POZADÍ JEDNÁNÍ S PRIGOŽINEM

„Sašo, je to zbytečné,“ říkal Putin Lukašenkovi. Ten popsal zákulisí jednání s Prigožinem

POZADÍ JEDNÁNÍ S PRIGOŽINEM
„Sašo, je to zbytečné,“ říkal Putin Lukašenkovi. Ten popsal zákulisí jednání s Prigožinem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Lukašenko na tiskové konferenci sdělil podrobnosti o tom, jak probíhala jednání s Prigožinem 24. června na pozadí pokusu o ozbrojenou vzpouru Prigožinovy žoldnéřské skupiny Wagnerovců. Informovala o tom agentura NEXTA. Podle Lukašenkových slov Putin před rozhovory nevěřil v další řešení, poněvadž s ním Prigožin nechtěl mluvit. „Nejnebezpečnější, jak jsem pochopil, nebylo to, jaká je situace, ale jak se může vyvíjet a jaké může mít důsledky. To bylo to nejnebezpečnější,“ řekl Lukašenko.

Běloruský prezident uvedl, že z Putinova projevu pochopil, že bylo přijato rozhodnutí zlikvidovat zrádce. „Navrhl jsem Putinovi, aby si dal na čas. Ať si promluví s Prigožinem a jeho veliteli. Na to mi Putin odpověděl: ‚Podívej, Sašo, je to zbytečné. On ani nezvedne telefon, nechce s nikým mluvit.“ Podle předchozích zpráv přitom měla být situace opačná, tedy že Putin nechtěl mluvit s Prigožinem.

Lukašenko poté měl říct Putinovi, aby počkali a že se Prigožinem, který se měl nácházet v té době v Rostově, pokusí spojit, na což mu měl ruský prezident opět říci „Je to zbytečné. Následně si měl asi půl hodiny Lukašenko povídat s Prigožinem, od něhož se dozvěděl, že je na frontě. „Vzpomínám si, jak říkal: ‚Víš, a kupodivu je to na frontě lepší než kdykoli předtím.‘ Řekl jsem: ‚Vidíš, není to všechno tak smutné,“ uvedl Lukašenko, podle něhož se poté podařilo s Rostovem zřídit tři komunikační kanály.

Podle Lukašenka se v první fázi na uspořádání rozhovorů s Prigožinem podíleli pouze náměstek ministra obrany Junus-Bek Jevkurov a ředitel FSB Alexandr Bortnikov. Lukašenko upřesňuje, že šéf Wagnerovců okamžitě souhlasil s tím, že s ním bude hovořit telefonicky. Prigožin byl však „v plné euforii“, a tak spolu „v prvním kole hovořili asi 30 minut sprostě“. „Kluci právě přišli z fronty. Viděli tisíce svých mrtvých chlapů. Chlapi jsou velmi uražení, zejména velitelé. A jak jsem pochopil, byli velmi ovlivněni (předběžně jsem si to spočítal) samotným Prigožinem,“ rozhodl Lukašenko.

Řekl, že dlouho přesvědčoval Prigožina, aby vzpouru zastavil, a na konci jejich rozhovoru mu to řekl: „Víš, můžeš si dělat, co chceš. Ale neurážej se na mě. Brigáda je připravena k přesunu do Moskvy. A stejně jako v roce 1941 (čteš knihy, jsi vzdělaný, inteligentní člověk) budeme Moskvu bránit. Protože tato situace není jen v Rusku. Nejen proto, že je to naše vlast. „Ale proto, že by se to povstání rozšířilo po celém Rusku, a předpoklady k tomu byly obrovské, a my jsme byli další na řadě“.

Prigožin v pátek zorganizoval tažení svých mužů na Moskvu, prý na protest proti armádnímu velení. Podle sobotní dohody o ukončení vzpoury se Prigožin přesunul do Běloruska. Putin v pondělním projevu k národu vyzval členy Wagnerovy skupiny, aby vstoupili do armády, nebo odešli do Běloruska.

 

pdm