PRVNÍ ČECH NA SEVERNÍM POLU

„Severní pól je nebezpečné místo,“ říká první Čech, který tam došel na lyžích

PRVNÍ ČECH NA SEVERNÍM POLU
„Severní pól je nebezpečné místo,“ říká první Čech, který tam došel na lyžích

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Cestování je pro Miroslava Jakeše (72) vášeň. V arktických pustinách, které miluje ze všeho nejvíce, sice podstupuje nebezpečí, snaží se ale být vždy připravený a zbytečně neriskuje. Také proto je úspěšný a vyhledávaný jako polární průvodce. Před 30 lety, 10. května 1993, Jakeš došel jako první Čech na lyžích na severní pól a od té doby tam byl asi dvacetkrát. Na svém kontě má i řadu dalších obdivuhodných výprav i nesplněných přání.

Režisér Petr Horký, který s ním byl jednou na pólu, napsal, že Jakeš začíná fungovat až tak v minus pětadvaceti, a pak že „je to veselý, spokojený chlapík“. O severním pólu Jakeš říká, že je nejnebezpečnější místem, neboť se jeho ledová krajina neustále mění a předem člověk neví, co ho čeká. „Jdete celou dobu po zamrzlém oceánu, jehož led se vlivem mořských proudů a větru pohybuje i během noci, takže ráno můžete být o deset kilometrů jinde. Je to dobrodružný pochod. Kry jak se lámou, utvářejí nádherné útvary a vznikají vodní kanály a plochy, mezi kterými musíte kličkovat. Severnímu pólu vždy dávám přednost před ostatními lyžařskými výpravami,“ řekl ke své milované končině.

Ke své životní lásce se Jakeš, který má pestrou horolezeckou minulost, dostal náhodou přes přítele, polárníka a dobrodruha Jaroslava Pavlíčka. S ním začal jezdit po horách, na Pamír, Kavkaz, do Alp, do Himálaje. Spolu na hoře Čo Oju zdolali v roce 1982 československý zimní výškový rekord (6500 metrů). V roce 1984 s Pavlíčkem a Vladimírem Weignerem jako první z Československa přešli Grónsko z východu na západ. Pavlíček ho přivedl i do Antarktidy, kde na ostrově Nelson v roce 1989 zakládali polární stanici.

Jakeš, narozený 29. března 1951 v Havlíčkově Brodě, je vzděláním strojní inženýr, vystudoval ČVUT. Vystřídal několik zaměstnání, většinou takových, kde ho pouštěli na jeho výpravy. Byl dělníkem u vrtných souprav, úředníkem v Kovohutích a ČSA, prodavačem vysavačů Lux, s nimiž pronikl až na severní pól. Pracoval na stavbě, také jako noční hlídač, jako turistický průvodce jezdil i do Afriky.

S polárními výpravami začal v roce 1992, o rok později již došel v rámci expedice Malachov-Weber North Pole Light jako první Čech na severní pól. Expedice se vydala do Arktidy z ostrova Severní země, odkud odletěla speciálem směrem k severnímu pólu. Letecká trasa skončila na 89. stupni severní šířky. Odtud postupovali polárníci pěšky, přičemž ušli asi 112 kilometrů vzdušnou čarou.

„Neměl jsem vůbec obavy. Měli jsme jako průvodce zkušené polárníky, Kanaďana Richarda Webera a Rusa Michaila Malachova. Oni byli prvními na světě, kteří došli pěšky z Kanady na severní pól a zpátky bez podpory. Veškeré vybavení si táhli sami. Lepší průvodce jsme ani nemohli mít. Pro mě to byli bozi. Vzhlížel jsem k nim a všechno, co řekli, jsem vykonal,“ odpověděl na otázku, jestli se nebál.

V posledních letech se specializoval jako průvodce. Mezi jeho oblíbená místa patří také Špicberky, kdyby neměl rodinu, snad by se tam i přestěhoval. Pravidelně se vrací do Grónska, také na Island. Zná Baffinův ostrov, Aljašku, působil na Sibiři, na Kamčatce, Kolském poloostrově. A především ve spolupráci s ruskými polárníky ze základny Barneo provází turisty a expedice na severní pól. Cesta, podobná té z roku 1993, vyjde na 46 500 eur (asi 1,1 milionu korun).

Mezi polárníky je vyhlášený i svojí kytarou. Na pól si ji do výzbroje přibalil na saně už několikrát. Za důležitý zdroj energie na cestách považuje i slivovici. Kdysi prohlásil, že každý večer na expedici si prý dá sklenku, nejraději by ale vypil celou láhev. Často nechyběl ani obyčejný salám.

Jakeš je proslulý sólovými expedicemi, které mají velkou sportovní hodnotu. V roce 1986 jako první Čech vystoupil v zimě sólově na nejvyšší horu Jižní Ameriky – Aconcaguu. Při sestupu málem zahynul, omrznul a přišel o prsty na nohou. Legendární a světově unikátní byl v roce 1996 také jeho utajený přechod Grónska bez jakéhokoliv spojení.

Jeho životním snem je nyní dokončení projektu „Tři póly a sedm vrcholů“, který zahrnuje výstup na nejvyšší vrcholy všech kontinentů a dosažení obou zemských pólů. K dokončení projektu mu chybí výstupy na Mount Everest a Masiv Vinson v Antarktidě a dosažení jižního pólu na lyžích. Největší překážkou jsou finance.

Z jeho výprav vznikla řada filmů. O svých zážitcích vypráví tento ženatý otec dvou dětí poutavě na přednáškách, v rozhlase a v televizi, píše do časopisů.

,

8. května 2023