Dramaticky rostoucí ceny energií kosí rozpočty domácností i firem. Drahá elektřina a plyn jsou navíc jednou z nejvýznamnějších příčin toho, proč máme čtvrtou nejrychleji rostoucí inflaci mezi zeměmi EU. Tím, komu situace s vyšponovanými cenami na trhu nahrává, jsou dnes jen energetické společnosti, které na vysokých ziscích vydělávají. Ve hře je proto i možnost uvalit na tyto zisky mimořádnou daň, což potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura.
Příchod podzimu a ještě hlubší energetické krize s nevídaně vysokými cenami děsí domácnosti i firmy. Vládou představený úsporný tarif, který by měl lidem plošně částečně snížit účty za elektřinu a plyn, nebude výraznou pomocí. Jedná se navíc o proinflační opatření, na které padnou desítky miliard z rozpočtu. Stát by přitom mohl získat už v dohledné době kontrolu nad prudkým zdražováním elektřiny.
Premiér Petr Fiala řekl, že jeho vláda chce ovládnout výrobu elektřiny v České republice. Bylo to hlavní sdělení jeho mimořádného televizního projevu. Neřekl, kdy a jak to chce udělat. Naznačuje to hodně vágně. Ekonomové si ale jeho nejasná slova vyložili jako snahu plně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ. Dominantního výrobce elektřiny v České republice, který vlastní všechny jaderné a většinu uhelných elektráren. Stát má v této chvíli ve firmě 70 procent akcií, zbytek se obchoduje na burze.
Francouzská vláda chystá úplné znárodnění energetické společnosti EDF, uvedla dnes podle agentury Reuters premiérka Élisabeth Borneová. Akcie společnosti po jejím výroku prudce zpevnily. Francouzský stát nyní vlastní 84 procent akcií tohoto zadluženého jaderného giganta. „Potvrzuji vám dnes, že stát má v úmyslu kontrolovat 100 procent kapitálu EDF,“ uvedla Borneová ve svém projevu v dolní komoře parlamentu. V promluvě formulovala priority své menšinové vlády.
Vypuštěný balonek v podobě možného zavedení sektorové daně pro energetické firmy a také úvahy premiéra Petra Fialy (ODS) o možném rozdělení skupiny ČEZ.
Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům z loňského zisku dividendu 48 korun za akcii před zdaněním. V úterý před půlnocí o tom po více než 13 hodinách jednání rozhodla valná hromada firmy. Prošel tak protinávrh ministerstva financí, které společně s vyšší dividendou navrhovalo také posunout výplatní termín o tři měsíce na 1. listopadu. Představenstvo ČEZ navrhovalo dividendu 44 korun za akcii, tento návrh ale neprošel.
Úvod úterní valné hromady energetické společnosti ČEZ potvrdil očekávání, že bude bouřlivá. Minoritní akcionář Michal Šnobr protestoval proti jednacímu řádu. Celkem dorazilo 474 akcionářů s akciemi v hodnotě 41,147 miliardy korun. Jsou to více než tři čtvrtiny akcií společnosti oprávněných hlasovat. Na usnášeníschopnost stačí 30 procent základního kapitálu společnosti. Hromada bude schvalovat dividendu z loňského zisku.
Energetická společnost ČEZ v úterý uzavřela smlouvy se americkou společností Westinghouse a francouzskou firmou Framatome na dodávky palivových souborů pro jadernou elektrárnu Temelín. Oba dodavatelé byli vybráni ve výběrovém řízení letos v dubnu. Dodávky souborů na více než deset let začnou v roce 2024. Hodnota kontraktu se pohybuje v řádu miliard korun. Nyní se používá ruské palivo od společnosti TVEL ( holding Rosatom). O dohodě informovala Echo24 společnost Westinghouse.
Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík je přesvědčený ekonomický liberál až libertarián. Bytostný odpůrce státních zásahů do ekonomiky. V roce 2010 nechal padnout tehdejší středopravou vládu premiérky Ivety Radičové, protože odmítal, aby Slovensko přispívalo do záchranného valu na pomoc krachujícímu Řecku. Tento Richard Sulík přišel v lednu letošního roku za finančníkem Danielem Křetínským, majitelem Energetického průmyslového holdingu, který ovládá Slovenské elektrárny, slovenskou obdobu elektrárenské společnosti ČEZ.
Je už zřejmé, že i přes předvolební sliby vláda Petra Fialy (ODS) možná přistoupí ke zvyšování daní. A to ať těch přímých, nebo nepřímých. V době stále rostoucí inflace a energetické krize se navíc čím dál reálnějším stává také sáhnutí po sektorové dani. Tedy dodatečném zdanění zisků energetických hráčů, které díky rozbouřeným cenám elektřiny a plynu vystřelily nahoru. Ačkoliv nápad prosazovali nejdříve hlavně Piráti, postupně se začíná ujímat i u ekonomické pravice.
