Energeticky suverénní stát, který bude nezávislý a bude schopen vyrobit potřebné energie za přijatelné ceny. Těmito slovy předseda vlády Petr Fiala (ODS) uvedl svůj plán, jak zasáhnout do stále se zvyšujících cen energií. Z jeho středečního projevu vyplývá, že se pokusí změnit současné nastavení polostátní skupiny ČEZ a bude chtít získat pod kontrolu tuzemské klíčové elektrárny. Podle ekonoma Štěpána Křečka by vykoupení akcionářů ČEZ stálo až 200 miliard korun a není příliš reálné. Jiné to je v případě ovládnutí klíčových elektráren, které by však trvalo až 5 let. Jiné možnosti nyní vláda nemá a lidé si tak budou muset ještě pár let zvykat na vysoké účty za energie.

Premiér Fiala ve svém projevu totiž uvedl, že stát v současné době nemůže zakročit přes polostátní podnik ČEZ proti vysokým cenám energií. Důvodem je, že stát vlastní přes ministerstvo financí 70 procent a dalších 30 procent mají soukromí akcionáři, kteří své zájmy mají chráněné zákony. „Zatímco zájmem státu je dostatek energií za přijatelné ceny, zájmem soukromého investora je zisk. A tyto dva přístupy se nyní dostávají do konfliktu. Toto ale chceme změnit,“ řekl Fiala.

Podle něj je současnou strategií, aby stát získal pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren na vlastní výrobu elektřiny. „Není to řešení pro tuto zimu. Bude to proces, jenž chvíli potrvá, ale chceme s tím začít co nejdříve. Ještě jednou opakuji: naším hlavním cílem musí být energeticky suverénní Česká republika. Tedy republika, která bude schopna vyrobit maximum energie sama a za přijatelné ceny,“ dodal Fiala.

Premiér tak naznačil možnou restrukturalizaci skupiny ČEZ, kterou stát nyní nemůže plně ovládat. „Stát chce přímo ovlivňovat cenu, za kterou jeho majoritně vlastněná společnost prodává elektřinu, kterou vyrobí. Kdyby byl ČEZ státní podnik, jako například Budvar, mohl by to udělat přímým nařízením akcionáře,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom investiční společnosti Natland Petr Bartoň.

Jelikož je ale ČEZ obchodní společností, tak se dle Bartoně předpokládá sledování zisku. Podle něj je možných scénářů několik. Tedy vykoupení minoritních akcionářů, aby byl stát stoprocentním majitelem ve skupině. Další možností je pak naznačení Fialy o ovládnutí klíčových elektráren. „Státu může také jít o to, aby dostal svoje většinově vlastněné elektrárny mimo stávající obchodní společnost, a tím pádem aby jim mohl nařizovat cenovou politiku podle své vůle, bez ohledu na zisk,“ řekl dále Bartoň.

Ten také upozorňuje, že nejspíš nedojde ani k odkoupení dalších elektráren mimo skupinu ČEZ. „Je pravda, že premiérova věta „aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren“ může znít na první poslech hrozivě, neboť se v ní hovoří o „celé síti“, ale zmínka o „klíčových elektráren“ naznačuje, že za klíčové elektrárny považuje ty v ČEZ,“ dodal Bartoň.

Pokud by stát chtěl vyplatit minoritní akcionáře, tak by musel vynaložit velký balík peněz. Tržní kapitalizace ČEZ se totiž pohybuje okolo 630 miliard korun a v případě minoritních akcionářů by se jednalo o částku okolo 200 miliard korun.

To se příliš nepozdává poradci premiéra a hlavnímu ekonomovi BHS Štěpánu Křečkovi, podle kterého vykoupení 30 procent akcionářů není reálné. „Stát se podle mého pokusí ovládnout klíčové elektrárny a provede transformaci české energetiky, což zabere zhruba pět let,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Sám ale dodává, že není příznivce státních zásahů do hospodářství, přesto v současné době čistě volný trh s energiemi fungovat nemůže. A to z důvodu pokřiveného trhu a také ekonomické válce. „Dostáváme se totiž do stavu, kdy se není možné spolehnout na dodávky energií z Ruska, a proto jsou státní zásahy bohužel potřeba. Stát totiž musí zajistit energetickou bezpečnost. Musí také podat pomocnou ruku domácnostem a firmám, aby toto období přečkaly,“ dodal.