Předčasné parlamentní volby v Rakousku v neděli s výrazným náskokem vyhrála Rakouská lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Prezident Alexander Van der Bellen už oznámil, že Kurze příští týden pověří sestavením nové vlády. Koaličním partnerem ÖVP by se mohli stát sociální demokraté (SPÖ), kteří skončili na druhém místě, dosáhli ale nejhoršího výsledku od konce války. Pokračovat by mohla i koalice lidovců s pravicově populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), kterou však voliči potrestali za sérii afér a dali jí asi o deset procentních bodů méně hlasů než v roce 2017.

Mezi vítěze nedělních voleb patří kromě lidovců i Zelení, kteří se po dvou letech vrátí do parlamentu se ziskem asi 14 procent. I oni by s ÖVP mohli vytvořit nový kabinet.

Podle předběžných konečných výsledků, které zveřejnilo ministerstvo vnitra, získali lidovci 38,4 procenta, sociální demokraté 21,5 procenta, svobodní 17,3 procenta a zelení 12,3 procenta hlasů. Do parlamentu se podle těchto oficiálních výsledků dostali také liberálové z NEOS (7,4 procenta), naopak strana Nyní čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do Národní rady nepřekonala.

.

.

Do předběžných konečných výsledků ovšem není započítán téměř milion hlasů, které voliči poslali korespondenčně nebo odevzdali ve volebních místnostech mimo své trvalé bydliště. První z nich se budou sčítat v pondělí, druhé ve čtvrtek. Konečné rozdělení mandátů tak bude známé až na konci příštího týdne.

O něco blíže ke konečným výsledkům jsou tak zřejmě prognózy, které krátce po uzavření volebních místností zveřejnily instituty SORA a ARGE a které počítají i s korespondenčními hlasy. Podle ARGE získá Kurzova ÖVP 37,1, SPÖ 21,7, FPÖ 16,1, zelení 14, a NEOS 7,8 procenta hlasů. To nic nemění na tom, že výsledek sociálních demokratů je nejhorší od konce druhé světové války a že zisky zelených a NEOS jsou rekordní.

Předseda lidovců Kurz po zveřejnění prognóz uvedl, že s tak dobrým výsledkem nepočítal. Slíbil, že rozhovory o vytvoření vlády bude vést se všemi zbylými stranami.

Koalici by mohl teoreticky vytvořit s SPÖ, FPÖ i zelenými, ani jedna z variant ovšem nebude snadná. Předseda svobodných Norbert Hofer už totiž avizoval, že se jeho strana připravuje na odchod do opozice. Podle předsedy Zelených Wernera Koglera by museli lidovci "radikálně" změnit kurz, který nabrali v předchozí koalici s FPÖ, aby se dalo uvažovat o koaličních jednáních. Předsedkyně SPÖ Pamela Rendiová-Wagnerová přiznala zklamání nad výsledkem, odmítla ale, že by se chystala odstoupit.

Bývalému kancléři Kurzovi k vítězství ve volbách již poblahopřála řada zahraničních politiků včetně českých. Premiér Andrej Babiš mu popřál mnoho zdaru při sestavování vlády a uvedl, že se těší na pokračování spolupráce. Podobně se vyjádřil i ministr zahraničí Tomáš Petříček. Rakušanům popřál "konstruktivní jednání při sestavování nové proevropské vlády".

Svůj hlas v dnešních volbách mohlo odevzdat 6,4 milionu oprávněných voličů. Volební účast podle předběžných konečných výsledků činila 60,6 procenta, po sečtení všech hlasů se ale ještě značně navýší. Prognózy hovoří o zhruba 75 procentech. V roce 2017 byla účast 80procentní.

Předčasné volby se konaly kvůli květnovému pádu první Kurzovy vlády, který vyvolala aféra bývalého předsedy FPÖ Heinze-Christiana Stracheho. Ten na tajně pořízené nahrávce z doby před volbami v roce 2017 sliboval ve vile na ostrově Ibiza domnělé neteři ruského oligarchy výhody za pomoc v předvolební kampani.

Podle prezidenta Van der Bellena aféra kolem bývalého předsedy Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho, kvůli které v květnu padla Kurzova vláda, poškodila důvěru lidí v politiku. Úkolem nové vlády tak podle rakouské hlavy státu bude, aby tuto důvěru obnovila a aby se věnovala "nejdůležitějším tématům budoucnosti".