Tag: vysoké školy

Články k tagu

„Už není možné mlčet“. Humanitní fakulty demonstrují za vyšší mzdy. Pochod směřoval na Pražský hrad

Za ostudu, hanebnost nebo katastrofu považují zástupci českých univerzit, které se dnes připojily k protestní akci Hodina pravdy, podfinancování veřejných vysokých škol a nízké platy vyučujících na humanitních a společenskovědních oborech. Organizátoři akce žádají pro univerzity více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění platových tarifů mezi obory. Prahou prošel protestní pochod studentů a zaměstnanců univerzit. V čele průvodu valili protestující Sysifův balvan.

Humanitní fakulty protestují proti nízkým platům. Máme nevýhodu malých oborů, říkají

Více než desítka humanitních fakult po celé České republice je součástí protestu s názvem Hodina pravdy proti podfinancování těchto oborů. Cílem je podle sdělení organizátorů pro Echo24 upozornit na skutečnost, že zatímco situace vyučujících na základních a středních školách se po letech strádání zlepšila, na vysoké školy se při tomto narovnání zapomnělo. Hlavním konkrétním cílem je vyjednat jednorázový příspěvek od ministerstva školství a dlouhodobé systémové řešení.

Studenti budou doplácet na chybějící pojištění. Systém nabízí tři řešení

Jestli nějaké téma mladé lidi obvykle příliš nevzrušuje, jsou to pravděpodobně jejich budoucí důchody. Současný systém se jich přitom týká prakticky od počátku. Vláda upustila od plánu navrátit započtení studia v dospělosti mezi náhradní doby pojištění, to tak může v některých případech znamenat i dlouhé roky, v kterých student v očích státu nedělá vůbec nic. Současné nastavení výpočtů důchodů dává mladým lidem v zásadě tři možnosti, jak se k situaci postavit.

Hon na Ševčíka: Děkan nemusel lhát. Možná se u muzea skutečně ocitl náhodou

Děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík se možná skutečně ocitl u muzea při demonstraci na Václavském náměstí náhodou. Reportér Českého rozhlasu Vít Kubant totiž prošel několik hodin videí z demonstrace a podle něj byl Ševčík viděn pouze na úplném začátku demonstrace a na jejím konci. To by sedělo se Ševčíkovou verzí. Ten totiž uvedl, že se tam „octil náhodou“ a že se neúčastnil snahy o stržení ukrajinské vlajky. Kubant to řekl ve středečním podcastu Českého rozhlasu Vinohradaská 12.

Odstupte z funkce děkana, řekl Ševčíkovi rektor VŠE

Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák má za to, že děkan Národohospodářské fakulty Miroslav Ševčík by měl odstoupit ze své pozice. Doporučil mu to na pondělní schůzce. Důvodem jsou pedagogovy veřejné aktivity z poslední doby, mimo jiné účast na protivládních demonstracích nebo účast na sobotním incidentu u budovy Národního muzea, kde se protestující pokusili strhnout k zemi ukrajinskou vlajku. Podle rektora Ševčík poškozuje dobré jméno školy.

Studenti z Akademického senátu VŠE vyzvali děkana Ševčíka k odstoupení

Studentští senátoři Vysoké školy ekonomické v Praze vyzvali děkana Národohospodářské fakulty Miroslava Ševčíka k odstoupení z jeho funkce. Důvodem jsou Ševčíkovy veřejné aktivity jako několikanásobné angažmá na protivládních demonstracích, ale také účast na sobotním incidentu u budovy Národního muzea. Studenti to uvedli v otevřeném dopise adresovaném děkanovi. Podle studentů v Akademickém senátu vrhá Ševčíkovo chování stín na dobré jméno školy.

Umělá inteligence mění české školství. Studentům se budou klást „bariéry“

Zjevení jazykového modelu ChatGTP rapidním tempem dopadá do českého školství. Podobně jako v zahraničí se velmi rychle stalo univerzitním tématem, co znamená široce dostupná technologie pro výuku jak ze strany pedagogů, tak ze strany studentů. A už nyní přichází první změny, univerzity si uvědomují, že postup umělé inteligence nezastaví, změnit se tak bude muset pro začátek zřejmě léta fungující systém výuky.

Bomby sestrojené v osmašedesátém vybuchují až dnes

Krátce před svým odchodem do důchodu v roce 2018 se musel Norbert Bolz, profesor mediálních studií na Technické univerzitě v Berlíně, zodpovídat rektorovi za své provokativní tweety. Dnes patří k nejhlasitějším kritikům vysokoškolského prostředí a současné politiky. Zatímco mnozí ho obviňují, že se v posledních pěti letech zradikalizoval, on tvrdí, že si pouze užívá absolutní svobody člověka, který se již nestará o svůj společenský status. S Norbertem Bolzem hovoříme u příležitosti vydání jeho nové knihy Starý bílý muž: obětní beránek jednoho národa.

Univerzity chtějí deset miliard ročně navíc, platy učitelů bude řešit vláda

Vláda by podle České konference rektorů (ČKR) měla na vysoké školství dát o deset miliard korun ročně více než nyní. Podle rektorů univerzit je vysoké školství podfinancované. V Česku je totiž poměr výdajů na univerzity k HDP výrazně nižší i ve srovnání se státy sdruženými v OECD. Nároky na vysoké školy se přitom v posledních letech zvyšují, nejen ve smyslu tlaku na vědecký výkon, ale také kvůli rostoucí demografické křivce. Dílčí problém nízkých platů učitelů by se měl v řádu týdnů objevit na jednání vlády, uvedlo MŠMT pro Echo24.

Nespokojenost s financováním vysokých škol roste. Nepokryjeme náklady, varuje asociace

V Česku roste kritika namířená proti systému financování vysokých škol. V čele stojí například Asociace právnických fakult, která upozorňuje na výrazný nepoměr ve financování regionálního a vysokého školství, z něhož právě vysoké školy vychází s výrazným hendikepem. Ministerstvo školství (MŠMT) pro Echo24 uvedlo, že si je vědomo nutnosti navýšit prostředky na tuto oblast, a proto požadavky opakovaně uplatňuje při jednání o rozpočtu s ministerstvem financí.

Translidé dostanou nové diplomy. Budou je muset vydávat vysoké školy

Vysoké školy budou muset vydávat nový diplom svým absolventům, kteří podstoupili změnu pohlaví a kteří o doklad s novým jménem požádají. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách. Dosud nebyl postup změny diplomů v takových případech v zákoně stanovený, a mnohdy se tak univerzity podle resortů zdráhají nové diplomy vydávat. Na návrhu vysokoškolského zákona spolupracuje ministerstvo školství (MŠMT) pod vedením Vladimíra Balaše (STAN) s ministryní pro vědu Helenou Langšádlovou (TOP 09).

Obtěžování studentek řeší i Univerzita Karlova, zřídila speciální komisi

Na Univerzitě Karlově z rozhodnutí rektorky Mileny Králíčkové vznikla podle mluvčího UK Václava Hájka komise, která má doporučit další postup ohledně podezření na obtěžování studentek Fakulty humanitních studií ze strany některých vyučujících. Rada Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR na webu uvedla, že se podezřením z nevhodného chování ředitele ústavu Miroslava Vaňka a jeho zástupce Pavla Mückeho vůči studentkám zabývala v pondělí.

Kdo se bojí bezpečí?

Pojem bezpečného prostoru, tzv. „safe space“, se vyšvihl. Ve Spojených státech se původně pojil „jen“ s prostory, v nichž se zástupci sexuálních menšin mohli svobodně bavit bez odsudků, či dokonce hrozby násilí. Od roku 2013 se začíná psát nová kapitola. Ve Spojených státech se ozývají hlasy volající po tom, aby se v takový prostor proměnily univerzity. Lze vůbec něco namítat? Přeje si snad někdo, aby studenti čelili nebezpečí? Problém nastává, když se s bezpečím pojí nejen nepřítomnost šikany nebo násilí, ale rovněž nárok na emocionální komfort. Právě to se děje a nejde jen o americký fenomén.

Univerzity v Texasu zakazují TikTok. Nechtějí sdílet školní data s komunisty z Číny

Celá řada amerických univerzit v Texasu zakazuje svým studentům používání aplikace TikTok, pokud využívají wi-fi připojení v areálu školního kampusu. Texaské univerzity zakázali používat čínskou sociální síť na univerzitní půdě kvůli obavám z porušení kyberbezpečnosti, píše deník Daily Mail. Zástupci školy v Austinu se obávají toho, že TikTok sdílí data amerických uživatelů s Čínou.

