Velitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin publikoval několikaminutovou audionahrávku, kde své tažení hájí. Podle něj tažení ukázalo závažné bezpečnostní mezery v Rusku. Své tažení označil za protest, ne snahu shodit vládu. Moskevská vláda sice uvedla, že stíhání za vzpouru už neprobíhá, ale upozornila, že Wagnerovci ministerstvu obrany odevzdávají těžkou techniku. Prezident Vladimir Putin v úterním projevu označil situaci za velice nebezpečnou a ocenil padlé piloty, kteří během vzpoury splnili svou povinnost.

Po nepovedené vzpouře se vůdce Wagnerovy skupiny na několik dní odmlčel. Kde se nacházel po svém odjezdu z Rostova, nekomentoval ani Kreml. V úterý ráno server Flight radar zaznamenal let jeho osobního tryskového letadla Eaber 600 z Rostova na Donu na letiště poblíž Minsku, kde letadlo přistálo v úterních ranních hodinách. Běloruský diktátor Lukašenko v úterý odpoledne uvedl, že se již Prigožin nachází v Bělorusku. V pondělí Prigožin zveřejnil audionahrávku, kde své kroky obhajoval a poprvé se k neúspěšné vzpouře vyjádřil.

Prigožin na zveřejněné audionahrávce dal Wagnerovce za příklad toho, jak mělo probíhat původní tažení ruské armády na Kyjev. „Byl to ukázkový příklad toho jak to mělo proběhnout 24. února 2022. Za 24 hodin jsme pokryli vzdálenost, která se rovná vzdálenosti, kterou měly ruské jednotky podniknout od hranic s Ukrajinou ke Kyjevu,“ chvástá se v nahrávce Prigožin.

Ten také upřesnil upřesnil, proč k pochodu došlo. „Cílem bylo zabránit zničení Wagnerovy skupiny a přinést spravedlnost těm, kteří udělali velké množství chyb během svých neprofesionálních činů. Toto byl požadavek veřejnosti. Všichni vojáci nás během pochodu podpořili,“ uvedl Prigožin v nahrávce. Také uvedl, že jeho žoldáci zablokovali po cestě jednotky, které stály v cestě. Uvedl, že v počátku tažení bylo zabito či zraněno 30 jeho bojovníků. Během tažení na Moskvu podle jeho slov nikdo na zemi zabit nebyl. Vyjádřil však lítost nad nutnými sestřely ruských letců, kteří na konvoj při samotném tažení na hlavní město začali střílet. Moskva uvedla, že zemřelo 13 letců.

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý na nádvoří v Kremlu vystoupil před 2 500 vojáky s projevem. Požádal o minutu ticha právě pro padlé letce, které označil za hrdiny, kteří plnili svou službu a rozkazy. Situaci v průběhu víkendové vzpoury označil za „extrémně nebezpečnou“. Ale díky jednotě armády a obyvatel se podařilo zabránit občanské válce, uvedl Putin.

Již v pondělí Putin uvedl, že dal žoldnéřům čas, aby si své kroky rozmysleli. Podle svých slov tak zabránil velkému krveprolití. „Od samého začátku, na můj přímý pokyn, byly podniknuty kroky, abychom se vyhnuli velkému krveprolití,“ řekl prezident podle ruské agentury TASS. Dodal, že vzpoura „byla odsouzena k neúspěchu“ a že z této revolty vzešla země „sjednocená“.

„Organizátoři vzpoury to pochopili,“ řekl Putin bez toho, že by zmínil Prigožina. „Jakékoli vydírání či způsob, jak vnést do Ruska zmatek, je odsouzeno k neúspěchu,“ dodal. Jak prezident rovněž prohlásil, většina wagnerovců a jejich velitelů jsou vlastenci. Dodal, že dodrží svůj slib a umožní bojovníkům Wagnerovy skupiny přesídlit do Běloruska, pokud budou chtít. Mohou podle něj ovšem vstoupit také do pravidelné armády.

Jak budou Wagnerovci pokračovat?

Co však bude s Prigožinovými bojovníky dál není jasné. Například předseda výboru pro obranu ruské Dumy generálplukovník Alexej Kartapolov, upozornil, že Wagnerovci jsou jednotkou s největší bojovou silou v ruských službách. Jejich rozpuštění by podle něj byl jen dar Ukrajině a NATO. „Wagnerovci neudělali nic špatného, nic nezničili, nenesou žádnou vinu, proto také není potřeba jednotku zakázat,“ uvedl Kartapolov.

Ruské ministerstvo obrany stále neupřesnilo, kolik Wagnerových bojovníků je ochotno uzavřít kontrakt s ministerstvem obrany. Sám Prigožin uvedl, že očekává, že pouze 1-2 % jeho bojovníků o tom uvažuje. Ruské ministerstvo obrany však uvedlo, že Wagnerovci předají svou těžkou techniku ruské armádě. „Probíhají přípravy na předání těžké armádní techniky Wagnerovy soukromé vojenské společnosti aktivním jednotkám ozbrojených sil Ruské federace,“ uvedlo ministerstvo obrany podle ruské agentury TASS.

Někteří bojovníci se však cítí zastavením pochodu zrazeni. Na sociálních sítích někteří bojovnici či blogeři spjatí s Wagnerovou skupinou uvádí, že zvažují ukončení svých kontraktů, informovali jsme o tom zde.

Bojovníci Wagnerovy skupiny se stáhli do svých kasáren a podle některých informací se pro ně buduje tábor v Bělorusku. V úterý v podvečer běloruský prezident Lukašenko uvedl, že Wagnerovcům nabídl opuštěnou vojenskou základnu v Bělorusku, stavbu tábora popřel. V samotném Rusku nadále fungují některé kanceláře skupiny pro verbování nových bojovníků.

Ruský ministr zahraničí Lavrov uvedl, že Wagnerova skupina bude nadále pokračovat v operacích v Mali a Středoafrické republice. „Členové Wagnerova uskupení tam jsou jako instruktoři. Tato práce bude pokračovat,“ uvedl podle Moscow Times. Podle některých zdrojů má celá Wagnerova skupina až 50 000 žoldnéřů, kteří operují v různých zemích. V některých zemích Afriky mají dokonce výhodné těžební licence přímo od místních vlád. Oplátkou za ně poskytují zemím bezpečnostní služby.

Ruské bezpečnostní složky o víkendu uvedly, že při razii v Petrohradě zabavili Prigožinovi prostředky v hodnotě 4 miliard rublů. V úterním projevu prezident Vladimir Putin uvedl, že za poslední rok stát jen na výplaty žoldnéřů dal 86 miliard rublů (přes 21 miliard korun). Také upozornil, že podobnou částku si Prigožin vydělal na svých kontraktech týkajících se zásobování ruských jednotek.