Plzeňský Prazdroj nechce za současných podmínek podporovat olympiádu v Paříži. Oficiální partner Českého olympijského výboru se stahuje z veškeré komunikace směrem k olympijským hrám. S olympijskými hrami měl marketing provázaný od roku 2001. Letos peníze pouze pošle českým sportovcům.
Společnost CPI Property Group o konci spolupráce Český olympijský výbor (ČOV) neinformovala. Výbor se o rozhodnutí společnosti prý dozvěděl až skrze média. Ta o tom informovala na základě tiskové zprávy. ČOV uvedl, že na rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru o startu ruských a běloruských sportovců němá žádný vliv. Realitní společnost CPI Property Group českého miliardáře Radovana Vítka v pondělí oznámila, že ukončuje svou spolupráci s ČOV.
Společnost CPI Property Group ukončila spolupráci s Českým olympijským výborem (ČOV). Odchodem z olympijského hnutí reaguje na rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, který povolil start neutrálních ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách 2024 v Paříži. Firma to v pondělí oznámila v tiskové zprávě a vyzvala k tomu i další partnery ČOV.
Mezinárodní olympijský výbor umožní ruským a běloruským reprezentantům startovat na letních olympijských hrách v roce 2024 v Paříži se statusem neutrálních sportovců. Účastnit se soutěží pod pěti kruhy budou smět coby jednotlivci v případě, že splní kvalifikační kritéria a další podmínky, oznámili to v pátek zástupci MOV.
Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) rozhodla o zmírnění sankcí vůči ruským fotbalistům. Ruské fotbalové výběry do 17 let se nyní budou moci účastnit mezinárodních akcí. Rok a půl po zahájení války na Ukrajině a uvalení sankcí na ruské sportovce tak dochází k rozvolnění i ve velkých sportovních asociacích. O návratu ruských sportovců na mezinárodní scénu jedná i MOV, úlevy Rusům naopak odmítá Mezinárodní biatlonová unie a stopku mají ruští sportovci nejméně do května 2024 i v rámci mezinárodních hokejových šampionátů.
Kauza kolem výroků olympijského vítěze Davida Svobody má dohru. Svoboda totiž vystoupil proti úplnému vyškrtnutí ruských a běloruských sportovců z Olympijských her. V souladu s názorem Mezinárodního olympijského výboru, avšak rozporu se stanoviskem české vlády. Člen armádního sportovního klubu Dukla kvůli tomu v pátek musel na ministerstvo obrany, kam si ho nechala zavolat ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Za „nevhodné výroky“, které měly údajně relativizovat válku na Ukrajině, si ze schůzky odnesl důtku.
Po vpádu SSSR do Afghánistánu v roce 1979 se Spojené státy rozhodly k bojkotu olympiády v Moskvě a vyzvaly ke stejnému kroku své spojence. Britská premiérka Margaret Thatcherová si velmi přála, aby se její země k bojkotu přidala. Britský olympijský výbor to odmítl. Účast nechal na jednotlivých sportovních svazech, z nichž drtivá většina dala najevo, že je nějaká politika nezajímá, že chtějí hlavně soutěžit o medaile.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zjišťuje, jak potrestat sportovce Davida Svobodu, který v rozhovoru v České televizi relativizoval ruský postup na Ukrajině a hájil možnou přítomnost ruských sportovců na olympijských hrách. Není jasné, zda se například nedopustil trestného činu, například za zpochybňování genocidy může být v ČR člověk potrestán až třemi lety vězení.
Většina Francouzů se v průzkumu vyslovila pro to, aby ruští sportovci mohli navzdory pokračující válce na Ukrajině startovat na olympijských hrách 2024 v Paříži. Podle agentury SID bylo v reprezentativním průzkumu začátkem března 72 procent dotázaných pro účast Rusů, 27 bylo proti. Sedmadvacet procent z těch, kteří se vyslovili pro účast Rusů, by je také nechalo startovat s jejich státními symboly. Čtyřiačtyřicet procent bylo pro to, aby závodili pod neutrální vlajkou.
Ruský ministr sportu Oleg Matycin označil výzvu 35 zemí k vyloučení Ruska a Běloruska kvůli invazi na Ukrajinu z olympijských her v roce 2024 za nepřijatelný. Uvedla to agentura TASS. Na vyloučení obou zemí z letních her v Paříži se shodli ministři sportu a další vrcholní představitelé 35 zemí včetně USA, Německa, Austrálie nebo České republiky na páteční on-line konferenci. Reagovali tak na snahy Mezinárodního olympijského výboru (MOV) umožnit Rusům a Bělorusům start pod pěti kruhy.
