Mezi 500 nejlepších vysokých škol na světě se letos, stejně jako loni, umístili tři čeští zástupci. Nejlépe si v žebříčku sestavovaném britskou poradenskou společnost Quacquarelli Symonds (QS) vedla Univerzita Karlova. Letos obsadila 248. pozici, zatímco loni byla 288. Na 400. místě následuje s výrazným meziročním zlepšením brněnská Masarykova univerzita. Třetí skončilo České vysoké učení technické v Praze. Oproti loňsku vypadla z první pětistovky Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Žebříček World University Rankings letos hodnotil téměř 1500 škol, z toho 16 z Česka. Letošní hodnocení zahrnovalo proti předchozím ročníkům tři nová kritéria.

V čele celosvětového žebříčku se letos již dvanáctý rok po sobě umístil Massachusettský technologický institut. Na druhém místě se, stejně jako loni, umístila Cambridgeská univerzita. Na třetí pozici je Oxfordská univerzita, která o jedno místo přeskočila Harvardovu univerzitu.

Univerzita Karlova (UK) si letos proti loňskému hodnocení polepšila o 40 příček. Mezi 250 nejlepších vzdělávacích institucí na světě se dostala poprvé od roku 2015. "Těší mě, že reputace naší univerzity v celosvětovém měřítku roste, a to nejen mezi studujícími či akademičkami a akademiky, ale také ve vztahu ke sféře byznysu," uvedla v reakci rektorka UK Milena Králíčková.

Skokanem roku mezi českými školami byla Masarykova univerzita, která loni skončila na 551. až 560. místě, zatímco letos se umístila na 400. pozici. "Vždy jsme si přáli dostat se alespoň do první pětistovky nejlepších univerzit planety, snažili jsme se o to opravdu mnoho let. Takže umístění dokonce mezi 400 nejlepšími univerzitami světa, to je splnění velkého přání," uvedl na webu školy její rektor Martin Bareš.

Naopak pokles zaznamenalo České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), které loni obsadilo 378. pozici, zatímco letos 454. Pokles škola připisuje změně metodiky, která zavedla některá nová kritéria. "Bohužel tyto nové indikátory, stejně jako změna důležitosti stávajících, v celkovém výsledku znamenaly, že si ČVUT poprvé od roku 2019 pohoršilo," uvedla škola v tiskové zprávě. Jedním z důvodů poklesu v žebříčku je podle ČVUT například nově měřená oblast udržitelnosti, v níž škola dosud údaje nesbírala, a požadovaná data tak nedodala.

ČVUT přesto změnu metodiky vítá. "Chápeme, že hodnocení musí odrážet komplexní svět vysokého školství. A hodláme pochopitelně zlepšit svou výkonnost i v nových ukazatelích a i v nich potvrdit pozici jedné z nejlepších technických univerzit na světě," uvedl rektor Vojtěch Petráček. Prostor ke zlepšení je podle něj například v počtu odborných citací.

Výrazný pokles hodnocení letos zaznamenala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT). Obsadila 556. pozici, což představuje pokles o téměř 200 příček. Dalšími českými školami, které se dostaly do první tisícovky, jsou Vysoké učení technické v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci, Česká zemědělská univerzita v Praze a Mendelova univerzita v Brně.

Poradenská společnost QS zpracovává žebříček od roku 2004. Školy dosud hodnotila podle šesti kritérií, které zahrnují reputaci mezi zástupci jiných vysokých škol, renomé mezi zaměstnavateli, citovanost autorů, internacionalizaci akademické obce, počty zahraničních studentů a průměrný počet studentů na jednoho vyučujícího. Letos k nim přibyly tři nové ukazatele, a to udržitelnost, zaměstnanost absolventů a mezinárodní výzkumná síť.