Tvořím, proto bohatnu a prosperuji

Generální ředitel J&T Banky Štěpán Ašer si přečetl aktuální průzkum vysněných firem a institucí, pro které by chtěli pracovat mladí absolventi ekonomie na českých vysokých školách. Výsledek ho vyděsil tak, že k němu napsal komentář do Hospodářských novin. „Studenti českých ekonomických škol chtějí pracovat pro stát. Mladá generace, která by měla brzy převzít otěže při tolik potřebném restartu české ekonomiky, si do top desítky ideálních zaměstnavatelů z poloviny navolila státní instituce? Znamená to snad konec podnikavosti mezi současnou mladou generací?“

Nerudová odmítá pochybení na univerzitě: Jeden nemůže mít přehled o tisících studentů

Prezidentská kandidátka Danuše Nerudová zveřejnila poslední den roku obsáhlé vyjádření k pochybnostem, které panují okolo jejího působení na Mendelově univerzitě. Když byla Nerudová rektorkou brněnské školy, mělo zde docházet k porušování zákona o vysokých školách i vlastních předpisů, někteří zahraniční studenti se navíc měli dostat k titulu rychlejší a snadnější cestou. Nerudová nyní prohlásila, že šlo o jednotlivé případy z několika tisíc, které nebylo možné ohlídat, a že sjednala nápravu hned, jak se o věci dozvěděla.

„Co když Rusko ani Ukrajina nemůže vyhrát?“ Německý profesor považuje Rusko za „třetí Řím“

Pokud je Evropa konfrontována s jasnou situací, tak si dokáže poradit, shoduje se německý právník a spisovatel Bernhard Schlink s českým velvyslancem v Berlíně, básníkem a překladatelem Tomášem Kafkou. „Musíme udělat všechno pro to, abychom si mohli dovolit ignorovat Rusko, stejně jako to Rusko dělalo vůči nám,“ dodává Kafka v rozhovoru pro NN Magazine u příležitosti představení divadelní hry Mitteleuropa, kterou společně napsali a kde reflektují historii a význam Střední Evropy.

Mendelova univerzita porušovala státní i vlastní pravidla, ukazuje kontrolní zpráva

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová se v posledních dnech dostává do čela průzkumů, které se věnují favoritům ve volbách prezidenta republiky. Ve stejné době pak na veřejnost unikly dosud neveřejné výsledky kontroly Národního akreditačního úřadu (NAÚ), která upozorňuje na řadu závažných pochybení na Mendelově univerzitě, která pod vedením Nerudové údajně porušovala předpisy a dokonce i zákon o vysokých školách. Zprávu přinesl Deník N.

Stávka za klima byla jen humbuk. Z 300 000 studentů jich prohlášení podepsala necelá pětistovka

Třebaže by se z minulého týdne mohlo zdát, že se v univerzitních stávkách za klima angažuje většina českých studentů, čísla to vidí jinak. Kupříkladu prohlášení iniciativy Univerzity za klima, která stávky zastřešovala, podepsalo k 21. listopadu necelých 500 lidí, zatímco podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vysoké školy v tuzemsku studuje asi 300 tisíc studentů. Konkrétně prohlášení podepsalo k pondělnímu poledni 495 studentů či pedagogických pracovníků.

Krásný nový svět tří velmocí

„Strana říkala, že Oceánie nikdy nebyla v alianci s Eurasií. On, Winston Smith, věděl, že Oceánie byla v alianci s Eurasií před pouhými čtyřmi roky.“ S koncem studené války se zdálo, že této fantazii George Orwella jsme unikli, že svět směřuje ke globalizaci. Jenže v posledních letech se již zcela otevřeně mluví o konci globalizace. V dokumentech vlád se mluví o geopolitickém soupeření, v odborných kruzích o ekonomickém „decouplingu“. Zdá se, že vize budoucnosti, jaké šíří frekventanti Světového ekonomického fóra v Davosujsou slepým ramenem vývoje.

Lžidědici listopadu 89

Poprvé od listopadu 1989 se na našem území ve větším rozsahu odehrávají na vysokých školách okupační stávky. Děje se to v rámci akce „Univerzity pro klima“, akční těžiště je, zdá se, v Brně na Masarykově univerzitě. Asi nevyhnutelně se studenti-okupanti dovolávají étosu roku 1989 (byť nikoli toho, co bezprostředně následovalo, tedy 90. let): „Minulé okupační stávky hrály klíčovou roli v událostech, které vedly ke svobodě a obnovily naději na budoucnost.“ Je to ukázková uzurpace slavné historické události, kdy se intence dokonale míjejí.

