pozměňovací návrhy do novely zákoníku práce z dílny ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), které mají vést k flexibilnějšímu pracovnímu trhu. Týkat by se to mělo i výpovědí bez udání důvodu. Jurečka už dříve avizoval, že tato možnost pro něj není téma.

Ekonomika se vrací k růstu. Porostou reálné mzdy, ukazuje predikce ministerstva financí

Česká ekonomika letos vzroste o 1,4 % a příští rok její růst zrychlí na 2,6 %. Inflace se po většinu roku 2024 bude držet pod třemi procenty, v příštím roce pak klesne pod 2,5 procenta. Letos by mělo díky tomu dojít k růstu reálných mezd a HDP by měl být v absolutním vyjádření vyšší než před covidem. Vyplývá to z dubnové predikce ministerstva financí.

Fialův hon na „velké bohaté podnikatele“. ODS poslouchá Piráty

Stát už zná čísla svého hospodaření v prvním letošním čtvrtletí. V kontextu aktuální vyhrocené debaty o dalším pokračování daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax (WFT), je důležité především to, kolik se na zálohách na této dani od začátku roku už stačilo vybrat. Bylo to dost na to, aby vláda konečně vysvětlila, proč má daň nadále platit. Mimořádné výdaje státu na pomoc s energiemi, kvůli které byla daň zavedena, už se do rozpočtu vrátily, a stát už nikomu nic nekompenzuje.

Rozpočet nevypadá vesele. Požadavky ministrů mohou tlačit na zvýšení schodku, míní ekonomové

Státní rozpočet je po prvním čtvrtletí ve schodku 105 miliard, výsledek je výrazně lepší než vloni. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, nicméně uvádí, že rozhodně důvod k velké radosti není. Na celý rok je plánován schodek ve výši 252 miliard, do čehož ještě nicméně vstoupí požadavky ministrů, které jsou nyní ve výši zhruba 40 miliard. Stát dosud hospodaří se schodkem… vloni skončil v březnu v deficitu 166,2 miliardy korun.

Největší strašák zpět na scéně. ANO i přes odpor křísí svoje EET, má fungovat i bez internetu

Opoziční hnutí ANO opět po čase vyrukovalo s nápadem obnovit jednu z vlajkových lodí vlády Andreje Babiše a velkého strašáka minulého volebního období – elektronickou evidenci tržeb (EET). S jejím zavedením v aktualizované podobě politici ANO počítají v případě, že po dalších sněmovních volbách budou zase ve vládě. Podle exministryně financí Aleny Schillerové by podmínky měli být pro provozovatele výrazně jednodušší. Koaliční politici ale nadšeni nejsou.

V případě příjmů nad 17 miliard Kč, bude Stanjura chtít zrušení windfall tax

V případě, že se potvrdí předpoklad letošních mimořádných příjmů státu přibližně přes 17 miliard korun, bude ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prosazovat pro rok 2025 zrušení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Letošní mimořádné přijmy v letech 2023 a 2024 by podle něj souhrně pokryly mimořádné výdaje vlády na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Stanjura to dnes uvedl na sociální síti X. V loňském listopadu šéf státní kasy uvedl, že o prodloužení platnosti daně za rok 2025 kabinet neuvažuje.

Protidluhová změna Ústavy. Vychází z nedůvěry v politické rozhodování, říká odborník

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se chce do konce volebního období pokusit zavést ústavní zákon o dluhové brzdě. Obecný zákon, který platí v současnosti, podle něj není dostatečný, protože ho může upravit každá vládní většina. Protidluhová změna Ústavy je podle expertů v zásadě dobrým nápadem, poukazují na nedůvěru v politické rozhodování.

Nové jaderné bloky. „Nerozhodli jsme, že postavíme čtyři. Může být i jeden či dva,“ řekl Stanjura

Vláda počítá s tím, že bude o výstavbě nových jaderných bloků jednat s opozičním hnutím ANO, do uzavření výběrového řízení je ale vázaná mlčenlivostí, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Vláda chce po uchazečích o stavbu jaderného bloku v Dukovanech závazné nabídky k vybudování čtyř nových reaktorů v Dukovanech a v Temelíně. Podle Stanjury to ale neznamená, že se budou stavět všechny.

Nákup pump mě pobuřuje. Stát je nepotřebuje, rozčílil se Kalousek

Bývalý ministr financí a bývalý šéf vládní TOP 09 Miroslav Kalousek se v neděli v Otázkách Václava Moravce opřel do svého nástupce Zbyňka Stanjury (ODS) za nedávný státní nákup sítě čerpacích stanic Robin Oil. Podle Kalouska si tím vláda zbytečně pořídila něco, co nepotřebuje a připravila se tím o budoucí výnosy, což mu připadá „pobuřující“.

„Nemakačenka“ prakticky nejde vyhodit. Česko potřebuje pružnější trh práce, vláda dělá opak

Zaznívá to opakovaně od firem i řady expertů, nyní to opět zdůraznili vládní poradci z NERV. Pracovní právo v Česku podle nich brzdí rozvoj trhu a klade přílišný důraz na ochranu zaměstnanců na úkor ochrany zaměstnavatelů. Ač se někteří členové vlády nyní vyjadřují ve smyslu, že je změna třeba, v posledním roce udělala vláda pravý opak. Zákoník práce se dočkal výrazného přitvrzení a vláda šla k tomu podle některých kritiků opět i za to, co po Česku chtěly evropské směrnice.

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky. Deficit klesne na 2,2 %

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle dnes zveřejněné predikce vzroste o 1,2 procenta, v listopadu předpokládalo růst 1,9 procenta. Česko se tak ani v letošním roce nevrátí na ekonomickou úroveň před pandemií covidu-19, řekl vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic. Také deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP.