Wagnerovci nebyli pouze žoldáky bojujícími na Ukrajině. „Putinův kuchař“, jak se vůdci Wagnerovy soukromé armády Prigožinovi přezdívalo, vybudoval za poslední roky v Africe rozsáhlou mocenskou síť, která vydělávala na těžbě zlata a dalších nerostných surovin, starala se o bezpečnost a upevnění moci tamních diktátorů a pomáhala vládám bojovat proti islamistům. Dohromady měl Prigožin na kontinentu asi 5 tisíc vojáků.

Jak to začalo? Jevgenij Prigožin původně fungoval v Africe jako prodloužená ruka Kremlu a ruské vojenské rozvědky GRU. Kam nemohli oficiálně ruští vojáci, mohl Prigožin a jeho wagnerovci. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina to byl dlouhou dobu nejlepší člověk na „černou práci“.

Postupně si jeho žoldáci vybojovali vliv v Mali, Středoafrické republice, Súdánu, Libii, Nigeru či Mosambiku. A napříč kontinentem se podíleli na různorodých aktivitách – od ostrahy prezidentů a výcviku vojáků po těžbu a vývoz zlata ze Súdánu a diamantů a dřeva ze Středoafrické republiky.

Ihned poté, co minulou středu obletěla svět zpráva, že s Prigožinem spadlo v Rusku letadlo, se začalo spekulovat, že jde o odplatu za neúspěšnou červnovou vzpouru proti Putinovu režimu. Prigožin totiž vedl otevřené spory s ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu a jakmile v bojích kolem ukrajinského Bachmutu vykrvácela značná část wagnerovců, rozhodl se pro ozbrojenou vzpouru a zahájil „pochod spravedlnosti“ směrem na Moskvu.

Vzpoura nakonec po pár dnech ustala výměnou za to, že Moskva zajistí Prigožinovi beztrestnost a jemu i jeho mužům bude umožněn pokojný přesun do Běloruska, což se také stalo. V té chvíli si ale zároveň Prigožin začal připravovat půdu pro privatizaci moci v Africe, což se zřejmě ukázalo jako hlavní kámen úrazu.

Prigožinovo „poslední turné“

Můžeme to předpokládat na základě Prigožinových aktivit během posledních týdnů a měsíců, které pečlivě a na základě velkého množství zdrojů odreportoval list The Wall Street Journal. Prigožin měl po roztržce ambici vybudovat v Africe nové impérium nezávislé na Moskvě. Odmítl potichu odejít do důchodu a místo toho křižoval Střední východ, východní Evropu a Afriku ve snaze udržet při životě své obchodní vazby. Do Afriky by mohl odklonit také tisíce žoldáků, kteří původně bojovali na Ukrajině, tím by jeho moc v regionu ještě rostla.

V poslední době například nabízel žoldáky vojenskému režimu, který nedávno převzal moc v Nigeru. Nebo připravoval další rotaci wagnerovců ve Středoafrické republice, kteří by pomohli zabezpečit zemi před srpnovým referendem, které by tamnímu prezidentovi dalo neomezenou moc. V té chvíli ale byly jeho dny už nejspíš sečteny.

Přibližně od července totiž ruské ministerstvo obrany vysílalo do Afriky delegace, které přesvědčovaly jednotlivé africké vlády, aby od nynějška obchodovaly přímo s ruským státem a nikoli s Prigožinem. Kreml si totiž začal připravovat znárodnění často neprůhledné sítě aktivit centralizovaných kolem Prigožina. Prezident Vladimir Putin měl třeba osobně říct středoafrickému prezidentovi Touadéraovi, že „nastal čas“, aby se od Prigožina distancoval.

Několik dní před osudným letem stačil Prigožin ještě navštívit právě Středoafrickou republiku a Mali ve snaze upevnit své vazby. Není však známo, s jakým úspěchem. Poté už byl podle některých zdrojů povolán do Moskvy, odkud měl minulou středu odletět do rodného Petrohradu. Nad Tverskou oblastí se ale soukromý tryskáč zřítil.

Ruští vyšetřovatelé smrt oficiálně potvrdili

V neděli pak ruské úřady Prigožinovu smrt oficiálně potvrdily. Na základě genetické analýzy uvedly, že identita zemřelých souhlasí se jmény uvedenými na seznamu pasažérů, v němž figurovalo i Prigožinovo jméno. Podle předchozích informací byli na seznamu i Prigožinova pravá ruka a vojenský velitel wagnerovců Dmitrij „Wagner“ Utkin a šéf logistiky Valerij Čekalov. Příčina havárie není dosud známá. První informace hovořily o zásahu raketou, nejpravděpodobnější verzí je však i podle zdrojů v západních tajných službách výbuch bomby přímo na palubě letadla. Více jsme psali v článku Hodiny před smrtí Prigožina.

Mluvčí ruského prezidenta v pátek reagoval na šířící se zprávy o tom, že za zabitím Prigožina stál příkaz z Kremlu a označil to za „absolutní lež“. Nešlo však o nijak překvapivý výrok. Prigožinova smrt vyvolala i záplavu spikleneckých teorií, zejména mezi Rusy, které tvrdí, že „Putinův kuchař“ je stále naživu a skrývá se kdesi v zahraničí.