Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v telefonickém rozhovoru se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem řekl, že úsilí o mír na Ukrajině by podpořilo jednostranně vyhlášené příměří a také vize spravedlivého řešení. Uvedly to dnes tiskové agentury s odvoláním na kancelář tureckého prezidenta. Erdogan by měl hovořit také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Letošní rok byl plný událostí, které budou klíčové pro budoucnost Ruska i světa, řekl v novoročním projevu ruský prezident Vladimir Putin. Výjimečně ho nepronesl na pozadí Kremlu, ale během návštěvy vojáků Jižního vojenského okruhu v Rostově na Donu. Podle ruských agentur jde o příslušníky ruských jednotek účastnících se invaze na Ukrajinu. Agentura Reuters uvádí, že Putinův projev, který trval devět minut a byl za období jeho vlády doposud nejdelší, se nesl v mimořádně bojovném tónu.
Ruský prezident Vladimir Putin svým pátečním výnosem povolil hodnostářům a úředníkům odeslaným na okupovaná území či příslušníkům armády a bezpečnostních složek zapojeným do bojů na Ukrajině nezveřejňovat svá majetková přiznání. Putin současně pozastavil na dobu "speciální vojenské operace", jak Kreml nazývá válku proti Ukrajině, zveřejňování všech majetkových přiznání úředníků.
Ruský prezident Vladimir Putin nechal vyrobit devět zlatých prstenů, které daroval svým spojencům a účastníkům summitu Společenství nezávislých států (SNS) v Petrohradě. Prezident Ruské federace tak nahrál kritikům ruské války na Ukrajině, kteří Rusko přirovnávají k fiktivnímu Mordoru a ruské vojáky ke skřetů ze slavných románů J. R. R. Tolkiena. Na špercích je vyryt novoroční pozdrav a znak SNS. Petrohradský summit se konal na začátku týdne a na konci setkání rozdal Putin osm prstenů a jeden si ponechal sám.
Blackouty, tedy déletrvající výpadky elektřiny, jsou oblíbený dystopický žánr v pravicovém až reakčním prostředí, tedy mezi lidmi, kteří s podezřením sledují snahy o Velkou transformaci, známou i pod heslem uhlíková neutralita. Pravda je, že ta záliba nabývá u některých jejích nositelů takového stupně, až to vypadá jako tužba. Dlouhotrvající výpadek proudu by možná vyprovokoval velké politické posuny ve společnosti zpátky „doprava“. Cena za to však může být úděsná (i u nás státní správa propočítává, po kolika málo dnech už by začala anarchie a nastaly by poměry jak v občanské válce).
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o odvetných opatřeních proti zavedení stropu na ceny ruské ropy. Dekret bude platný do 1. července 2023. Zákaz dodávek ropy a ropných produktů z Ruské federace bude účinný od 1. února 2023, uvedla dnes agentura TASS. Prezident zakázal dodávky ropy a ropných produktů z Ruské federace těm, kteří ve smlouvách zohledňují cenový strop. Putin také zakázal dodávky ropy zahraničním kupcům, pokud smlouva využívá mechanismus cenového stropu.
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli obvinil Západ, že se snaží pomocí ukrajinské krize rozdělit Rusko. Uvedl také, že Moskva je připravena jednat se všemi stranami zapojenými do konfliktu na Ukrajině, Kyjev a jeho západní spojenci prý ale rozhovory odmítají. „Jsme připraveni jednat se všemi zúčastněnými stranami o přijatelných řešeních, ale je to na nich. My nejsme ti, kdo rozhovory odmítají,“ prohlásil Putin v rozhovoru v programu nazvaném „Moskva. Kreml. Putin“ v ruské státní televizi Rossija 1.
Populární baletní tanečník Sergej Polunin, který pochází z ukrajinského Chersonu, je dlouhodobým podporovatelem ruského prezidenta Vladimira Putina. Opakovaně se vyjadřuje na podporu války na Ukrajině. Letos v červenci měl přitom vystupovat i v Kroměříži, jeho představení se však kvůli zranění posunulo na příští rok. Odpůrci ruské invaze na Ukrajině nicméně vystoupení Polunina, který má i na svém těle vytetovaný Putinův obličej, ostře odmítali a po kritice organizátoři rozhodli o zrušení představení.
Nejbližší spolupracovníci ruského prezidenta Vladimira Putina se před ním snaží tajit nepříjemné zprávy o průběhu bojů na Ukrajině, uvedl americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Putin, je tak podle amerického listu, který se odvolává na rozhovory s ruskými představiteli blízkými Kremlu, v izolaci a nemá nutně přehled o reálné situaci, přestože je nejvyšší velitel ruských ozbrojených sil.
