Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizuje pro rok 2025 rozpočet se schodkem maximálně 235 miliard. Oproti letošku by se tak jednalo o snížení o 17 miliard. Debata je nicméně teprve na začátku a názory na to, jakým způsobem by se mělo s deficitem na příští rok pracovat, se uvnitř koalice výrazně liší. Například lidovci i TOP 09 by si představovali výrazně rychlejší tempo konsolidace.

Stanjura České televizi sdělil, že počítá pro příští rok s dalším poklesem schodku. „Návrh rozpočtu pro rok 2025 by měl mít deficit maximálně 235 miliard, což je snížení proti deficitu roku 2024,“ potvrdil Stanjura. Nicméně debata je na úplném začátku a bude probíhat od nynějška až do září.

Mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová pro Echo24 připomněla, že příprava státního rozpočtu na následující rok má od letoška trochu jiný časový harmonogram, než tomu bylo v předchozích letech.

„Konsolidační balíček změnil rozpočtová pravidla, kde byla vypuštěna povinnost ministra financí předkládat na jednání vlády do konce května předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu na následující rozpočtový rok v členění podle kapitol. Tato změna sníží administrativní náročnost přípravy státního rozpočtu,“ uvedla Vodstrčilová s tím, že rozpočet na rok 2025 je z pohledu MF ve fázi příprav, nicméně politická jednání vlády, která určí konkrétní výdaje jednotlivých kapitol, budou vrcholit na konci léta, respektive v září.

První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček pro Echo24 řekl, že je zatím brzo na to predikovat, jak bude nakonec rozpočet na příští rok vypadat. „Priority za Starosty vidíme především v oblasti školství, bezpečnosti a obraně a investicích pro hospodářský růst naší ekonomiky. Komentovat výši schodku je předčasné, předtím proběhne řada jednání. Za mě osobně jsou ale hranicí schodku 3 % HDP, tak aby nedošlo k překročení jednoho z Maastrichtských kritérií v oblasti veřejných financí, co je důležité také pro přijetí eura,“ řekl Vlček.

„Této vládě se podařilo nastartovat důležité infrastrukturní investice do energetiky a dopravních staveb, ty v budoucnu budou generovat ekonomické přínosy, včetně příjmů státního rozpočtu. Tyto investice není v současné době možné jakkoli brzdit. Nutně potřebujeme nové dálnice, vysokorychlostní tratě a posílit a modernizovat energetické soustavy,“ dodal.

Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) pro Echo24 uvedl, že strana podporuje další konsolidační úsilí vlády. „Schodek na rok 2025 je naplánován nižší, než je v rozpočtu na rok 2024. Schodek je také v souladu s konvergenčním programem MF a s plánovaným deficitem pod 3 % HDP plníme vlastní programový závazek a rovněž zásadní Maastrichtské kritérium, čím se dostáváme blíže ke vstupu České republiky do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II) a v budoucnu k přijetí společné evropské měny,“ uvedl Bartoš s tím, že za Piráty je dále důležité, aby stát s veřejnými penězi hospodařil efektivně a nešetřil na místech, kde se to z dlouhodobého pohledu skutečně nevyplatí.

„To je třeba spolufinancování projektů v rámci podpory bydlení, podpoře regionů nebo v předškolní péči o děti a systému vzdělávání. To jsou za nás priority pro rozpočet na příští rok,“ dodal Bartoš.

Pekarová: Návrh je neambiciózní

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pro Echo24 uvedla, že avizovaný návrh rozpočtu na příští rok s deficitem 235 miliard vnímá jako neambiciózní. „Za TOP 09 prosazujeme konsolidaci tempem 1 % HDP ročně. Což by znamenalo stlačit deficit hlouběji pod úroveň 200 miliard. Zůstáváme v této snaze ale osamoceni, někteří vládní kolegové naopak přichází s požadavky na další a další zvýšení schodku,“ uvedla Pekarová Adamová.

Jedním z nejhlasitějších v souvislosti se zvyšováním objemu peněz pro jednotlivé kapitoly je ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Ten chce podle dostupných informací asi 40 miliard korun navíc. Server Seznam Zprávy citoval Bekovo vyjádření s tím, že pokud nebudou požadavky na školství „v rozumné míře splněny“, hodlá rezignovat na svou funkci.

Pekarová Adamová nicméně nemá pro tento požadavek pochopení. „Ministr Bek nyní přichází s požadavkem navýšení rozpočtu školství celkově o desítky miliard, ale už souběžně neříká, kde na to vezmeme, aniž bychom se ještě více zadlužili. Tento populistický přístup tu byl za minulé vlády a my se mu v TOPce chceme obloukem vyhnout,“ uvedla Pekarová Adamová.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob přitom pro Echo24 řekl, že by si osobně dovedl představit výrazně nižší schodek. „Vnímám ale nezbytnost koaličního kompromisu. Myslím, že bychom i tak mohli reálně dosáhnout schodku ve výši 210 miliard. Jako nepřekročitelné vnímám dodržení maastrichtských kriterií,“ sdělil redakci Jakob.

Podobně hovoří také ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda. „Osobně bych uvítal, aby schodek státního rozpočtu na rok 2025 byl plánován nižší. Předpokládal jsem, v souladu s předchozími slovy ministra Stanjury, že schodek meziročně poklesne o 1 procento HDP. Na druhou stranu však slyším požadavky některých koaličních ministrů na navýšení objemu peněz pro jejich kapitoly, proto je a bude cíl ministra Stanjury, co nejvíce splnit požadavky všech, náročný,“ uvedl pro Echo24 Kohajda.