Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se chce do konce volebního období pokusit zavést ústavní zákon o dluhové brzdě. Obecný zákon, který platí v současnosti, podle něj není dostatečný, protože ho může upravit každá vládní většina. Protidluhová změna Ústavy je podle expertů v zásadě dobrým nápadem, poukazují na nedůvěru v politické rozhodování.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení ve výši 55 procent hrubého domácího produktu (HDP). V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Loni podle prognózy ministerstva financí bylo zadlužení sektoru vládních institucí 43,7 procenta HDP, letos by mělo vzrůst na 45,6 procenta HDP.

Parametry běžného zákona může změnit každá vláda, která má prostou většinu ve Sněmovně, což stačí i na přehlasování Senátu a prezidentova veta. Pro přijetí ústavního zákona by vláda potřebovala v dolní komoře aspoň část hlasů opozičních hnutí ANO nebo SPD.

Odborník na ústavní právo Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy pro Echo24 připomněl, že se o této možnosti velmi vážně debatovalo před 11 až 12 lety. „Přijde na to, co by bylo obsahem zákona, jelikož se dají najít různé varianty směřující tu k vyrovnanému rozpočtu, tu k omezení zadlužování. Všem je společná nedůvěra v politické rozhodování, jemuž musíme stavět do cesty další a další překážky,“ míní Kysela.

„Jde-li o extenzivně pojatá lidská práva, ještě se s tím smiřuji, tohle mi přijde problematičtější. Jelikož nevěřím v alkoholikovu schopnost nepít, opatřím lednici petlicí. Restrikce obvykle nedopadnou na ty, co se/nás zadlužili, ale na jejich nástupce. Záleží na tom, v čem restrikce spočívají: před lety šlo o povinnost požádat o důvěru, nutnost přepracovat rozpočet, masivní škrty…“ uvedl Kysela s tím, že bez znalosti konkrétního znění zákona nelze poskytnout širší právní rozbor.

Ústavní zákon jako silná záruka

Ambici ministra Stanjury vítá Národní rozpočtová rada (NRR). „Jsme totiž přesvědčeni, že mají-li mít fiskální pravidla ‚trvanlivost‘, neměla by být snadno měněna prostou parlamentní většinou, pokud se jí to právě hodí,“ uvedl pro Echo24 člen NRR Petr Musil.

„Povýšení některých rozpočtových pravidel na úroveň ústavního zákona proto vnímáme jako poměrně silnou záruku, že bude jakoukoli vládnoucí garnituru tlačit k jejímu respektování, jelikož změnit, a tedy rozvolnit toto pravidlo bude v takovém případě mnohem složitější, než se jím řídit. Nyní však bude záležet na konkrétním návrhu textace zákona, aby bylo možné posoudit všechny dopady navrhované úpravy,“ dodal Musil.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že fiskální brzda je jistě žádoucí, ale ve stávající podobě nehraje víceméně žádnou roli. „Aktuálně je dluh o cca deset procentních bodů v poměru k HDP pod úrovní stanovenou dluhovou brzdou. Pokud si to představíme v miliardách, tak jde konkrétně o polštář ve výši 760 miliard korun. Takže nejde o nijak ambiciózně přísné pravidlo,“ míní Dufek.

„Jako druhý poměrně problematický bod vidím v současném nastavení malý tlak na nápravy nerovnováh v rámci státního rozpočtu. Fiskální či dluhová brzda míří na celkový výsledek veřejných rozpočtů, i když problém v našem případě vězí ve státních financích. Vždyť i největší část dluhu vzniká v důsledku deficitů státního rozpočtu,“ poukázal Dufek.

Ekonom zároveň dodal, že v případě aktivace fiskální brzdy v současné podobě však může vláda tlačit na obce a kraje, aby hospodařily s přebytkem, aby vybalancovaly schodek vznikající ve státním rozpočtu. „Když už mít brzdu, tak by měla směřovat primárně na hlavní a největší část veřejných financí, a tou je státní rozpočet,“ dodal Dufek.