Během poválečného hospodářského růstu docházelo ve Francii k obrovským soukromým i veřejným investicím do rozvoje cestovního ruchu v horských oblastech. Jedním z těch nejambicióznějších (a esteticky nejradikálnějších) projektů byla výstavba odlehlého střediska, kde se mělo sportovat v architektonicky a umělecky velkolepém areálu.
Čína v neděli po téměř třech letech přísných restrikcí kvůli covidu-19 plně otevřela své hranice a nevyžaduje už při jejich překročení karanténu, což hned první den využily k návštěvě blízkých i desetitisíce obyvatel Hongkongu. Napsala o tom agentura DPA. Asijské země kvůli uvolnění režimu v Číně čekají příval tamních turistů a některé už oznámily, že budou požadovat negativní testy na koronavirus.
Rychlé šíření koronaviru v Číně a chystané otevření čínských hranic v lednu vyvolává v řadě zemí obavy. Japonsko, Indie, Tchaj-wan, Spojené státy nebo Itálie oznámily, že od cestujících z Číny budou vyžadovat při vstupu negativní testy na koronavirus. Další evropské státy zavedení covidových restrikcí zvažují včetně Francie nebo Německa, zatímco Česko se bude řídit podle postupu EU. "V Číně se během jediného dne nakazilo covidem 37 milionů lidí. To by byl naprostý rekord,
Autobus, do kterého jsem nastoupil v Novém Městě nad Metují, projížděl právě Sedloňovem a já se pořád nemohl rozhodnout, jestli vystoupím tady, nebo dojedu až do Deštného v Orlických horách a pak se přes kopec vrátím do Sedloňova, kam jsem chtěl především. Píše totiž o něm ve třetím díle svých Pamětí profesor Václav Černý, a kdo je četl, tomu jen tak ta pasáž z léta 1945 z hlavy nezmizí. Tak jsem si tam naplánoval cestu.
Teď jsem na její město hleděl z výšky, z věže, která se prý v roce 1967 zřítila, protože si lze též představit, v jakém stavu tahle dolnoslezská města po válce, kdy padla do klína zuboženému Polsku, byla. Ale před pár lety se opravila věž a radnice, vlastně docela opravený je celý střed města, které je krásné, vlastně řekl bych, že je to jedno z nejhezčích menších měst v naší části Europy środkowej, tedy asi tak do padesáti kilometrů od českých hranic.
Čím dál častěji člověka může napadnout, že žijeme v éře, kdy zkušenost přestala hrát roli. Čerstvým příkladem je zasedání G20 v Indonésii. Vedle nepochybně zajímavých aspektů, jako byl způsob, s nímž v Bali přijímali ruského ministra zahraničí, nebo jak dlouho trvala schůzka čínského prezidenta a kanadského premiéra (několik sekund, Číňan pokračoval v chůzi), se do závěrečného komuniké dostal i záměr regulovat cestování po světě během nějaké příští pandemie: „Shodujeme se na důležitosti sdílených technických standardů a způsobů ověření... pro usnadnění plynulého mezinárodního cestování.
Ministři zahraničí EU se tento týden chystají podpořit pozastavení platnosti dohody EU s Moskvou o zjednodušeném vízovém režimu ve snaze omezit počet vydaných cestovních povolení pro ruské občany. Píše o tom server Financial Times. Pokud se jeho informace potvrdí, jednalo by se o kompromis mezi pozicí Česka, Polska či pobaltských států, které chtějí úplně zastavit vydávání víz ruským turistům, a postojem dalších unijních členů, kteří jsou proti tak drastickému kroku.
Apel na zrušení vydávání turistických víz do zemí EU pro obyvatele Ruské federace, který tlačí hlavně Estonsko a Finsko, zjevně v ruské společnosti značně rezonuje. Hlavní Putinův propagandista Vladimir Solovjov sdílel na síti Telegram příspěvek, podle kterého by zrušení víz a prohlášení Ruska za stát podporující terorismus znamenaly konec vztahů s Evropou a mohly by vést k „preventivnímu jadernému útoku“.