„Kapitalismus je ekocida.“ Studenti po celém Česku stávkují za klima

Od pondělí probíhá studentská stávka za klima na několika univerzitách v Praze, Brně, Plzni či Hradci Králové. Mezi vysokými školami je zastoupena např. FSS Masarykovy univerzity v Brně, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, FAMU, DAMU, brněnská JAMU nebo FaVU. Na fakultách studenti přespávají, pořádají přednášky, promítají filmy nebo organizují koncerty. Na stěnách budov se objevují transparenty s nápisy „Kapitalismus je ekocida“, „Nerůst“, nebo „Pane Fialo, plyn, uhlí, ropa je zlo“

Prožila jsem zajímavý život

Jindra Tichá je pozoruhodná dáma s pozoruhodným životem a s pozoruhodně otevřenými názory. Přednášela logiku na Karlově univerzitě a po odchodu z vlasti v roce 1969 na nejlepší univerzitě na Novém Zélandu v městě Dunedin. Psala knihy odborné, ale především beletrii, psychologické prózy. Stará vlast ji nikdy nepřestala zajímat, i když ji pozoruje z protilehlé strany zeměkoule. Echo chystá k vydání její vzpomínky Praha v mé krvi.

Studenti Masarykovy univerzity chtějí „genderově neutrální“ WC

Studenti a studentky z Masarykovy univerzity v Brně se dožadují „genderově neutrálních“ toalet. Skupina studentů kvůli požadavku zveřejnila petici „Genderově neutrální WC na MUNI“, kterou do úterý podepsalo 340 lidí. Zástupci a lidé stojící za peticí nechtějí nahradit binární toalety, ale chtějí přidat nebo změnit nekteré již existující WC na neutrální. „V nejhorší situaci se ocitají studenti, kteří se identifikují jako nebinární,“ stojí v petičním textu.

Přátelský rozhovor, nebo obtěžování? Filozofická fakulta UK povolává expertku na gender

Konflikty, hlášení šikany nebo sexuálního obtěžování. I těmito podněty se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zabývá od září nová ombudsmanka, kterou se stala Pavla Špondrová, právnička zabývající se problematikou genderové diskriminace. Na západě jsou školní nebo univerzitní ombudsmani již běžným inventářem, v Česku je jich zatím jen pár, rychle jich ale přibývá. Jako první zřídila pozici ombudsmana Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

Špatné zprávy pro studenty

Minulý týden přinesl důležité zprávy pro studenty. V New York Times přišli s esejem Jonathana Malesice, který učí kreativní psaní na dvou texaských univerzitách. Doplňuje osobními pozorováními to, co potvrzují testy a známky: distanční výuka, která trvala na amerických univerzitách převážně až do loňského podzimu, zanechala na studentech stopy, a to neblahé. Utrpěly nejen znalosti, ale vůbec schopnost studentů učit se. Nedostavují se, neodpovídají na otázky, usínají.

Scholz podle německého tisku nehovořil o vizích, ale o reformách EU

Německý kancléř Olaf Scholz v dnešním projevu na pražské Karlově univerzitě nepředstavil žádné dalekosáhlé vize evropské politiky, ale hovořil spíše o návrzích na reformu Evropské unie. Napsal to list Süddeutsche Zeitung. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) zase uvedl, že řada návrhů nebyla nových a že kancléř některé úvahy o změnách nechal bez podrobnějšího vysvětlení. Německá média si také shodně všímají toho, že kancléř si pro svůj projev o budoucnosti Evropy zvolil pražskou Karlovu univerzitu.

Válka na Západě

V poslední době už nelze pochybovat, že probíhá válka – zuřivá válka proti západní civilizaci. Není tomu ale tak jako kdysi, když se střetávaly armády a vyhlašoval vítěz. Dnes čelíme neúprosnému ideologickému útoku na samotné základy západní tradice, na všechno pozitivní, co kdy Evropa objevila a vykonala. Ta válka byla zpočátku skrytá, ačkoli mnozí z nás tušili, že něco není v pořádku. Divili jsme se, proč se najednou ozývají tak jednostranné, agresivní názory a tak nesplnitelné požadavky, léta jsme si neuvědomovali skutečný záměr nepřítele, protože útok se vedl podivným jazykem a slova ztratila svůj smysl.