Když v deset hodin britského času byl publikován exit poll, který přisuzoval konzervativcům obří většinu 86 hlasů, labouristé to shazovali tím, že jde pořád ještě jenom o průzkum a je potřeba počkat na opravdové výsledky. Pak chvilku po jedenácté večer přišel šok. Okrsek Blyth Valley, který vysílal labouristu do Londýna nepřetržitě od roku 1935, senzačně zvolil konzervativce. Bylo jasné, že levici čeká perná noc.
Britští labouristé zažili nejhorší volební porážku od roku 1935, jeden by v tom viděl skoro důvod se nad sebou trochu zamyslet.
Staronový britský premiér Boris Johnson přislíbil Britům návrat sebedůvěry. Prohlásil to během sobotní návštěvy severovýchodu Anglie, která byla dosud baštou opozičních labouristů, ale ve čtvrtečních parlamentních volbách podpořila Johnsonovy konzervativce. Labouristický lídr Jeremy Corbyn nadále čelí kritice a výzvám, aby po volebním debaklu své strany okamžitě odstoupil. Ten ale rychlý odchod odmítá.
Těm, kteří nepřejí Borisi Johnsonovi a konzervativcům jejich vítězství, slouží jako útěcha fakt, že uspěli skotští nacionalisté.
Boris Johnson, šašek, náfuka, lhář, nevěrník a politický génius, který se právě zapsal do panteonu britských konzervativních hrdinů.
Zdálo se, že cenu za nejhorší interview roku si odnese princ Andrew, mladší syn britské královny, který se snažil vysvětlit své přátelství s prznitelem nezletilých dívek Jeffreym Epsteinem a vyvrátit podezření, že se dopouštěl téhož.
Nebyly by to moderní volby, kdyby nepřišlo na témata dezinformací, fake news a ruského ovlivňování.
Troje španělské volby v uplynulých čtyřech letech skončily patem, protože levice i pravice získaly okolo 45 procent a zbylých 30 až 40 míst ve sněmovně blokují regionální a separatistické strany v čele s Katalánci a Basky. Dnes se volí počtvrté, podle všech předpovědí to skončí stejně, a tak nepřekvapí zjištění agentury CIS, že dvě třetiny Španělů očekávají jejich výsledek s „nedůvěrou“, případně je považují za nudné či jim jsou lhostejné.
Britské všeobecné volby jsou něco jako fotbalová Premier League. Ať už fandíme komukoli, čistě jako spektákl je to nejpůsobivější klání Evropy. Vojenská terminologie je na denním pořádku, mluví se o obsazování území, o cílených úderech, o pozemní kampani. I kandidáti jsou jaksi kvalitnější.
Politické strany a hnutí začínají připravovat kandidátní listiny pro krajské volby, které budou příští rok na podzim. Některé strany už v několika krajích lídry znají, většina politických subjektů o nich ale dosud nerozhodla. Z hejtmanů budou funkci obhajovat například Martin Netolický, který stojí v čele Pardubického kraje, či dlouholetý hejtman Vysočiny za ČSSD Jiří Běhounek. Další, například Jiří Čunek (KDU-ČSL) ve Zlínském kraji, Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) ve Středočeském kraji či Ivo Vondrák (ANO) v Moravskoslezském kraji chtějí ve vedení pokračovat, o kandidátkách ale rozhodnuto ještě není.
Na první pohled se vládním konzervativcům podařil spektakulární kousek. Po čtyřech letech vlády, jíž se nevyhýbaly skandály, a – co je méně typické – pod nonstop tlakem ze zahraničí vytáhli svůj volební zisk o šest procent; vyhráli přitom ve všech věkových skupinách, mezi ženami i muži; vítězstvím v čtrnácti ze šestnácti vojvodství překlenuli stará geografická rozdělení; to celé při historicky nejvyšší volební účasti. Pak do té euforie trochu vstoupila realita volebních systémů.
Největší podporu voličů mělo v říjnu podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) nadále hnutí ANO s 33,5 procenta. V porovnání se zářijovým šetřením si hnutí premiéra Andreje Babiše o 3,5 bodu dokonce polepšilo. Posílili také druzí Piráti a třetí ODS. Podpora SPD klesla na 4,5 procenta, tedy pod pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní komory. Podle CVVM ale nelze vzhledem k intervalům spolehlivosti a váhání voličů říci, zda by se do Sněmovny dostalo, či nedostalo.