Bojkot olympijských her v Paříži 2024, pokud by tam startovali ruští a běloruští sportovci, odmítá nejen Český olympijský výbor (ČOV), ale také Národní sportovní agentura (NSA) a ministerstvo zahraničí. Jejich vedoucí představitelé se na tom shodli na páteční schůzce. O jejích závěrech novináře informoval ministr Jan Lipavský. Vedoucí představitelé českého sportu sportu i vláda hodlají udělat maximum pro to, aby přiměli Mezinárodní olympijský výbor vzdát úvahy o umožnění startu sportovců ze zemí, které už bezmála rok útočí na Ukrajinu.
Sportovním světem začala rezonovat otázka, zda Mezinárodní olympijský výbor (MOV) povolí účast ruským a běloruským sportovcům na olympijských hrách v Paříži v roce 2024. Na MOV se kvůli zvažování kontroverzního kroku začala hrnout kritika ze všech stran. Výbor se ale hájí tím, že sportovcům by byla účast umožněna pouze za dodržení určitých podmínek. Kritika přichází z Ukrajiny i Česka, bojkot her připouští Lotyšsko. Rusko na navrhované podmínky odmítá přistoupit.
Kvůli pokračujícím klimatickým změnám a nedostatku sněhu se zimní sporty potýkají s řadou problémů. Disciplíny, jak je lidé znají dnes, se v budoucnu změní. Podle trenéra skokanů na lyžích, Alexandera Stöckla, už zimní sporty jako takové ani existovat nebudou. „Podle mě by bylo dobré, abychom se termínu zimní sporty vyhnuli,“ cituje ho server Deutsche Welle. Rakušan, který vede norskou reprezentaci, si myslí, že by se sporty, které jsou tradičně zimní, mohly odehrávat celý rok.
Katar po fotbalovém mistrovství světa projevil zájem o pořádání olympijských her v roce 2036. Katarští státní představitelé a úředníci se chtějí zaměřit na to, aby po světovém poháru dostali možnost organizovat olympiádu v pouštní zemi. Stát z Perského zálivu, který se nechvalně zapsal do dějin sportu kontroverzním a právě probíhajícím fotbalovým mistrovstvím.
Česká republika bude nově na sportovní scéně vystupovat pod jednoslovným názvem Czechia (Česko). Český olympijský výbor (ČOV) požádá Mezinárodní olympijský výbor (MOV), aby nový název zapsal do mezinárodní sportovní databáze. Tam nahradí dosud užívané pojmenování Czech Republic. Tento krok schválil výkonný výbor ČOV. Na dubnové konferenci postupný přechod na jednoslovný název podpořili funkcionáři z různých sportovních svazů.
Německo má tu smůlu, že je ještě desítky let po válce častováno občasnými požadavky na kompenzace za historické viny, k nimž došlo už hodně dávno. Například čerstvě nastolený požadavek Polska na válečné reparace (čerstvě, ale nikoli z čistého nebe – v Polsku se na tématu dlouhodobě pracuje i na oficiální úrovni). Minulý týden nicméně bylo oznámeno, že se Německo dohodlo na kompenzaci za smrt izraelských sportovců na mnichovské olympiádě v roce 1972. Celkem 28 milionů eur (včetně už dříve vyplacených částek).
Skončila olympiáda, možná ta nejhorší v dějinách. Nezapsala se do povědomí lidí ikonickými momenty nadlidské vůle, vítězstvími outsiderů či skvělou atmosférou. Naopak stadiony byly prázdné, nejdiskutovanější událostí byl doping patnáctileté ruské krasobruslařky, některá sportoviště byla umístěna do dystopických industriálních panoramat a nad vším bděla totalitní komunistická vláda.
Česká hokejová reprezentace se nedostala na olympijském hokejovém turnaji ani do čtvrtfinále. Po prohře 4:2 se Švýcarském v předkole play-off Češi na turnaji končí. Hokejisté tak pokračují v nasazeném trendu neúspěchů na velkých mezinárodních turnajích, kde čekají na medaili už více než deset let. Je to poprvé v historii, kdy bude český výběr v olympijském čtvrtfinále chybět.
Zimní i letní olympiáda se konají co čtyři roky. Znamená to, že každé dva roky se jedna země pustí do masivní výstavby, nebo aspoň velmi důkladného rozšiřování existujících sportovních areálů, které pak několik dní hrají roli středobodu atletického světa – a pak nikdo pořádně neví, co s nimi. Na to, aby se daly plně využít pro místní sportovní aktivity, bývají předimenzované. Dokonce i jejich údržba by vyšla na značné peníze, takže běžným osudem opuštěných olympijských areálů bývá pozvolné chátrání.
Zřídka vídaná sněhová bouře v neděli dodala olympijským hrám v Pekingu správný zimní ráz. Možná ale také uhasila olympijský oheň na stadionu Ptačí hnízdo. Na snímcích, které v neděli odpoledne pořídil fotograf listu USA TODAY, není nad olympijskou pochodní umístěnou v obří vločce vidět žádný plamen. Podle pekingských organizátorů je ale všechno v pořádku. "Náš tým v Ptačím hnízdě uvedl, že pochodeň i plamen jsou v pořádku," uvedl v e-mailovém vyjádření mluvčí pekingských her.