Ruský prezident Vladimir Putin nazval poprvé konflikt na Ukrajině, který Rusko rozpoutalo, válkou. Učinil tak po setkání Státní rady, která se zabývala státní politikou vůči mladým. Je to poprvé za 10 měsíců konfliktu, co Putin použil slovo válka. Informuje například CNN. „Naším cílem není roztáčet kola vojenského konfliktu, ale právě naopak, ukončit tuto válku,“ uvedl Putin během nejistého projevu, ve kterém části vět několikrát opakoval.
Americký systém protivzdušné obrany Patriot je zastaralý a Rusko na něj najde protilék, prohlásil podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Dodání tohoto systému Kyjevu spolu s další vojenskou pomocí přislíbily ve středu Spojené státy během návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Washingtonu. Ukrajina už dlouho usilovala o dodávku tohoto obranného prostředku; je přesvědčena, že jí pomůže efektivněji čelit ruským plošným útokům na energetickou infrastrukturu.
Rusko bude nadále rozvíjet svůj vojenský potenciál, včetně toho jaderného, prohlásil dnes při setkání s vedením ministerstva obrany ruský prezident Vladimir Putin. Na financování ruských ozbrojených sil se podle něj nevztahují žádná omezení, informovala agentura TASS. Šéf Kremlu mimo jiné oznámil, že brzy bude do bojové pohotovosti uvedena mezikontinentální balistická raketa Sarmat či hypersonické střely. Ruští vojáci musí dostat vše, co potřebují, řekl Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin se porozhlíží po špionech a sabotérech ve „vlastních řadách“. A není sám, v Rusku se údajně objevují dokonce i na billboardech výzvy k hledání tajných agentů schovaných mezi ruskými občany. Podle Putina musí ruské tajné služby prokázat naprostou připravenost a koncentrovat síly na ukončení aktivity zahraničních služeb. Situace na okupovaném území Ukrajiny je podle ruského prezidenta Vladimira Putina mimořádně složitá. Problémy však zjevně vidí i na skutečně ruském území.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se zřejmě opět nepodařilo přesvědčit běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, aby se připojil k jeho válečnému tažení na Ukrajině. V analýze zveřejněné v noci na úterý to uvedl americký Institut pro studium války (ISW), který reagoval na pondělní Putinovu návštěvu v Bělorusku. Agentura Reuters pak napsala, že podle amerických diplomatů v Moskvě panují protichůdné názory na to, jestli na Ukrajině zahájit protiofenzivu.
Situace na okupovaném území Ukrajiny, které Rusko jednostranně prohlásilo za vlastní, je mimořádně složitá, uvedl v úterý ruský prezident Vladimir Putin. Ve videoprojevu k dnešnímu dni bezpečnostních služeb jejich zaměstnance vyzval, aby na Ukrajině potlačili operace zahraničních agentů a urychleně identifikovali „zrádce, špiony a sabotéry“, napsal ruskojazyčný server BBC.
Rusko ustanovilo jednotnou mládežnickou organizaci nazvanou Ruské hnutí dětí a mládeže, která si zvolila za svůj oficiální název "Hnutí prvních" a uspořádala historicky první sjezd v Moskvě. „Hnutí se bude podílet na výchově, profesním poradenství a volnočasových aktivitách mladé generace,“ píše se v prohlášení ruského vládce Vladimira Putina. Hnutí by mělo mládeži a dětem „formovat pohled na svět a připravovat je na plnohodnotný život ve společnosti“.
Rusko i přes tvrzení, že nepotřebuje více rekrutů pro svou armádu na Ukrajině, vydalo sérii nových videí, která mají přimět občany narukovat. Většina klipů si pohrává s myšlenkou na peníze, které můžou muži v armádě vydělat, některá se snaží vzbuzovat patriotismus nebo morální cítění se spoluobčany. Informuje o tom server CNN. Tato videa plní v posledních dnech hlavně sociální sítě. V jednom z nich nemá starý muž dost peněz na jídlo a zvažuje prodej svého žigulíka.
Bělorusko uvedlo do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko, prohlásil běloruský lídr Alexandr Lukašenko na společné tiskové konferenci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Minsku. Putin přítomné novináře ujistil, že Rusko nemá v plánu Bělorusko „pohltit“, a řekl, že s Lukašenkem během pondělního setkání probíral pokračující spolupráci na společných vojenských cvičeních a vývoji nové vojenské techniky.
Existuje velké nebezpečí další eskalace ruské války proti Ukrajině. V rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. S Ruskem je podle něj třeba dál mluvit a Moskva si musí uvědomit, že válka nemůže pokračovat. "Rusko si musí uvědomit, že toto nemůže pokračovat. Putin musí válku ukončit, stáhnout vojáky, a vytvořit tím prostor pro vzájemnou dohodu," zdůraznil Scholz.
