Hokejové kluby a provozovatelé zimních stadionů se před nadcházející sezónou třesou strachy z rostoucích cen energií. Více než desítka stadionů v Česku počítá s tím, že s přípravou ledové plochy nezačnou ve standardním termínu. Třeba ve Šternberku už vědí, že sezónu ani nezahájí. Problémy mají hlavně menší kluby a mládežnická mužstva. „Po covidu se nevrátilo k hokeji 7 procent dětí. Jestliže teď dojde k razantnímu navýšení členských příspěvků, tak přijdeme zřejmě o víc než 10 procent mladých hokejistů,“ říká trenér HC Kobra Praha a hokejový funkcionář Miloslav Šeba.

Situace na trhu s energiemi dopadá negativně i na sport. Vedle plaveckých bazénů, nafukovacích hal i na zimní stadiony, které patří z hlediska nákladů na energie k nejpostiženějším. Z průzkumu, který vypracoval Český svaz ledního hokeje, vyplývá, že hned 12 zimních stadionů v Česku počítá s tím, že kvůli vysokým cenám zejména elektřiny, začnou s přípravou ledové plochy až o několik měsíců později. Ekonomické problémy hlásí 53 klubů ledního hokeje, jde zejména o menší celky a mládežnické týmy.

Deník Echo24 se rozhodl udělat si průzkum mezi stadiony v Čechách i na Moravě a zjistit, jak je ovlivnila současná situace na energetickém trhu, související mimo jiné s válkou na Ukrajině. Místopředseda Sdružení zimních stadionů a předseda HC TJ Šternberk Jan Trunda řekl, že hokejový Šternberk, který se v poslední době specializuje především na výchovu chlapců a dívek, nepřihlásil do nadcházející sezóny žádné družstvo. Klub totiž nemá za současné situace peníze na výrobu kluziště, hokejová tradice tady přitom sahá až do roku 1933.

„Patříme mezi stadiony, které nezačnou tuto sezónu hrát hokej. Dotklo se nás to výrazně, protože jsme měli ke konci minulého roku ukončenou smlouvu s ČEZ,“ řekl Trunda. Měsíční náklady jen na elektřinu by dosáhly částky kolem 660 tisíc korun, což je podle jeho slov minimálně osminásobek dřívějšího účtu. S přípravou ledové plochy se přitom dříve ve Šternberku začínalo už na konci července a jezdily sem trénovat týmy z celé Evropy. „V tuto dobu by se už dávno bruslilo,“ popisuje předseda klubu. „Pokud by vysoké ceny elektřiny zimáky zohlednily třeba v cenách veřejného bruslení, museli by lidé platit 500 korun za hodinu, to nedává smysl,“ dodává. Trunda předpokládá, že led budou šternberští schopni vyrobit možná jen v prosinci a v období kolem konce roku, kdy je o bruslení tradičně velký zájem.

Trunda říká, že nejde pouze o účty za elektřinu, ale i za plyn. „Většina stadionů je napojena i na plyn z důvodu vytápění.“ Do jiných týmů podle něj přešlo pouze minimum dětí, většina jich s hokejem končí. „Pokud se vláda nerozhodne něco s tím udělat, tak to nemá řešení,“ uzavírá Trunda s tím, že šternberský hokej bohužel nemá na rozdíl od jiných týmů podporu místní radnice.

V Mělníku náklady do konce roku utáhnou

Jiří Krejsa, správce zimního stadionu v Mělníku, kam chodí hrát hokej hlavně mládež, ale hrají se tu i amatérské soutěže, říká, že zde se sezóna začne hrát letos na rozdíl od Šternberka v klasickém termínu. „U nás to zatím tak dramatické není, protože máme do konce kalendářního roku zafixovanou cenu. Vzhledem k tomu, že jsme si to zatím mohli dovolit, tak jsme měli led celoročně. Sezónu začneme normálně. Otázkou ale je, co bude po Vánocích. Radnice nám řekla, že nějaká rezerva na pokrytí toho rozdílu je. Nikdo ale dneska neví, jestli ten rozdíl bude pětinásobný, nebo desetinásobný. Současná cena elektřiny na burze je osmkrát vyšší, než ta, kterou máme teď ve smlouvě, to by bylo katastrofické. Samozřejmě děláme všechno pro to, aby se to zdražení dotklo co nejméně dětí a rodičů, ale bohužel se tomu asi do budoucna nevyhneme,“ popisuje správce s tím, že kvůli nynějším cenám počítá se zdražením pronájmů ledové plochy.