Krize v leteckém sektoru nenabírá konce, v největším německém letišti ve městě Frankfurtu nad Mohanem zrušila společnost Lufthansa téměř všechny středeční lety. Německý národní dopravce ruší lety mimo jiné i z mezinárodního letiště v Mnichově, společnost to dnes oznámila s odkazem na ohlášenou stávku personálu. Celkem bylo zrušeno více než 1 000 letů a postiženo bylo 134 000 cestujících, uvedl německý list Handelsblatt. S rušením letů společnost počítá i v úterý, ve čtvrtek a v pátek.
Tisíce opožděných letů každý týden, jejich rušení po stovkách, stávky a nekončící nedostatek personálu. Letošní letní sezóna se změnila v postcovidové turistické peklo, v němž se vysoká poptávka po dvou letech restrikcí srazila s nepřipraveným leteckým sektorem. Případy turistů, kteří uvízli na letištích či v destinacích klidně i na několik dní, se vrší. A nařízení EU mluví jasně: mají nárok i na vysoké kompenzace. Velká evropská letiště se od jara potýkají s chaosem v důsledku nedostatku personálu.
Covidový chaos při cestování se do určité míry vrací. Ani třetí rok po sobě se tak turisté nevyhnou pečlivému zkoumání, za jakých podmínek smí cestovat či pobývat v oblíbených destinacích. Někde se pravidla omezují na roušky či respirátory, jinde i na vyžadování covidových pasů či čerstvých covidových testů. Zatímco někde se pravidla drží, jinde se opět vrací zpět. Na co se v žádaných destinacích připravit?
Nedostatek personálu, škrty spojené se snižováním platů, ale také velká pocovidová poptávka po leteckém cestování. To jsou důvody proč se nyní aerolinky dostávají do krize a na letištích panuje chaos. Koronavirová krize totiž leteckému odvětí a cestovatelství zvlášť zasadila tvrdou ránu, ze kterého se aerolinky dosud nevzpamatovaly. Problémy pociťují i mnozí Češi, kteří se rozhodli strávit dovolenou v zahraničí. Stále se totiž ruší desítky a stovky letů právě kvůli chybějícímu personálu.
Mezi psychické poruchy naší doby patří prý také dromomanie, symptom nutkavé potřeby cestovat. Má to různé příznaky, především stav, kdy máte pocit, že nemůžete vydržet doma či na jednom místě, a když zrovna necestujete, tak aspoň cestu plánujete. Když se z pak z jedné vrátíte, už chystáte další. Tento stav prý postihuje v bohatém světě stále více lidí a lze o něm mluvit jako o civilizační chorobě. V Salonu Echa se sešli lidé, jichž by se mohla týkat. Majitelka cestovní agentury Zuzana Petrásková, filmař Petr Horký, novinář Ivan Brezina, filozof Jiří Zemánek, písničkář Jan Burian a profesor Stanislav Komárek.
Cestující se na hlavních vlakových tratích musí už delší dobu obrnit proti prodlouženým jízdním řádům, kromě nich je však čekají také značně pravidelná zpoždění. Ta přitom dosahují i desítek minut a podle dopravců je způsobují z většiny výluky kvůli opravám. Podle Správy železnic to tak ale není vždy. Situace se v každém případě jen tak nezmění, například na trase Praha – Ostrava se s návratem k původním cestovním dobám počítá až za rok a půl.
Covid se opět vrací do veřejného prostoru poté, co ho z něj vytlačila válka na Ukrajině. Nárůst případů napříč evropskými státy, za kterým stojí zřejmě opět nakažlivější subvarianty koronaviru, vyvolává opět volání po opatřeních i přeočkovávání už čtvrtými dávkami vakcín. Zatímco v některých zemích některá opatření či vyžadování covid pasů ani nestihlo skončit, v dalších už se mohou vracet. Turisty tak po dvou letech covidu zřejmě čeká opět léto nejen s chaosem na letištích, ale i covid pasy s rouškami.
