Po korupční aféře Rakušané předčasné volí. Bude Kurz vládnout znovu s FPÖ?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Po necelých dvou letech od posledních parlamentních voleb si dnes Rakušané opět zvolí nové poslance. Předčasně o složení Národní rady hlasují kvůli korupční aféře, která v květnu přivodila pád vlády Sebastiana Kurze. Třiatřicetiletý Kurz se ale kancléřem zřejmě stane i po dnešních volbách. Nejasné je, zda jeho lidovci (ÖVP) opět navážou vládní spolupráci s protiimigrační Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), nebo si najdou jiného koaličního partnera.
První z více než 10.000 volebních místností se otevřely už v 06:00 SELČ a poslední se uzavřou v 17:00 SELČ. Krátce poté budou zveřejněny první odhady výsledků na základě průzkumů u volebních místností. Předběžné konečné výsledky by měl ministr vnitra oznámit mezi 20:00 a 21:00 SELČ. V nich ovšem nebudou ještě započítány hlasy z korespondenční volby ani většina hlasů těch lidí, kteří se rozhodli vhodit lístek do volební urny mimo své trvalé bydliště. Výsledky korespondenčního hlasování budou známy v pondělí, hlasy odevzdané na voličské průkazy se sečtou až ve čtvrtek.
Předvolební průzkumy předpovídají jasné vítězství lidovců bývalého kancléře Kurze, kteří by mohli získat až 35 procent hlasů. S velkým odstupem na druhém místě zřejmě skončí sociální demokraté (SPÖ) pod vedením Pamely Rendiové-Wagnerové, kteří by mohli dostat kolem 22 procent hlasů.
Těsně třetí místo zřejmě obsadí FPÖ. Právě aféra jejího bývalého předsedy Heinze-Christiana Stracheho vedla v květnu k pádu koaliční vlády ÖVP a FPÖ. Strache na tajně pořízeném videu z doby před minulými volbami sliboval domnělé neteři ruského oligarchy výhody při zadávání veřejných zakázek výměnou za pomoc v kampani. Několik dní před dnešními volbami navíc FPÖ zasáhl další skandál, který se týká bývalého předsedy Stracheho. Čelí podezření, že zpronevěřil peníze ze stranické pokladny. Do voleb FPÖ nyní vede někdejší prezidentský kandidát Norbert Hofer.
Aféra zvaná Ibizagate vedla nejprve k rezignaci Stracheho, následně k odchodu FPÖ z vlády a nakonec k pádu celého Kurzova kabinetu. Rakousko od počátku června vede úřednická vláda kancléřky Brigitte Bierleinové.
Skandál s videem podle průzkumů z posledních týdnů ovšem FPÖ výrazně neuškodil; strana by pod vedením nového předsedy Norberta Hofera, někdejšího prezidentského kandidáta, mohla stále dosáhnout na 20 procent.
Do parlamentu se po nedělním hlasování zřejmě po dvou letech vrátí i Zelení, kteří dokázali ve svůj prospěch využít celosvětovou debatu o ochraně klimatu, a pětici stran v Národní radě podle průzkumů doplní i liberální NEOS.
Se kterou ze čtyř stran nakonec lidovci vytvoří koalici, není jasné. Za nejpravděpodobnější se považuje pokračování spolupráce ÖVP s FPÖ, vyloučena ale není ani velká koalice s SPÖ či dokonce pro Rakousko nezvyklá trojkoalice ÖVP, Zelených a NEOS. Nejaktivněji se do staronové koalice s lidovci hlásí FPÖ. Zelení pod vedením Wernera Koglera jsou v současnosti mimoparlamentní stranou, neboť v roce 2017 nepřekonali hranici čtyř procent. Situaci, kdy se hlavním tématem předvolebního boje stal boj proti klimatických změnám, ale zelení využili a do Národní rady by se měli vrátit se ziskem mezi deseti a třinácti procenty. Liberálové z NEOS by mohli svůj zisk z voleb před dvěma lety výrazně navýšit a dosáhnout na osm či devět procent hlasů.
Před branami Národní rady zřejmě zůstane strana Nyní, která se pod jménem Kandidátka Petera Pilze dostala do parlamentu v roce 2017 poprvé. Větší naději na zisk mandátu nemá ani Komunistická strana Rakouska (KPÖ) či levicová strana Změna (Wandel), které doplňují osmičku stran kandidujících na celostátní úrovni.
Stále populární plakáty
Z pouličních lamp, konstrukcí u okrasných stromů i zdí starobylých domů shlíží v posledních týdnech na obyvatele a návštěvníky rakouské metropole hlavy kandidátů na poslance. Stejně jako před parlamentními volbami v říjnu 2017 plakáty politických stran Vídeň doslova zaplavily. Ačkoli mají sociální sítě v předvolebních kampaních stále větší význam a důležitá letos byla i série televizních debat, podle rakouské politoložky Lore Hayekové mají plakáty v rakouskémpolitickém boji nadále nezastupitelnou roli.
„Ve srovnání s jinými zeměmi se v Rakousku vylepuje ještě velmi mnoho plakátů,“ řekla v rozhovoru s ČTK Hayeková, politoložka univerzity v tyrolské metropoli Innsbrucku. Vzhledem k tomu, že jsou nedělní volby předčasné a v květnu se konaly i volby do Evropského parlamentu, neměly podle ní tentokrát strany na přípravu předvolebních strategií příliš mnoho času ani peněz. „Takže to letos nebyly žádné zvlášť inovativní kampaně,“ dodala vědkyně, která se v dizertační práci věnovala vývoji volebních plakátů v Rakousku od konce druhé světové války.
Rakouská lidová strana, která míří v nedělních volbách k přesvědčivému vítězství, se v kampani i na plakátech soustředila na osobu svého předsedy a bývalého kancléře Sebastiana Kurze. „Aby pokračovalo to, co dobře začalo“ či „Naše cesta teprve začala“ hlásí hesla pod fotografií 33letého Kurze.
Na spokojenost voličů s předchozí vládou vsadila na plakátech i FPÖ. Její současný předseda Norbert Hofer na nich dává stejně jako v předvolebních debatách jasně najevo, že by chtěl dál pokračovat ve vládní spolupráci s lidovci. „Černo-zelená ohrožuje tvoji budoucnost,“ varují plakáty s Hoferem. Odkazují tak na tradiční stranické barvy lidovců a strany Zelených, kteří by podle něj mohli uzavřít novou koalici. „Bez nás se Kurz obrátí doleva,“ varuje z plakátu také další výrazná a kontroverzní tvář svobodných, bývalý ministr vnitra Herbert Kickl.
Spor mezi ÖVP a FPÖ vyvolal před časem lidovecký plakát, na kterém je Kurz označen jako „ten, který mluví naší řečí“. Stejný slogan totiž použil na svém plakátu i bývalý ministr Kickl a obě strany trvaly na tom, že je ta druhá zkopírovala.