Lidovci opět stojí proti ODS v otázce uvolňování pravidel na pracovním trhu. Minulý rok se naopak nesl v duchu utužování pracovního práva pod taktovkou ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), zástupci ODS přitom slibovali v budoucnu jít opačným směrem a situaci „napravit“. Nyní se však v zásadní otázce lidovci opět staví proti a zkušenosti z předchozích dvou let vlády ukazují, že si dokáží prosadit i řadu kroků, které zřejmě tradičním voličům ODS zvedají obočí.

Zvýšení daní pro živnostníky, tvrdší pravidla flexibilních úvazků, které je prakticky „vyřadilo“ z trhu, registrace dohodářů, přenášení důkazního břemena na zaměstnavatele či nové nároky pro zaměstnance, vše s porcí zvýšených nákladů na administrativu a to zejména pro menší podnikatele. Zákoník práce i konsolidační balíček přinesly v minulém roce přitvrzení pravidel na pracovním trhu. Nyní se chystají kroky opačným směrem, v koalici však vzniká ostrý spor.

Ministr práce Jurečka totiž odmítá řešit otázku výpovědí bez udání důvodu, které se objevily i mezi návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV) a lidovci striktně odmítají, že by návrh mohl projít, dokud jsou ve vládě. Naopak ODS se chystá načíst tento návrh do novely zákoníku práce v rámci legislativního procesu ve sněmovně.

Česko patří v EU dlouhodobě k zemím s nejnižší nezaměstnaností. Zaměstnavatelé si stěžují na nedostatek pracovních sil. Podle NERV je potřeba český trh práce rozpohybovat. Rada ve svém souboru doporučení uvedla, že problémoví zaměstnanci či zaměstnanci bez výkonu jsou v Česku nepropustitelní, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň.

„Obtížné propouštění, například v reakcích na externí šoky, váže zaměstnance v méně produktivních firmách, a tím také brzdí rozvoj více produktivních firem, které mají zájem nabírat,“ uvedla rada. Podle ní to vede ke ztrátě konkurenceschopnosti. Ministr práce Marian Jurečka však odmítá nyní výpovědi bez udání důvodu řešit, podle něj by v souvislosti s tím bylo třeba zavést další opatření a nyní to není téma k diskuzi. Co naopak připouští je prodloužení zkušební doby či zkrácení výpovědní lhůty.

Jinak to ale vidí zbytek koalice Spolu. „Podporuji možnost mít výpověď bez udání důvodu. Podle mě se to ve finále vyplatí oběma stranám. Když firma nabídne vysoké odstupné, tak bývá často zájem o opuštění míst vyšší, než kolik míst je reálně třeba uvolnit,“ prohlásil nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že se do novely zákoníku práce chystají vstoupit skrze pozměňovací návrhy ve sněmovně.

Člen NERV a ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při CERGE‑EI pro Echo24 dříve řekl, že v rámci 37 návrhů NERVu jsou výpovědi bez udání důvodu kapkou v moři, takže o nic zásadního v souvislosti s nepřijetím této možnosti podle něj nejde. „Přímo trhu práce se týká celkem 10 rámcových opatření a propouštění bez udání důvodu je jen součástí návrhu opatření číslo 10. Menu vlády je hodně dlouhé a vláda má z čeho vybírat i tak,“ sdělil redakci Münich.

NERV v materiálu doporučuje možnost propuštění bez udání důvodu, ale v „rozumné lhůtě s rozumným odstupným“. V jeho výši by se mohly odrážet odpracované roky. Podle rady by se inspirace dala hledat v zahraničí, třeba v dánském modelu flexicurity. Pojem se skládá ze slov flexibility a security, tedy pružnost i zabezpečení. K tomu je nutné připravit české služby zaměstnanosti, podotkla rada. Poukázala na vyšší výdaje státu ke zmírnění dopadů propouštění, a to třeba na rekvalifikace. Vedle snadnějších výpovědí pak zmínila i pružnější nábory či regulaci pracovní doby.

Zatímco odbory změny vedoucí ke snadnějšímu propouštění zaměstnanců striktně odmítají, zaměstnavatelé naopak upozorňují na to, že jedním ze zásadních problémů jsou právě zákonné důvody, které umožňují propouštět zaměstnance. Tedy, jak uvedl i NERV, propustit prakticky nelze v případech, kdy jsou zaměstnanci problémoví či nepodávají potřebné výkony.