Pandemie covidu nepřestává zasazovat rány cestování, jak ho lidé znali dřív. Následky dvou let s tvrdými omezeními pokračují a pro cestující nejen z Česka to znamená rušené lety na poslední chvíli, dlouhé fronty a například i důsledky v podobě desetitisíců korun navíc, které je třeba vynaložit pro cestu domů. S jedním z takových zážitků se na deník Echo24 obrátil i jeden ze čtenářů. Covidové restrikce zanechaly v evropském letovém prostoru „paseku“.
Zájem o zájezdy do zahraničí trhá v Česku rekordy, i v žádaných destinacích však může na našince čekat nemilé překvapení. Ačkoliv se z domácího pohledu může zdát, že je s covidovými restrikcemi konec, pohled na podmínky v řadě zemí ukazuje opak. Rozdíly mezi očkovanými a neočkovanými stále panují, do některých zemí se bez očkování nedá ani dostat, jinde pak zase nepomůže prodělání covidu. A konec covidových „propustek“ nevěští nic ani do budoucna.
Cestovní kanceláře hlásí před začátkem prázdnin enormní zájem o letní zájezdy. Dokonce vyšší, než v „předcovidovém“ roce 2019. Mezi nejoblíbenější destinace Čechů patří Turecko, Španělsko, Řecko nebo Egypt. Cestovky říkají, že by lidé s výběrem dovolené neměli otálet. Předpokládají, že nabídka takzvaných last minute zájezdů bude letos omezená a cena zájezdů koupených na poslední chvíli nebude klesat tak, jako tomu bylo zvykem v minulých letech.
Kvůli zdražení pohonných hmot by mohlo podle zážitkových a cestovatelských portálů letos více Čechů strávit dovolenou v tuzemsku namísto cesty autem k moři. Slevomat odhaduje, že pobyt v Chorvatsku ve prospěch dovolené v České republice by si mohlo rozmyslet kolem 15 procent lidí. V každém případě se za současné situace dá očekávat, že lidé budou rozhodnutí o dovolených odkládat na poslední chvíli, podobně jako tak činili kvůli pandemii koronaviru. Vyplývá to z ankety ČTK mezi cestovatelskými portály.
Argument, že je potřeba přijmout kritizovaný pandemický zákon kvůli možnosti cestovat, nyní padá. Postarala se o to Evropská komise. Připravila nařízení o prodloužení covid pasů, které bez ohledu na český pandemický zákon umožní cestování mezi členskými státy EU. Covid pasy dosud měly platit k poslednímu dni v červnu. Chystá se však další prodloužení o rok, přičemž občané se k návrhu mohou vyjadřovat do 8. dubna.
Británie, Nizozemsko, Japonsko a Lotyšsko v pátek následovaly USA a vyzvaly své občany, aby kvůli zhoršené bezpečnostní situaci urychleně odcestovali z Ukrajiny. Americký poradce pro národní bezpečnost upozornil americké občany, aby zemi opustili do 48 hodin. Necestovat do této země radí svým občanům Izrael. Česko zatím podobná doporučení nevydalo. Ministerstvo zahraničí USA ve čtvrtek večer vyzvalo americké občany, aby neprodleně opustili Ukrajinu a do země nejezdili.
Sjednotit pravidla pro cestování se příliš nepodařilo ani měsíce po zavedení evropských covid pasů. Desítkám tisíc Čechů hrozí, že jim po „pouhých“ dvou dávkách očkování přestane platit propustka k využívání služeb či návštěv akcí. Od 15. února se omezí platnost plného očkování na devět měsíců. V případě cestování se to však může dotknout i řady dalších, někde už zkrácená platnost plného očkování dávno platí, jinde je zase lhůta i výrazně kratší. A ani očkovaní se někde nevyhnou testování.