Energeticky suverénní stát, který bude nezávislý a bude schopen vyrobit potřebné energie za přijatelné ceny. Těmito slovy předseda vlády Petr Fiala (ODS) uvedl svůj plán, jak zasáhnout do stále se zvyšujících cen energií. Z jeho středečního projevu vyplývá, že se pokusí změnit současné nastavení polostátní skupiny ČEZ a bude chtít získat pod kontrolu tuzemské klíčové elektrárny. Podle ekonoma Štěpána Křečka by vykoupení akcionářů ČEZ stálo až 200 miliard korun a není příliš reálné. Jiné to je v případě ovládnutí klíčových elektráren, které by však trvalo až 5 let. Jiné možnosti nyní vláda nemá a lidé si tak budou muset ještě pár let zvykat na vysoké účty za energie.
Premiér Petr Fiala ráno vyslal do veřejného prostoru zprávu, že ve večerním hlavním vysílacím čase pohovoří na všech televizních stanicích k občanům k aktuální situaci v politice a ekonomice.
V pondělí odpoledne zaskočila investory zvláštní zpráva. Její smysl a motivace jsou na první pohled velmi těžko srozumitelné. Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou vydalo zprávu, že na blížící se valné hromadě elektrárenské společnosti ČEZ, v níž má stát podíl 70 procent, bude žádat vyšší dividendu, než navrhlo vedení firmy. Namísto 44 korun na akcii by to podle ministerstva financí jako nejsilnějšího akcionáře, který má sílu prosadit svou vůli, mělo být 48 korun.
Piráti budou ve vládě navrhovat, aby se zdražování domácnostem kompenzovalo na úkor zisků uhelných elektráren. Před dnešním zasedáním Sněmovny to novinářům řekl předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Řešení označil za solidární, ale i rozpočtově zodpovědné. Podle místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by měl stát využít výrazně vyššího zisku energetické skupiny ČEZ.
Všech osm členů představenstva energetické společnosti ČEZ má nárok na plnou výši roční odměny za loňský rok. Celkem si tak rozdělí téměř 135 milionů korun. Nejvíc dostane šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který má nárok na téměř 34,9 milionu korun. Vyplývá to ze zprávy o odměňování, kterou společnost zveřejnila na webu. Energetická skupina ČEZ měla v loňském roce čistý zisk 9,9 miliardy Kč, meziročně byl o 81 procenta vyšší.
Největší energetický hráč na trhu ČEZ od prázdnin znovu masivně zdraží jak elektřinu, tak plyn. Změna ceníku se nyní sice dotkne jen těch zákazníků, kterým končí fixace, lze však očekávat další zvyšování cen, a to i u dalších dodavatelů, kteří budou muset na stávající situaci reagovat. Mnoha lidem budou fixované smlouvy končit až na podzim, tehdy tedy mnoho domácností zažije šok v podobě až násobného růstu záloh. Lidé mnohdy také neví, že mohou výši předepsaných plateb odmítnout a dodavatel by jim měl vyhovět.
Energetická krize s prudkým vzestupem cen, která zasahuje Evropu, vrací do hry otázku, jak velkou roli má ve výrobě a prodeji elektřiny hrát stát. Ještě před ní ale stojí zásadnější otázka. Čím je dnes obchod s elektřinou? Je to normální, silně konkurenční trh, do něhož má stát zasahovat jen minimálně? Nebo je elektřina strategickou komoditou, fakticky veřejnou službou, které má výrazně bezpečnostní dimenzi a musí být státem regulována?
Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun.
Vysoké ceny energií se dávno nejeví jako problém jen těch nejchudších obyvatel. Vláda by proto měla přestat rozdělovat společnost a levnější elektřinu nabídnout legální cestou přes její výkup od výrobců všem lidem, říká v rozhovoru pro deník Echo24 někdejší šéf ČEZ Jaroslav Míl. Pokud podle něj budeme postupovat rychle, zřízení státního obchodníka s energiemi by domácnostem i firmám mohlo snížit zálohy na elektřinu už letos na podzim. Výrazné zlevnění energií je navíc cestou, jak zastavit prudkou inflaci.
V době, kdy vysoké ceny energií a stále rostoucí měsíční zálohy drtí nemalou část domácností, začíná se opět vytahovat na světlo myšlenka rozdělení největší tuzemské energetické firmy ČEZ. Podrobnosti o restrukturalizaci a možném zestátnění výroby elektřiny jsou zatím spíše v rovině spekulací, ačkoliv vláda už potvrdila, že o změnách vážně uvažuje. Slibuje si od toho snazší regulaci cen. Ke stoprocentnímu ovládnutí výroby v ČEZ mohlo dojít už téměř před pěti lety za vlády Andreje Babiše (ANO).