Ester Ledecká skončila při obhajobě olympijského zlata v superobřím slalomu pátá. Od vítězné Švýcarky Lary Gutové-Behramiové dělilo trojnásobnou olympijskou vítězku 43 setin sekundy. Za bronzovou Michelle Gisinovou zaostala Ledecká v Jen-čchingu o třináct setin. "Na snowboarďačku dobrý," poznamenala závodnice, která v úterý zopakovala olympijský triumf v paralelním obřím slalomu na snowboardu. Pak měla jen dva tréninkové dny na lyžích.
Druhou medaili pro Českou republiku získala na Zimních olympijských hrách v Pekingu rychlobruslařka Martina Sáblíková. Na trati 5000 metrů si dojela pro bronzovou medaili. Česko se v žebříčku získaných medailí pohybuje zásluhou Sáblíkové a zlaté Ester Ledecké na 15. místě. Česká rychlobruslařka bude ze svých pátých olympijských her odjíždět spokojená. Bronz ze čtvrtečního závodu je její sedmou olympijskou medailí a druhým bronzem.
Zimní olympiáda v Číně není tou globální událostí, kterou se dle plánů organizátorů asi stát měla – z mnoha důvodů. Časový posun sledování přenosů zrovna nepřeje, turnaj v ledním hokeji není kvůli neúčasti hráčů NHL moc atraktivní a především je světové publikum po dvou letech pandemie dost znavené, aby se vybičovalo k zájmu o to, jak zrovna kdo válí v curlingu v atmosféře, jež ani v televizi nepůsobí moc olympijsky – tedy radostně a družně.
Zimní multitalent Ester Ledecká se včera na čínském snowboardovém svahu stala čtvrtou nejúspěšnější českou sportovkyní v historii olympiád. O tuto příčku se dělí s rychlobruslařkou Martinou Sáblíkovou. Víc zlatých už mají jen oštěpař Jan Železný a takové sportovní legendy, jako je Emil Zátopek s pěti a gymnastka Věra Čáslavská se sedmi zlatými medailemi. Ester Ledecká je mimořádně zajímavá osobnost svým mentálním ustrojením.
Na sociálních sítích se rychlostí blesku šíří nahrávka vulgární rozepře mezi zaměstnanci slovenské veřejnoprávní televize RTVS. Známý sportovní komentátor Marcel Merčiak na ní sprostě vyčítá svému kolegovi, že ho nechal ve vysílání říci něco jiného, než co bylo na obraze. Merčiak si v návalu emocí vůbec nebere servítky. RTVS se za situaci s uniklou nahrávkou omluvila. Dodala ale, že ten kdo nahrávku na internet umístil, poškodil jak Merčiaka, tak samotnou televizi.
Jakmile nejlepšího světového tenistu a favorita na vítězství v letošním Australian Open Novaka Djokoviče nevpustili do země, protože se nenechal očkovat proti covidu-19, obrátila se pozornost všech k firmě Lacoste. Tato kultovní francouzská značka sportovního oblečení a hlavní sponzor srbské tenisové hvězdy se nyní po Djokovičově postoji k očkování ocitla na horké půdě, napsal americký list Adweek.
Nejprve upoutala pozornost světových médií belgická skeletonistka Kim Meylemansová, která si na sociálních sítích doslova vyplakala převoz do olympijské vesnice z karanténního hotelu, kam ji pořadatelé umístili po pozitivním testu na covid-19 po příletu do Pekingu. A nyní se objevují zprávy o dalších stížnostech na podmínky v čínských hotelích, které organizátoři vyčlenili pro sportovce s pozitivním testem.
Faux pas, kterému český olympijský tým ještě nečelil – biatlonistce zaměnili v servisu lyže. Do nezáviděníhodné situace se dostala česká biatlonistka Markéta Davidová na zimních olympijských hrách v Pekingu, když zjistila, že při smíšené štafetě dostala špatné lyže.
Reportéra nizozemské veřejnoprávní televize NOS během živého vstupu při slavnostním zahájení olympijských her v blízkosti stadionu Ptačí hnízdo v Pekingu přerušila bezpečnostní služba. Jeden z mužů, kteří k němu na ulici přišli, ho chytil kolem těla a odváděl pryč. Další se snažil zakrýt kameru. Podle vyjádření Mezinárodního olympijského výboru šlo o ojedinělou událost, která neovlivní zpravodajství zahraničních médií o hrách v Pekingu.
Čínská vláda prostřednictvím svých médií využila českou krasobruslařku Natálie Taschlerové ke své propagandě. Použila totiž její video, ve kterém Taschlerová oceňuje dárkovou tašku, v níž obdržela i plyšového maskota olympiády, pandu Bing Dwen Dwen. Média pak vypichují především větu Taschlerové, že politika na olympiádu nepatří. Slova Taschlerové sdílela i čínská ambasáda v Praze.