Boris Johnson oznámil, že britskému parlamentu navrhne uspořádat 12. prosince předčasné volby. Premiér to uvedl v rozhovoru s reportérkou stanice BBC. Souhlas s konáním voleb je podle něj podmínkou pro to, aby poslanci měli více času na debatu o prováděcím zákoně o brexitu. Vedení Dolní sněmovny večer ohlásilo, že debata a hlasování o nejnovějším návrhu ministerského předsedy se uskuteční v pondělí 28. října.
V Evropě máme jen málo teritorií, na nichž volby produkují obnovu a upevňování vládních většin. Dlouho bylo takovým územím v čisté podobě pouze Bavorsko. K velkému údivu západoevropských expertů se k Bavorsku před devíti lety přidalo Maďarsko Viktora Orbána. Přičítá se to jeho nefér způsobům, od kampaně provládních médií až po změny ve volebním právu (polovina mandátů volena nikoli poměrným, ale přímým způsobem). Jiné příčiny nevnímají, nicméně nedá se říct, že by všechna kritika na Orbánovu adresu byla uvařena z vody.
Na to, jak triumfální to měl být večer, působil Jarosław Kaczyński ve svém projevu po ohlášení výsledků exit pollu schlíple. Na rozdíl od expertů z agentury IPSOS přepočítal buď on, nebo někdo z jeho okolí procenta na mandáty správně a zjistil, že samostatná většina je navzdory nejlepšímu výsledku v polské postkomunistické historii nejistá. Do parlamentu proniklo hned pět uskupení, a strana PiS tak nezískala bonus, jímž disponovala o čtyři roky dříve – tehdy propadlo přes 15 % hlasů (levicová koalice těsně nepřekročila osmiprocentní práh) a PiS k samovládě stačilo o šest procent méně, než získala letos.
Na neděli 13. října připadají v zemích visegrádské čtyřky hned dvoje volby, shodou okolností ve státech, jejichž stávající směřování vzbuzuje největší neklid za hranicemi, specificky ve dvou evropských městech, Bruselu a občas i Štrasburku. Poláci budou své zástupce volit do Sejmu a Senátu, Maďaři do místních samospráv. Pro někoho může být překvapením, že kampaň je vyostřenější v případě Maďarska, kde veřejný prostor opanovaly tajné nahrávky.
Konzervativci britského premiéra Borise Johnsona by nyní ve volbách porazili opoziční labouristy o 12 procentních bodů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Opinium, který v neděli zveřejnil nedělník The Observer. Třetí liberální demokraté těží z podpory zastánců setrvání v Evropské unii.
Předčasné parlamentní volby v Rakousku v neděli s výrazným náskokem vyhrála Rakouská lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Prezident Alexander Van der Bellen už oznámil, že Kurze příští týden pověří sestavením nové vlády. Koaličním partnerem ÖVP by se mohli stát sociální demokraté (SPÖ), kteří skončili na druhém místě, dosáhli ale nejhoršího výsledku od konce války. Pokračovat by mohla i koalice lidovců s pravicově populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), kterou však voliči potrestali za sérii afér a dali jí asi o deset procentních bodů méně hlasů než v roce 2017.
Po necelých dvou letech od posledních parlamentních voleb si dnes Rakušané opět zvolí nové poslance. Předčasně o složení Národní rady hlasují kvůli korupční aféře, která v květnu přivodila pád vlády Sebastiana Kurze. Třiatřicetiletý Kurz se ale kancléřem zřejmě stane i po dnešních volbách. Nejasné je, zda jeho lidovci (ÖVP) opět navážou vládní spolupráci s protiimigrační Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), nebo si najdou jiného koaličního partnera.
Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska se stal předsedou nové politické strany Za lidi. Podle oznámení strany o tom v sobotu jednomyslně rozhodl její ustavující sněm. Kiska v projevu před delegáty označil za politický úkol potřebu odstavit od moci nejsilnější vládní stranu Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, s nímž se Kiska jako prezident opakovaně dostal do sporů.
V Afghánistánu se v sobotu konaly prezidentské volby, které se ale neobešly bez násilí. Radikální hnutí Tálibán se přihlásilo k několika útokům, které si vyžádaly jeden lidský život a celkem 18 zraněných. Šlo o čtvrté volby od svržení Tálibánu v roce 2001, výsledky nynějšího hlasování mají být známy 7. listopadu. O funkci hlavy státu se ucházelo 18 lidí, pokud ale nikdo z nich nezískal nadpoloviční většinu, bude se konat druhé kolo.