Na pozadí pokračujících masivních ruských útoků na Ukrajinu strávil ruský prezident Vladimir Putin celý pátek ve štábu vojsk zapojených do speciální vojenské operace na Ukrajině, jak invazi Rusko nazývá. Putin velitele žádal o návrhy, jak dále ve válce pokračovat. Kromě toho se separátně setkal s ministrem obrany Sergejem Šojgu a náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. Jak je vidět na záběrech zveřejněných v sobotu, Putin dorazil do štábu v civilu, v černém obleku s kravatou
Tři týdny před začátkem ruské invaze na Ukrajinu si zavolal prezident Vladimir Putin čečenského vůdce Ramzana a Kadyrova a pověřil ho úkolem obsadit vládní čtvrť v Kyjevě a zabít ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Tvrdí to s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu SBU list WSJ. Jak uvádí agentura Unian, tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov poznamenal, že takový úkol byl pro Kadyrova „jakýmsi bonusem“.
Rusko hodlá přeorientovat vývoz svých energetických surovin na perspektivnější partnery, než je Evropská unie, a to na rychle rostoucí trhy v Asii, na Blízkém východě, v Latinské Americe a v Africe, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtečním projevu vysílaném televizí.
Po smrti ruského prezidenta Vladimira Putina je velká šance na ukončení války na Ukrajině. Ruská federace se bude muset zabývat domácí, nikoli zahraniční politikou. Tento názor sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve speciálním dílu pořadu Davida Lattermana „Mého dalšího hosta nemusím představovat“ na Netflixu.
Ruský prezident Vladimir Putin přijel osobně zkontrolovat Kerčský most, který spojuje Ruskem nelegálně anektovaný ukrajinský poloostrov Krym s ruskou pevninou. Stavbu před bezmála dvěma měsíci poškodil mohutný výbuch, který Moskva dává za vinu ukrajinským tajným službám. Putin přes most přejel v osobním voze, ruské úřady předtím informovaly o obnovení části poškozené vozovky.
Macronova slova na adresu Ukrajiny ukazují, že východ Evropy je připraven předat Rusku. Můžeme si být jistí, že nebude připraven uznat ruský vliv i v ostatních zemích bývalého sovětského bloku, které však měly to štěstí, že stihly vstoupit do EU a NATO? Během války pak francouzský prezident provolal mnoho hodin s pánem Kremlu ve snaze ho nějak přimět k ukončení agrese. Nyní v rozhovoru pro francouzskou televizi TF1 prohlásil, že Rusko potřebuje bezpečnostní garance, pokud má začít vyjednávat o ukončení války.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil v telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem, že raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu jsou „vynucená a nevyhnutelná“ reakce na provokace Ukrajiny. Šéf Kremlu dále označil západní podporu Kyjevu za „destruktivní“ a vyzval Berlín, aby přehodnotil svůj přístup. Vyplývá to z pátečního prohlášení, které k telefonátu státníků vydal Kreml. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února.
E-maily z ruské tajné služby Federální bezpečností služby (FSB) se dostaly na veřejnost díky aktivistovi, který si sám s tajnými agenty dopisoval. Hlavním tématem korespondence se stalo možné použití jaderných zbraní Vladimirem Putinem ve válce na Ukrajině. Uniklé e-maily ale odhalily i skutečnosti o tom, jak vedení státu nemá „žádnou strategii“, nebo o nepokojích uvnitř FSB, ke kterým dochází kvůli odlišným názorům na postup války a krokům Vladimira Putina.
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se zabývá případem plachty s českou a ukrajinskou vlajkou spolu s portrétem ruského prezidenta Vladimira Putina ve vaku na mrtvoly, která byla koncem října vyvěšena na budově ministerstva vnitra v Praze. Mluvčí centrály Jaroslav Ibehej řekl, že útvar dostal oznámení, které v současnosti vyhodnocuje. Vyobrazení s vlajkami a Putinem se na sídle ministerstva objevilo u příležitosti státního svátku 28. října. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vyvěšení díla hájil.
Bývalá dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s týdeníkem Spiegel přiznala, že ke konci svého mandátu už neměla žádné páky, jak přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání. Putinovi podle ní záleží jen na moci a tu ona jako odcházející politička neměla, řekla Merkelová.
Stoupající hvězdy Jevgenije Prigožina, zakladatele žoldnéřské Wagnerovy skupiny, si všímá web Newsweek. Bývalý poradce Kremlu Sergej Markov dokonce Prigožina označil za „hlas lidu“, protože se nebojí říct tvrdou pravdu. Prigožin, který má blízko k Putinovi, v poslední době nešetří kritikou ruských elit a neschopnosti generálů vyhrát na Ukrajině. Podle ruského webu Meduza se jeho angažmá ještě zvětší, neboť plánuje založit konzervativní hnutí, které se má potažmo přeměnit na politickou stranu.
