Vězněného ruského opozičního představitele Alexeje Navalného nutí ve vězení už 100 dní v kuse poslouchat stále stejný dvouhodinový projev ruského prezidenta Vladimira Putina. Upozornila na to stanice Nastojaščeje vremja. Ruská ochránkyně lidských práv Olga Romanovová stanici řekla, že jde o snahu o převýchovu, ale i mučící metodu. Že jde o mučící metodu, si myslí také psychoanalytička Anastasija Rubcovová.
Když vůdce ruské žoldnéřské wagnerovské skupiny Jevgenij Prigožin ohlásil pochod na Moskvu s cílem sesadit ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, vypadalo to na zásadní krizi ruského státu. Pak ale vzpoura skončila stejně náhle, jako začala. Podle dohody, kterou údajně vyjednal běloruský prezident Alexandr Lukašenko, wagnerovci dostali imunitu za vzpouru a za to se mohli stáhnout do Běloruska. Svět si mezitím lámal hlavu, co se vlastně stalo. Pro Týdeník Echo se to pokouší aspoň částečně objasnit Mark Galeotti, jeden z nejuznávanějších expertů na současné Rusko.
Co se přesně stalo během vzpoury žoldnéřské Wagnerovy skupiny vedené Jevgenijem Prigožinem, stále není jasné. Wagnerovci se nejspíše snažili vyhnout začlenění do regulérní ruské armády. O důsledcích celé akce hovořil pro Echo24 turecký vojenský analytik Can Kasapoğlu. Ten dříve působil jako výzkumník na NATO Defense College v Itálii a jako hostující vědecký pracovník v NATO Cooperative Cyber Defense Center of Excellence v Estonsku.
Ruský prezident Vladimir Putin přijal pět dní po vzpouře žoldnéřů z Wagnerovy soukromé společnosti jejich šéfa Jevgenije Prigožina v Kremlu. Spolu s ním se setkal i s více než 30 dalšími lidmi z vedení skupiny a veliteli. Podle agentury Interfax to dnes řekl prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Wagnerovci podle něj na schůzce zdůraznili, že Putina jako hlavu státu a vrchního velitele ozbrojených sil uznávají. Prigožin se s Putinem setkal 29. června po neúspěšném tažení Wagnerovců na Moskvu.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov měl být odvolán z vedení ruských vojsk ve „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině. Informoval o tom server The Moscow Times s odkazem na ruské válečné bloggery. Vedením ruské armády na Ukrajině měl být údajně pověřen genrálplukovník Michail Teplinskij. Gerasimov byl jedním z deklarovaných důvodů, proč 24. června zahájil šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin ozbrojenou vzpouru.
Čínský prezident Si Ťin-pching osobně varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před použitím jaderných zbraní na Ukrajině. Napsal to britský list Financial Times (FT), který se odvolává na západní a čínské představitele. Podle nich to naznačuje, že Peking má obavy z ruské agrese ve východoevropské zemi, ačkoliv Moskvě nabízí tichou podporu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters řekl, že zprávu FT nemůže potvrdit.
Kvůli ruské invazi bylo jihoukrajinské město Mariupol z devadesáti procent zničeno. Okolo deseti tisíc jeho obyvatel zemřelo během několika měsíců trvajícího obléhání. Ruská vláda nyní město urychleně staví znovu a mnozí Rusové jej vidí jako dobré místo k životu a místní nemovitosti jako lákavou investiční příležitost. Na ruské sociální síti VKontakte lze nalézt zhruba sto skupin zaměřených na nákup a prodej nemovitostí v dobytém městě.
Prezident Vladimir Putin se po vzpouře Wagnerových žoldnéřů, která ohrozila jeho téměř čtvrtstoletí trvající vládu v Rusku, nadále snažil potvrdit svou autoritu a navodit pocit, že vše zůstává při starém. V noci se vrátil do Moskvy z jihoruské Dagestánské republiky, kde jednal s regionálními představiteli o podpoře rozvoje cestovního ruchu. O sobotní vzpouře se nezmínil, i když jeden z úředníků Putinovi poděkoval za návštěvu "v tak těžké době", píše agentura Bloomberg.