Akcie hlavní energetické společnosti ČEZ ve středu prudce vzrostly téměř na hodnotu z dob před vypuknutím finanční krize. Překonaly hranici 1100 korun a celková tržní cena celé společnosti se dostala nad 600 miliard. Důvodem vystřelení ceny akcií byla zpráva o tom, že vláda uvažuje o rozdělení ČEZ na tržní a netržní část. Výrazný růst akcií energetické skupiny posílil celou pražskou burzu. Cenné papíry ČEZ s růstem o osm procent byly na konci obchodního dne na 1121 korun.
Stát doposud otálel s větší pomocí proti drahým cenám elektřiny a plynu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Týdeník Echo uvedl, že vláda chce zřídit státního obchodníka s elektřinou, který by ji nakupoval mimo burzu a prodával levněji. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáš Kovandy se však jedná o levicový recept, který pouze zatíží státní rozpočet nově vytvořenou společností. Řešení by podle něj mělo být na evropské úrovni.
I přes příznivé tržní výsledky se stát i akcionáři polostátní skupiny ČEZ nedočkají letos rekordních dividend. Skupina ČEZ sice měla za sebou v roce 2021 pokles zisku, přesto skončila v lepší kondici než očekávala. Dividenda by tak měla podle ČEZ činit 44 korun za akcii. Návrh respektuje i ministerstvo financí, které drží zhruba 70 procent akcií. Stát zatím zřejmě vyčkává na příští rok, kdy by mohlo dojít k rekordní výplatě.
Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o 29 procent na 76 miliard a provozní zisk před odpisy (EBITDA) o 119 procent na 43,7 miliardy. ČEZ to v úterý oznámil v tiskové zprávě. Důvodem růstu je podle ČEZ mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích.
Investoři již dávno nehledí jen na skvělý byznysplán, důležité je, aby firma dosahovala zisku eticky, říká Kateřina Bohuslavová. Ta ve společnosti ČEZ řídí útvar ESG Skupiny ČEZ a dohlíží na plnění ambiciózních cílů v ochraně životního prostředí, sociálních vztazích a transparentním řízení. V rozhovoru také vysvětluje, co vše se skrývá pod nefinančním reportingem a proč je nutné chápat ESG ne jako trend, ale jako nový přístup k podnikání.
Domácnosti i firmy jsou nyní rukojmí energetické krize. Ta postihu řadu rodin i podniků, které musí řešit drahé účty za plyn, elektřinu, ale také i PHM. Na pražské burze je však v poslední době znatelné, že některým společnostem krize pomáhá. Ať se to týká polostátní skupiny ČEZ kvůli drahým energiím nebo akciím Colt CZ, které těží z geopolitické situace na Ukrajině. Neboť energetická krize zřejmě vydrží v Evropě i ČR delší dobu, tak je pro některé investory výhodné nyní akcie ČEZu nakupovat.
Obrovská krize na trhu s energiemi je jednou z nejvýznamnějších příčin naší prudce rostoucí inflace. Vláda se zatím zdráhá podnikat větší zásahy do vysokých cen elektřiny a stále častěji zaznívá kritika evropského obchodování s touto komoditou. Jedním z těch, kdo poukazují na nefunkční trh postižený regulacemi, je někdejší šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.
Energetická společnost ČEZ zahájila tendr na stavbu nového jaderného bloku Dukovan. Dostala souhlas od ministerstva průmyslu. Blok by měl stát do roku 2036. Jedná se o největší investici v novodobých dějinách České republiky, uvedl ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Stát bude podle něj průběžně kontrolovat rizikovost všech tří uchazečů i jejich subdodavatelů.
Je to ukázková lekce, jak se během pár měsíců z odborného a složitého tématu, které nezajímalo ani ty, které zajímat mělo, stane to nejvíc lidové téma, které zajímá úplně každého. Zajímá ho proto, že mu zcela zásadně zasáhne do jeho životní úrovně. Tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, v Evropě známé pod značkou Green New Deal (Nový zelený úděl), vstoupilo do velmi lidové fáze výrazně dřív, než jeho strůjci očekávali. Směřování energetiky se během toho budou snažit ovlivnit klíčoví hráči. Jaké mají dnes zájmy?
Horkovod z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic dostaví firmy Elte a Energie – stavební a báňská. Náklady budou 1,69 miliardy Kč. Vítěznou dvojici firem vybral ČEZ v tendru. Vyplývá to z věstníku veřejných zakázek. Temelínský mluvčí Marek Sviták v pondělí potvrdil, že ČEZ tendr ukončil. Horkovod dlouhý 26 kilometrů měl začít dodávat teplo do Budějovic na přelomu loňského a letošního roku. Stavba bude mít ale zhruba dva roky zpoždění.
