Premiér Petr Fiala řekl, že jeho vláda chce ovládnout výrobu elektřiny v České republice. Bylo to hlavní sdělení jeho mimořádného televizního projevu. Neřekl, kdy a jak to chce udělat. Naznačuje to hodně vágně. Ekonomové si ale jeho nejasná slova vyložili jako snahu plně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ. Dominantního výrobce elektřiny v České republice, který vlastní všechny jaderné a většinu uhelných elektráren.

Stát má v této chvíli ve firmě 70 procent akcií, zbytek se obchoduje na burze. Když dostal Fiala doplňující dotazy, jestli svá slova skutečně myslel tak, jak si je posluchači vyložili, řekl, že zestátnění ČEZ je dlouhý proces na dva roky. Do té doby prý vláda nemůže fixovat cenu elektřiny v ČEZ, protože by hrozily žaloby menšinových akcionářů, kteří by přicházeli o zisky z vysokých cen elektřiny.

Francouzský prezident Emmanuel Macron už v lednu v očekávání dubnových voleb prohlásil, že chce EdF plně zestátnit, aby vláda v těžké době evropské energetické krize měla pod kontrolou ceny elektřiny, kterou levně vyrábí v odepsaných a dávno zaplacených atomových elektrárnách. Zároveň ohlásil, že fixuje cenu pro domácnosti i firmy na 46 eurech za MwH. Za tuto cenu byla EdF vládou donucena prodávat i konkurenčním distributorům.

Ozval se křik menšinových akcionářů včetně odborářů a zaměstnanců, kteří mají v EdF vlastnické podíly. Přišly hrozby žalobami. Macron si jich nehleděl. V mysli měl volby a hlavně spolu s českou a dalšími jedenácti evropskými vládami tlačil na to, aby byla atomová energie zařazena v evropském kádrování zdrojů na čisté a špinavé, zvaném taxonomie, za čistý zelený zdroj.

To se minulý týden většinou 75 hlasů v Evropském parlamentu podařilo uhájit. Pár hodin po klíčovém hlasování vystoupila francouzská premiérka Elisabeth Borneová a oznámila na rozdíl od Petra Fialy zcela natvrdo, že vláda se chystá v EdF získat sto procent. Akcie energetické firmy prudce posílily. Investoři čekají, že je od nich stát odkoupí. A k tržní ceně ještě dostanou prémii. Když je teď jádro zelené, z EdF je velmi hodnotná firma. Takže dostanou slušně zaplaceno. Žaloby přirozeně padají pod stůl. Výsledek operace: ve Francii nesmí nikomu vzrůst meziročně účet za elektřinu o více než čtyři procenta. Cena se bude dál bez rizika žalob fixovat. Výsledek celé operace je, že Francii neděsí drahá elektřina. Má ji aktuálně pětkrát levnější než my. Inflace tam dosahuje 5,8 procenta. Skoro třikrát méně proti našim 16 procentům.

Stažení akcií ČEZ z burzy

U nás by vláda mohla udělat velmi rychle něco podobného. Kdyby opravdu chtěla. Právní cesta je zřejmá. A může být rychlá. Prvním krokem je stažení akcií ČEZ z burzy. K tomu je podle zákona o obchodních korporacích potřeba svolat valnou hromadu, kde to schválí alespoň 75 procent akcionářů. Těch přítomných. Toho by pro stát se 70 procenty neměl být problém dosáhnout. Na poslední valné hromadě v červnu měl stát s tímto podílem 90 procent hlasů přítomných.

Po stažení z obchodování na burze následuje další krok. ČEZ nabídne akcionářům výkup jejich podílů. Když k tržní ceně, která je aktuálně 1018 korun za akcii, přidá ještě prémii, značná část investorů prodá. Akcie, které už se neobchodují na burze, pro ně už nejsou atraktivní. A tady mají nabídku, že za ně dostanou slušně zaplaceno. Zahraniční investiční a penzijní fondy, které drží zhruba 20 procent ČEZ, budou muset prodat. Podle vlastních pravidel nemůžou držet akcie, které nejsou veřejně obchodovatelné.

Až se státu podaří vykoupit tolik akcií, že bude mít v ČEZ podíl 90 procent, dostává se za kritickou hranici. Tam podle zákona může začít vytěsňovat. Zbývajícím investorům nabídnout odkup. Ten už je ale nucený, nemůžou ho odmítnout. Debata už je jen o ceně. Ta se ale vede u soudů zpětně. Vytlačený akcionář přichází o svůj podíl.

To celé je operace, která se dá udělat během pár měsíců. Když to bude vláda opravdu chtít. A najme si dobré investiční bankéře a právníky. Pokud možno zahraniční, kteří nejsou zapleteni do složité sítě zájmů, jež se dlouhé roky mezi ČEZ a politikou budovala.

Už v té chvíli může zároveň vláda zafixovat cenu elektřiny pro domácnosti a firmy. Stejně jako to udělal Macron. Riziko žalob je velmi nízké. Když budou investoři vědět, co přesně je čeká, velmi pečlivě si spočítají svoji perspektivu. Už koncem roku tak můžeme mít zastropované ceny jako Francouzi. A nemusíme řešit sociální kompenzace, které budou stahovat státní rozpočet do dalších dluhů.

Výkup akcií přijde při současných cenách zhruba na 240 miliard korun. O účet se může podělit stát a samotný ČEZ. Ten si navíc může na skupování svých akcií půjčit u bank. Po schválení taxonomie a jádra jako zeleného zdroje bude žádaný klient. Do chvíle, než si úvěry vyjedná, může klidně sáhnout ke státní půjčce. Když mu ministerstvo financí může půjčit 75 miliard eur na zálohy na burzu, proč by nepůjčilo na pro vládu zásadní operaci?

Tohle je v této chvíli jediné rozumné řešení drahé elektřiny. Vláda bude mít plně pod kontrolou ceny.

ČEZ jako hybrid mezi státním a soukromým podnikem nikdy nedával smysl. Buď je to firma strategická, která se nesmí privatizovat a má být plně státní. Nebo to naopak strategická firma není, a není žádný důvod, aby ji stát celou neprodal a držel v ní 70 procent. V současné geopolitické situaci, kdy se v tažení za bezemisní ekonomiku úplně rozpadl normální trh s elektřinou a v Evropě je nedostatek zdrojů, platí možnost číslo jedna. ČEZ jako výrobce elektřiny je vysoce strategickou firmou.

Ve chvíli, kdy nad ní bude mít stát stoprocentní kontrolu a dokáže stropovat ceny elektřiny, se už vláda může v klidu rozhodnout, jestli naopak některé části této společnosti nemá cenu vyčlenit a zcela prodat soukromníkům. To může platit třeba pro distribuci, kterou stát stejně kontroluje regulací přes Energetický regulační úřad.

Liknavá dva roky dlouhá transformace, která dojde do stejného cíle jako Macron za pár měsíců, je zbytečná. Dá se to zvládnout výrazně rychleji. Čím rychleji se to zvládne, tím dřív se zkrotí inflace a poklesne riziko růstu státních dluhů sociálními kompenzacemi na drahou elektřinu. A výrazně se sníží i politické riziko různých návrhů na růst daní, v nichž se teď vládní koalice, která slibovala pravý opak, předhání.

Čím dřív zestátnění ČEZ a fixace cen elektřiny přijdou, tím bude recese české ekonomiky kratší a mírnější. A podpora vlády Petra Fialy vyšší. Proč už kabinet dávno plán na zestátnění ČEZ nespustil?