Čína má již delší dobu obavy o to, zda se ruský prezident Vladimir Putin udrží u moci. Víkendová vzpoura Wagnerovců tak Peking zřejmě velmi znervóznila. Putinova současná slabost dává podle Alexandera Gabujeva z Carnegie Russia Eurasia Center Číně větší páku, protože prezident je doma slabší a čínsko-ruské vztahy se tak budou řídit strategickým soupeřením USA a Číny, informuje server Nikkei Asia.
Velitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin publikoval několikaminutovou audionahrávku, kde své tažení hájí. Podle něj tažení ukázalo závažné bezpečnostní mezery v Rusku. Své tažení označil za protest, ne snahu shodit vládu. Moskevská vláda sice uvedla, že stíhání za vzpouru už neprobíhá, ale upozornila, že Wagnerovci ministerstvu obrany odevzdávají těžkou techniku. Prezident Vladimir Putin v úterním projevu označil situaci za velice nebezpečnou a ocenil padlé piloty, kteří během vzpoury splnili svou povinnost.
Lukašenko na tiskové konferenci sdělil podrobnosti o tom, jak probíhala jednání s Prigožinem 24. června na pozadí pokusu o ozbrojenou vzpouru Prigožinovy žoldnéřské skupiny Wagnerovců. Informovala o tom agentura NEXTA. Podle Lukašenkových slov Putin před rozhovory nevěřil v další řešení, poněvadž s ním Prigožin nechtěl mluvit. „Nejnebezpečnější, jak jsem pochopil, nebylo to, jaká je situace, ale jak se může vyvíjet a jaké může mít důsledky. To bylo to nejnebezpečnější,“ řekl Lukašenko.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý na setkání s ruskými vojáky na kremelském náměstí v Moskvě uctil minutou ticha piloty, kteří zahynuli o víkendu ve snaze zastavit tažení ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti na Moskvu. Putin prohlásil, že vojáci a představitelé dalších silových struktur o víkendu ochránili zemi před rozpoutáním občanské války a zabránili obětem mezi civilními obyvateli. Současně dnes ráno u Minsku před osmou místního času přistálo soukromé letadlo zakladatele ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenije Prigožina
Viktor Orbán, maďarský premiér, nevěří ve vítězství ukrajinské armády a nepředpokládá, že by ruský prezident Vladimir Putin brzy padl. Řekl to v rozhovoru pro německý deník Bild. Podle maďarského premiéra Orbána neměla vzpoura wagnerovců žádný velký význam. Vladimir Putin je podle něj silný a pokud někdo spekuluje, že by mohl selhat nebo být nahrazen, nerozumí ruskému lidu a ruským mocenským strukturám. Orbán je přesvědčený, že Putin bude prezidentem i v roce 2024.
Po sobotním tažení Wagnerovy soukromé vojenské společnosti na Moskvu přestane tato žoldnéřská organizace pravděpodobně fungovat jako samostatná organizace a její šéf Jevgenij Prigožin už zřejmě nebude její součástí, uvedl ve své nejnovější analýze války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Ruský prezident Vladimir Putin ale podle analýzy wagnerovce potřebuje k podpoře svých operací na Ukrajině i jinde na světě a bude se je snažit včlenit do struktury ruského ministerstva obrany.
Co se to právě stalo? To bylo nejspíš celosvětové zvolání, když šéf žoldnéřské skupiny Wagner Jevgenij Prigožin oznámil, že se dohodl s Vladimirem Putinem a odvolal svůj pochod na Moskvu nějakých 200 kilometrů od hlavního města. Než se wagnerovci otočili a vydali zpátky do svých polních táborů, stihli sestřelit šest helikoptér a jeden letoun, zabít minimálně třináct lidí a vyděsit ruskou vládu k smrti. Zdálo se, že Kreml mají na dosah ruky. Jenže rebelie skončila stejně náhle, jako začala. Byla to tedy obří psychologická hra na zmatení nepřítele? Měl Prigožin celou akci předem domluvenou s Putinem?
