Vedení ruské armády zřejmě v posledních dnech odvolalo dalšího významného generála. Nejnověji měl být podle ruských válečných blogerů zbaven velení generálmajor Vladimir Seliverstov, velitel 106. gardové divize bojující u Bachmutu. Seliverstov by tak byl dalším v dlouhé řadě velitelů, kteří byli v posledních týdnech odstaveni. Informace ale oficiálně nebyla potvrzena. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) je tato vlna odvolání symptomem šířící se neloajality v ruské armádě.

Informaci, že Selivercov byl odstaven, přinesly ruské zdroje poprvé 15. července. Podle nich je důvod jeho odvolání neznámý, ale spekuluje se, že generálmajor si své odvolání vysloužil tím, že se u svých nadřízených až příliš často zastával vojáků pod svým velením. Části 106. gardové výsadkové divize se už několik měsíců brání ukrajinskému protiútoku u města Bachmut, který se Rusům letos na jaře podařilo téměř celý dobýt. Rodiny ruských vojáků sloužících u Bachmutu si na bídné podmínky svých blízkých veřejně stěžovaly ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi už před pár měsíci a podle ISW je skutečně možné, že Seliverstov se pokusil o podobný apel.

Pro-Kremlin publics write that Major General Vladimir Seliverstov was removed from his post as commander of the 106th Guards. Airborne Division of the Airborne Forces.

It is reported that the reason for the suspension was a conflict with his management. pic.twitter.com/n3cB44dq9r

— NEXTA (@nexta_tv) July 16, 2023

Seliverstov však není zdaleka jediným ruským velitelem, který byl v uplynulých týdnech odvolán. Stejný osud zřejmě stihl i generálmajora Ivana Popova, velitele 58. vševojskové armády. Ten se měl provinit tím, že si na podmínky panující v ruské armádě stěžoval přímo u prezidenta Putina, čímž obešel svého nadřízeného, náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova.

Stále neznámý je osud generála Sergeje Surovikina, bývalého vrchního velitele ruských sil na Ukrajině, který byl zatčen po červnové vzpouře Jevgenije Prigožina a jeho Wagnerovy skupiny. Nyní se navíc spekuluje o odstavení generálplukovníka Michaila Těplinského, velitele celého ruského výsadkového vojska, který má podle britského ministerstva obrany značný vliv na ruskou válečnou strategii na Ukrajině.

Putin and Shoigu continue their purge of unreliable military commanders.

After dismissing generals Popov and Seliverstov, arresting Surovikin (his whereabouts are still unknown), and dismissing general Mizintsev, it is the turn of the commander of Russian Airborne Troops, once a… pic.twitter.com/4aVn0DG3sX

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) July 16, 2023

ISW v souvislosti s těmito událostmi spekuluje dokonce o koordinované čistce, která značí, že Rusům se na Ukrajině začíná rozpadat hierarchie velení. „Problémy, které dlouhodobě sužují ruské válečné úsilí a které ještě zhoršila chybná rozhodnutí ruského nejvyššího politického a vojenského vedení, zřejmě vedou některé nezávislejší velitele ke zpochybňování autority svých nadřízených,“ hodnotí situaci ISW.

Galeotti: Bezpečnostní složky si Putinem nejsou jisté

Po Prigožinově vzpouře jsou tyto případy dalším důkazem, že prezident Putin má problém udržet si nad ruskými ozbrojenými silami kontrolu. V rozhovoru pro aktuální vydání Týdeníku Echo o tom mluvil britský analytik Mark Galeotti. Nedá se sice podle něj očekávat, že ruské bezpečnostní složky otevřeně podpoří případnou vzpouru, ale nedávné události podle Galeottiho ukázaly, že v případě konfliktu zároveň nelze automaticky předpokládat, že se postaví na prezidentovu stranu.

"Toto byl první opravdový test za dlouhou dobu a ukazuje se, že bezpečnostní aparát si není Putinem až tak jistý. Nepůjde proti němu, ale také ho nebude podporovat," uvedl Galeotti.

Galeotti jako příklad uvádí chování ruské národní gardy právě během Prigožinova nedávného tažení na Moskvu: „Velitel národní gardy generál Zolotov se v sobotu 24. června zoufale snažil kontaktovat polní velitele a donutit je postavit se wagnerovcům. Zdá se, že polní velitelé vyvinuli veškerou snahu, aby nemohli být kontaktováni. Nechtěli přímý rozkaz, který by museli buď vykonat, nebo odmítnout. Raději byli nedosažitelní, skrývali se za faktem, že neměli přímé rozkazy, a čekali, co se stane. Takže se ukazuje, že v řadách bezpečnostních složek zatím opozice vůči Putinovi není, ale zároveň tam má mnohem menší podporu, než všichni očekávali.“

Celý rozhovor s Markem Galeottim si můžete přečíst ZDE.