Vláda sice odsunula „zčervenání“ Tečky pro plně očkované bez posilující dávky, v zahraničí však mohou lidé stejně narazit. Omikron totiž vrátil do hry další rozpory v nařízeních mezi jednotlivými státy a podmínky pro cestování se tak komplikují. Například na sjezdovky do Rakouska se tak už nově nepodívají lidé, kteří mají „pouze“ plné očkování jednodávkovou vakcínou od Johnson&Johnson.
V obavách z nové varianty omikron se začínají vracet nejednotná a přísná pravidla pro cestování uvnitř Evropské unie. Tentokrát dopadají tvrdě i na plně očkované. Bez posilující dávky mohou totiž někteří už nyní narazit a zjistit, že nemají žádné výhody, v počátcích příštího roku už je to zřejmě čeká prakticky všude v unii. Bezproblémové cestování patřilo k jednomu z velkých taháků vakcinace proti covidu-19, který po řadu měsíců umožňoval plně očkovaným lidem ve většině případů překročit hranice všech států v unii bez dalšího testování či karantén.
Pouze cizinci budou muset mít nově PCR testy na nemoc covid-19 před vstupem do Česka i ze zelených a oranžových zemí na tzv. mapě cestovatele. Pro české občany nebo cizince s přechodným či trvalým pobytem na území Česka se nic nezmění. Oznámilo to ve čtvrtek večer ministerstvo zdravotnictví, které tak změnilo své původní vyjádření. Ministerstvo během dne informovalo, že od pondělí 27. prosince budou nově povinné testy i pro cesty lidí ze zemí s nízkým a středním rizikem nákazy.
Letošní zimní sezónu opět poznamenává podzimní koronavirová vlna. V oblíbených lyžařských destinacích čekají na české turisty rozdílná a někdy tvrdá opatření. Musí se připravit na požadavky rozdílných typů testů, délky platnosti či v případě neočkovaných i povinné karantény. A s rozšířením varianty omikron může zřejmě dojít i k částečnému uzavírání hranic.
Nová varianta omikron vyvolala v řadě států prudkou reakci. Přitvrzují preventivně opatření, urychlují vakcinaci posilujícími dávkami. Odborníci však upozorňují, že se nová varianta zřejmě opět šíří o dost rychlejším tempem a zavřít se před ní nepůjde, do několika měsíců se zřejmě stane dominantní, jako předtím varianta delta. To však nemusí zároveň znamenat, že půjde také o variantu nebezpečnější. To mají ukázat data až v následujících dnech a týdnech.
Ve věku 102 let zemřel cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund. Radiožurnálu to potvrdila jeho rodina. Zikmund se proslavil díky cestám po světě, jež podnikl se svým spolužákem z vysoké školy Jiřím Hanzelkou. Společně jako první autem pokořili Núbijskou poušť, projeli přes stovku zemí a přivezli desítky tisíc metrů filmových materiálů. Informaci potvrdila zástupkyně Zikmundovy rodiny. O úmrtí také informovalo Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
Sílící epidemie i panika států z nové varianty omikron vedou pomalu k opětovnému uzavírání i tvrdším restrikcím. Některé země zavádí karantény či testování i pro očkované, neočkovaným se zase může ještě výrazně prodražit návrat do vlasti. Další státy pak rovnou příjezd turistů zakazují. Evropská komise naopak vyzývá státy uvnitř unie, aby od dalších restrikcí nad míru covid pasů upustily. Hrozba nové varianty není jediným důvodem ke zpřísňování.
Japonsko od 30. listopadu zakáže vstup do země cizincům. Důvodem jsou obavy spojené s novou variantou koronaviru omikron. S odkazem na dnešní oznámení japonského premiéra Fumia Kišidy o tom informuje Reuters. Kišida sdělil, že cílem kroku je zabránit nejčernějšímu scénáři. „Je to dočasné opatření, dokud nebudou informace o variantě omikron jasnější," řekl.