Mohou pořádat happeningy, připomínat si, co zažili jejich předchůdci 17. listopadu 1989 na Albertově a Národní třídě. Vést rozhovory s pamětníky. Nebo se ptát: Jací jsme? V čem jsme jiní než oni a další generace, které se narodily před námi? Na ten druhý, originálnější styl vsadili studenti vysokých škol, většinou z pražské Univerzity Karlovy v projektu Svobodný listopad. Zadali sociologům z agentury Median, aby se na reprezentativním vzorku zeptali mladých lidí z generace 18 až 30 let, co si myslí o světě a své roli v něm. Je to v českých poměrech první velmi detailní pohled na tuto generaci.
Čas od času se objevují výzvy k usnadnění hlasování ve volbách. Padají slova o elektronickém či korespondenčním hlasování. Prvním pokusem v ulehčení volební účasti chystá pro Čechy žijící v zahraničí ministerstvo vnitra pod vedením Jana Hamáčka (ČSSD). To připravuje zcela nový zákon o správě voleb. Ten nemá řešit volební systémy, ale administrativu voleb a má umožnit právě korespondenční volbu Čechů v cizině.
Italská středolevá Demokratická strana (PD) a dosud vládní protestní Hnutí pěti hvězd (M5S) v pátek zahájily jednání o případné vládní koalici. Obě strany první kolo rozhovorů označily za konstruktivní, informovala agentura ANSA. pravicová Liga, jejíž šéf Matteo Salvini vládní krizi rozpoutal, podle průzkumu agentury Tecnè výrazně ztratila voličskou podporu. M5S s ní o oživení koalice jednat nebude, řekl za protestní hnutí poslanec Francesco D'Uva.
Italské levicové strany jsou nakloněny dialogu a chtějí se vyhnout předčasným volbám, vyplynulo z středečních schůzek zástupců parlamentních stran s prezidentem Sergiem Mattarellou. Opoziční Demokratická strana (PD) si sice klade řadu podmínek, ale protestní a dosud vládní Hnutí pěti hvězd (M5S) ji už oficiálně vyzvalo k dialogu o plánovaném snížení poslanců.
Matteo Salvini, šéf italské krajní pravicové strany Liga, která vládne s protestním Hnutím pěti hvězd (M5S), ve čtvrtek poprvé kvůli třenicím v nesourodém vládním spojenectví zmínil předčasné volby. Série sporů vyvrcholila ve středu, kdy se M5S neúspěšně pokusilo v parlamentu zarazit výstavbu vysokorychlostní dráhy mezi Turínem a Lyonem (TAV), kterou pokládá za zbytečnou a příliš nákladnou. Nestranický premiér Giuseppe Conte dnes několik hodin jednal o krizi s prezidentem Sergiem Mattarellou, informovala agentura ANSA.
Je nakonec dobře, že výsledkem první přímé volby prezidenta je Miloš Zeman, který vládne ve svém druhém funkčním období. V plném rozsahu se tak odhalila odvrácená, ale reálná tvář sice možná dobře míněných nápadů vyvolaných mediálním tlakem, povzbuzovaným aktivisty všeho druhu, na zlepšení stavu věcí veřejných.
V těch obhájil svůj úřad Václav Klaus a ti, kdo byli proti Klausovi, začali obratem vytvářet dojem, že tajné volby měly mafiánský průběh a že to bylo prací Klause, respektive ODS.
Silný muž v čele státu je lepší než rozhádané politické strany a parlamentní žvanírna. Takové hodnocení politiky pomohlo mnohému šikovnému populistovi do čela státu, který pak řídil řadu volebních období, pokud nezesílil natolik, aby demokracii přímo zrušil. Nikdo z těch, kdo silné muže podporují, si obvykle nepoloží otázku, co se stane, až jejich lídr zestárne. Odpověď na ni přinesly volby v patnáctimilionovém Istanbulu a je jednoduchá.
V americkém prezidentském klání hraje Florida výraznou roli nejen kvůli počtu volitelů, třetímu nejvyššímu spolu s New Yorkem. Má to i svou symbolickou rovinu, vyhrát Floridu je něco jako polovina úspěchu. Výjimek z pravidla je málo, za posledních šedesát let jen dvě. Není tedy divu, že Donald Trump zahájil svou kampaň za znovuzvolení právě tady. Dělat Ameriku znovu velkou se už po čtyřech letech administrativy moc dobře nedá, a tak nové heslo zní: Udržme ji velkou!