Nečekané zvraty posledního víkendu budí komentáře, které se šíří pohybují od největší výzvy a prohry Vladimira Putina po jeho posílení a upevnění moci. Není zatím ani zcela jasné, tedy kromě oficiálních vyjádření z Ruska, o co se Wagnerovci pod vedením Jevgenije Prigožina pokusili či jaké jsou za událostmi skutečné motivace. „Vzpouru“ však měla definitivně ukončit dohoda, kterou Rusům v pondělí večer potvrdil sám Putin, když přerušil vysílání dramatu o Kateřině Veliké na ruské státní televizi.
Pro protagonisty digitálního prostoru a na sociálních sítích především je nejtěžší mlčet nebo aspoň omezit se na prosté sdělení nevím. Právě na sociálních sítích, kde se střetávají politici, různí influenceři, lidé z byznysu, z tradičních médií s běžnými lidmi bez přívlastků, spolu dohromady vytvářejí jakýsi nový Babylon. Pro odcizení ani není nutné zmatení z různých jazyků, protože i v tom jednom, mateřském (to taky budou chtít brzo omezovat jako genderově závadné) stačí docela obyčejné neporozumění, jiný výklad a vnímání slov.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v projevu k národu vyzval členy žoldnéřské Wagnerovy skupiny, aby vstoupili do armády, nebo odešli do Běloruska. Informovala o tom agentura AFP. Prohlášení prezidenta se odehrálo nedlouho po víkendové vzpouře wagnerovců vedené Jevgenijem Prigožinem. Putin ve svém projevu uvedl, že během víkendové vzpoury vydal rozkaz, aby se "zabránilo krveprolití".
Jevgenij Prigožin si s největší pravděpodobností v určité chvíli uvědomil, že nemá podporu bezpečnostních složek a že "překročil míru" a že "vyhlídky na pohyb jeho kolon jsou vágní". V té době už žoldnéři nebyli tak daleko od řeky Oka, ale právě tam se ruská armáda a Národní garda rozhodly vybudovat první obrannou linii proti wagnerovcům. Kreml, který viděl Prigožinův změněný postoj, se údajně rozhodl, že s ním nepůjde do "krvavého střetu" a zvolil cestu jednání.
Ozbrojená vzpoura Wagnerovy skupiny si vyžádala životy 13 ruských pilotů, napsal ruský exilový server Meduza. S odvoláním na zdroje blízké Kremlu také uvedl, že se šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin během sobotní rebelie snažil spojit přímo s prezidentem Vladimirem Putinem, který to ale odmítl. Wagnerovci v sobotu obsadili Rostov na Donu na jihozápadě Ruska a vydali se směrem na Moskvu.
Pokus o puč v Rusku, ke kterému se uchýlil šéf žoldácké skupiny Wagner Jevgenij Prigožin, skončil stejně rychle a nečekaně, jako začal. Podle prohlášení Moskvy se Prigožin stáhne bez trestu do Běloruska a jeho budou včleněny do řad ruské armády. Na papíře to tedy vypadá, že Prigožin nedosáhl žádného ze svých cílů, podle západních expertů ale v dohodě budou pravděpodobně obsaženy body, které jsou drženy před veřejností v tajnosti a které pravděpodobně vyplynou v příštích dnech až týdnech.
Téměř všechny jednotky žoldnéřské Wagnerovy skupiny opustily ruskou Voroněžskou oblast, přes kterou v sobotu postupovaly směrem k Moskvě. Úřady zruší platná omezení, jakmile bude jejich přesun u konce. Na sociální síti VKontaktě o tom v neděli informoval gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev. V příspěvku Gusev poděkoval obyvatelům za "výdrž, odolnost a rozvahu". Ujistil také, že přijme opatření k odstranění a náhradě vzniklých škod.
Sobotní krátkodechý pokus o vzpouru proti ruskému vedení ze strany soukromé žoldnéřské Wagnerovy skupiny sice nakonec neuspěl a ozbrojenci se po jednodenním tažení na Moskvu stáhli, události ale ukázaly, jak chaotická situace v Rusku panuje, a naznačily, že pozice prezidenta Vladimira Putina je mnohem méně pevná, než se zdálo. Píší to světová média ve svých komentářích. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka posílí na úkor Putina běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který zřejmě příměří vyjednal.