Telč zvedá oddílové příspěvky

Předseda hokejového oddílu SK Telč František Čermák, kde hraje hokej asi 100 dětí a jedno mužstvo krajskou ligu Vysočiny, spočítal, že jejich aktuální účet za pronájem stadionu od města se pohybuje kolem 300 tisíc korun měsíčně. Odhaduje ale, že účet za energie, které hradí město, které je majitelem stadionu, se může pohybovat podobně jako jinde – tedy kolem 600 až 700 tisíc měsíčně.

„Je to úplně horentní částka a ještě nevíme, zda to ufinancujeme. Zvedáme oddílové příspěvky a jdeme na částku 6 tisíc korun za hlavu. Chceme se tím zasanovat tak, aby ta ztráta nebyla tak velká. Děkujeme městu, že nás podporuje. Na led bychom měli jít příští týden. V rámci úspor jsme přistoupili k tomu, že jsme některé tréninky spojili, takže třeba starší žáci budou trénovat s dorostem. Budou se tam muset vejít. Uvidíme, jak nám město nastaví cenu. Pokud nám ji bude ještě zvedat, tak už bohužel nebudeme schopni na zimák chodit. Museli bychom omezit tréninky nebo zápasy,“ řekl předseda telčského oddílu. A dodává, že si neumí představit, jestli by případné zvednutí členských příspěvků bylo pro rodiče dětí ještě únosné.

Nejvíc poznamenané budou děti, tvrdí trenér HC Kobra

Černě pak vidí nadcházející sezónu z hlediska klubů v nižších soutěží a mládežnických týmů i předseda dozorčí rady Českého svazu ledního hokeje, trenér a funkcionář pražského klubu HC Kobra Praha Miloslav Šeba.

„V Česku máme 170 zimních stadionů. Zhruba 20 z nich provozují přímo sportovní kluby, zbytek města. A ty klubové na tom budou nejhůř. Určitě nebudou mít na to mít led do dubna jako dřív. S ledem se dřív začínalo běžně v srpnu, na to můžeme zapomenout. Do budoucna bude pro hokej velký problém, že soutěže budou muset začít někdy na konci září, nebo dokonce až na začátku října,“ míní Šeba. Kvůli energiím si už musel klub, který zároveň vlastní i stadion v pražském Braníku, nedávno půjčit v bance 800 tisíc korun.

„Na Kobře Praha jsme platili za elektřinu asi 300 tisíc měsíčně, teď platíme 650 tisíc. To je likvidační. V Praze jsme se jako kluby dohodly na navýšení členských příspěvků mládeže o 300 korun, ale to nikoho nezachrání. Musí se navýšit cena za pronájem ledové plochy, ale tím se zúží počet lidí, kteří na to budou mít. Ti, co byli zvyklí platit poloviční cenu, tak si to rozmyslí. Bude docházet i ke snížení počtu hodin na ledě u mládeže. To je to nejhorší, co může být. Dvacítce stadionům, které mají v majetku kluby, může pomoct Národní sportovní agentura, těm ostatním musí pomoci ministerstvo. Největší nebezpečí je samozřejmě konec roku. Odhaduji, že 60 procent stadionů to nějakým způsobem dotáhne do konce roku, ale to je slepá ulička, protože v lednu se zdraží,“ dodává Šeba.

Z průzkum, který si udělal mezi oddíly a kluby hokejový svaz, podle Šeby vyplynulo, že asi 12 zimních stadionů zahájí sezónu později, než bylo obvyklé. Celkem 53 klubů pak uvedlo, že se v souvislosti s účty za energie dostává do ekonomických potíží. Zdražení už postihlo prakticky všechny, protože asi jen desítka stadionů má zafixované ceny do konce letošního roku.

„Po covidu se nevrátilo k hokeji 7 procent dětí. Jestliže teď dojde k razantnímu navýšení členských příspěvků, tak přijdeme zřejmě o víc než 10 procent mladých hokejistů,“ poznamenal Šeba.

Nejstarší stadion v Praze končí

Soumrak českého hokeje symbolizuje i oznámení majitele zimního stadionu Nikolajka na pražském Smíchově, kde se bruslilo od roku 1961. Po Štvanici, kde se po druhé světové válce hrálo ještě pod širým nebem i mistrovství světa a jež byla v roce 2011 kvůli špatnému technickému stavu stržena, je Nikolajka nejstarším zimním stadionem v Praze.

„Situaci nám sdělilo vedení Niko Praha a.s. v květnu tohoto roku, tedy v okamžiku, kdy byla sezona prakticky naplánována, obsazeny soutěže, zajištěno soustředění apod. Důvodem má být rostoucí cena energií nebo aktuální stav strojovny,“ uvedl na svém webu domovský klub HC Smíchov 1913. Stadion využívali i krasobruslaři z klubu Stadion Praha a veřejnost.