Nečekané zvraty posledního víkendu budí komentáře, které se šíří pohybují od největší výzvy a prohry Vladimira Putina po jeho posílení a upevnění moci. Není zatím ani zcela jasné, tedy kromě oficiálních vyjádření z Ruska, o co se Wagnerovci pod vedením Jevgenije Prigožina pokusili či jaké jsou za událostmi skutečné motivace. „Vzpouru“ však měla definitivně ukončit dohoda, kterou Rusům v pondělí večer potvrdil sám Putin, když přerušil vysílání dramatu o Kateřině Veliké na ruské státní televizi. Mimořádný výstup budil velká očekávání, do situace však příliš světla nevnesl.

Americký prezident Joe Biden označil události v Rusku za součást „boje“ uvnitř ruského systému. Bidenova slova kopírovala předchozí vyjádření západních činitelů po překotných víkendových událostech, které rozvířily otázky ohledně vývoje ruské agrese proti Ukrajině i samotné pozice ruského prezidenta Vladimira Putina.

Jeho autorita podle analytiků utržila ránu, když v pátek jeho dosavadní spojenec Prigožin oznámil, že zahajuje tažení s cílem odstranit velení pravidelné ruské armády. Wagnerovci pak v sobotu směřovali na Moskvu, vzpoura ale ještě tentýž den skončila na základě dohody, která byla jen mlhavě medializována, mezi Prigožinem a Kremlem, a kterou zprostředkoval běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

Ten by měl přitom s novináři mluvit v úterý. V médiích se objevovaly zprávy o přesunu Wagnerovců a samotného Prigožina do Běloruska. Putin následně ve vystoupení nabídl Wagnerovcům možnost odejít tam, vrátit se k rodinám či vstoupit do ruské armády nebo jiných oficiálních ozbrojených složek. To byl přitom jeden ze zvažovaných důvodů, které mohly za víkendovou vzpourou Wagnerovců stát. Prigožinova kritika už několik měsíců mířila na ruské vojenské velení, nikoliv na Putina. Začlenění Wagnerovců do armády pak dlouhodobě požadoval ministr obrany Sergej Šojgu.

Jevgenij Prigožin po odmlce zveřejnil v pondělí na komunikační platformě Telegram audionahrávku dlouhou 11 minut. V ní podle Reuters uvedl, že cílem nedávného tažení jeho bojovníků na Moskvu nebylo svrhnout ruské vedení, ale že tento odpor ukázal na závažné problémy v Rusku. Kromě toho pak zopakoval výše zmíněné, tedy že chtěl zabránit zničení Wagnerovy žoldnéřské skupiny, která měla být rozpuštěna k 1. červenci 2023.

V předchozích vyjádřeních však značně ostře kritizoval i další aspekty ruské války na Ukrajině. V pátek uvedl, že válku rozpoutal „klan oligarchů“, „který nyní fakticky vládne Rusku“. Ukrajina se podle něj nechystala před invazí z loňského února na Rusko zaútočit.

Kromě motivací samotných víkendových událostí zůstává nejasný i osud Jevgenije Prigožina. Vladimir Putin sice zopakoval, že Wagnerovci nebudou za vzpouru stíháni, mluvil však o potrestání organizátorů, které ale ani jednou nejmenoval. V pondělí se pak také objevily zprávy, že právě Prigožin je stále vyšetřován ruskou tajnou službou FSB kvůli podezření z organizování ozbrojené vzpoury. Napsal to ruský list Kommersant s odvoláním na nejmenovaný zdroj. Uvedl, že pro to, aby FSB přijala jiné rozhodnutí, uplynulo příliš málo času. Později tuto informaci přinesly i tři ruské státní agentury TASS, Interfax a RIA Novosti.

V Rusku má být žoldnéřská Wagnerova skupina rozpuštěna, ale v Bělorusku by podle ukrajinských médií mohla být legitimizována a dále by pokračovala ve svých úkolech na Ukrajině a v Africe. Část Wagnerovců se má podle předchozích informací médií přesouvat do Mogilevské oblasti a stavět polní tábory v okolí Osipoviče, jiné zdroje však tyto zprávy zatím popřely. Vyjasnit situaci ze strany Běloruska by mělo úterní vystoupení Alexandra Lukašenka. Někteří komentátoři a pozorovatelé války na Ukrajině poukazují na to, že by Prigožin mohl zaútočit na Ukrajinu právě z Běloruska. Podle zatím nepotvrzených informací také může začít nábor žoldnéřů z řad Bělorusů.

Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) odhalilo tažení Wagnerovců závažné slabiny v systému ruské vnitřní bezpečnosti. Mohlo by to podle něj oslabit morálku ruských vojáků bojujících na ukrajinské frontě. Dohoda vyjednaná běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem, která v sobotu večer tažení wagnerovců na Moskvu ukončila, je pak podle analytiků jen „krátkodobou záplatou“.

Podle odhadu analytiků z ISW se mohli wagnerovci při svém tažení dostat až na předměstí Moskvy, kdyby to jejich šéf Jevgenij Prigožin chtěl. „Prigožinovo povstání názorně ukázalo, že ruským silám chybí rezervy v mnoha týlových oblastech, a téměř určitě oslabí morálku ruského vojska na Ukrajině, což je něco, čeho mohou ukrajinské síly využít, aby přizpůsobily své pokusy o prolomení ruské obrany,“ uvádí ve své zprávě ISW.