Šéf Wagnerovy armády Jevgenij Prigožin v sobotu navečer zastavil tažení na Moskvu a rozhodl o návratu svých žoldáků na základny. Stalo se tak poté, co se na tomto postupu domluvil s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Agentura RIA Novosti tak sdílela dvě videa, na kterých wagnerovci v Rostově na Donu balí vybavení a místní se s nimi loučí. V Lipecké oblasti se opravují silnice, které byly během dne zničeny, aby se wagnerovci nedostali do Moskvy.
Bývalý ruský ropný magnát žijící v exilu Michail Chodorkovskij vydal prohlášení o Prigožinově povstání a vyzval Rusy, aby „pomohli i ďáblu, pokud se rozhodl postavit se tomuto režimu na odpor". Podle oligarchy navzdory své polovičatosti a nedostatečné přípravě je Prigožinovo povstání nejsilnější ranou pro Putinovu pověst. Chodorkovskij to dnes uvedl v emotivním textu na svém Facebooku.
Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj stanul v pondělí znovu před soudem, a to přímo ve věznici s nejpřísnějším režimem Melechovo v ruské Vladimirské oblasti. Odpykává si tam předchozí devítiletý trest za údajnou zpronevěru a pohrdání soudem. Sedmačtyřicetiletý Navalnyj čelí novým obviněním ze založení a financování „extremistické organizace“, výzvám k „extremismu“, zapojení nezletilých do páchání nebezpečné činnosti a z „rehabilitace nacismu“. Politikovi hrozí až 30 let odnětí svobody, jak dříve uvedl sám Navalnyj a jeho poradci, napsal server Meduza.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu řekl skupině zástupců afrických zemí, že vítá jejich vyvážený postoj ke konfliktu na Ukrajině a je otevřený konstruktivnímu dialogu. Delegace vedená jihoafrickým prezidentem Cyrilem Ramaphosou se s Putinem v sobotu sešla v Petrohradu, předtím jednala v Kyjevě. "Jsme otevřeni konstruktivnímu dialogu se všemi, kdo si přejí mír založený na principech spravedlnosti a přihlížejí k legitimním zájmům zainteresovaných stran," prohlásil podle agentury Reuters Putin.
Ukrajině brzy dojde vojenské vybavení a stane se zcela závislou na dodávkách ze západních zemí, prohlásil v pátek na ekonomickém fóru v Petrohradu ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury Reuters také tvrdil, že Ukrajina nijak nepostupuje ve své protiofenzivě a chválil vlastní armádu, proti které prý ta ukrajinská "nemá žádnou šanci". "Ukrajina už brzy úplně přestane používat vlastní techniku. Nic nemají. Všechno, s čím bojují, a všechno, co používají, je dodáno zvenčí. A takhle nemůžete bojovat dlouho," uvedl prezident.
První ruské jaderné hlavice byly dopraveny do Běloruska, oznámil v pátek na ekonomickém fóru v Petrohradu ruský prezident Vladimir Putin. Celou dodávku taktických jaderných zbraní pak Minsk obdrží do konce letošního roku, uvedl podle agentury TASS prezident. "Jak víte, jednali jsme o tom, že na běloruské území rozmístíme tyto taktické jaderné zbraně. K tomu došlo - první jaderné hlavice byly dodány na území Běloruska. Je to první krok. Před koncem roku tuto práci plně dokončíme," řekl Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin podpořil rozkaz, který v sobotu vydal ministr obrany Sergej Šojgu a který nařizuje všem žoldnéřským skupinám, oficiálně ruskými úřady označovaným za dobrovolnické oddíly, uzavřít do konce měsíce kontrakt s ministerstvem obrany. Šéf nejmocnější žoldnéřské armády, zvané Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, Jevgenij Prigožin až dosud odmítal se tomuto příkazu podřídit a uzavřít smlouvu s ministerstvem.
